Ruka

Jednoznačně nejlepší český animovaný film vůbec! Jiří Trnka zde dokázal vyjádřit spousty hodnot, v ději poznamenaném okolním světem. Naprostá genialita tohoto díla vyzní především v jeho mnohovýznamnosti a v naprosto originální ruce, pokoj nebyl jen záchrana, ale i jeho konec. Strhující příběh, který je základem české kinematografie. Trnkův příběh po právu získal nejen v Evropě mnohá ocenění, dodnes jeden z nejuznávanějších animovaných filmů na světě. (01.02.2004)

Utlačování a zneužívání tvůrčí síly totalitní mocí v zájmu budování kultu vládnoucí moci. Ruka, před kterou není úniku a která drtí vše, co projevuje svobodného ducha a co se jí snaží vzepřít. Velmi povedený animovaný film s výbornými symboly... nedivím se, že toto krátké dílo mělo ve svobodném světě takový úspěch a u nás bylo zakázáno. http://www.youtube.com/watch?v=cS4Th36zN_g (04.05.2014)

Z cyklu Mistři českého animovaného filmu! Tenhle snímek je ve světě velmi ceněný, ale popravdě jsou i lepší! Jíří Trnka až moc tlačí na pilu a snaží se vybudovat velmi mrazivou atmosféru, celkově se snímek se tváří až moc chytře. Ale určitě je to velmi kvalitní dílo na které se ještě rád podívám! [70%] (11.04.2011)

90% / Velice temné a někdo by řekl až hororové, avšak inspirováno skutečností. Člověk, který nechtěl s režimem nic mít neměl život vůbec jednoduchý a tento film to potvrzuje. Poprvé jsem tento film viděl ještě za mého dětství a dosti mě děsil, děsit dokáže i dále ale pokud pochopíte co se autor rozhodl zobrazit, tak poznáte, že je to i dosti smutný příběh. (18.06.2021)

Nadčasový snímek. Vynikající protikapitalistická alegorie. Neviditelná ruka trhu, kterou prvně definoval v druhé polovině 18. století Adam Smith ve svém díle BOHATSTVÍ NÁRODŮ, je v Trnkově filmu tím úplně nejzákladnějším symbolem zla. Divák tak sleduje soudruha harlekýna, pracujícího v potu rukodělné práce, v klidu svého domova, přičemž jeho dílo, které má svůj význam a přínos pro společnost, je neustále nesmyslně haceno zlou rukou, před kterou není obrany. Nadpřirozená síla ruky vede k vykořisťování, zotročení lidské individuality a tvůrčí svobody. Vytrvalým důrazem ruky na zhmotnění neexistujícího bludu, tvorbu nesmyslných kýčovitých symbolů imperialismu, jako je Socha Svobody, postupně maže lidství člověka kousek po kousku. Není divu, že člověk se postupně stává doslova loutkou všudypřítomné ruky, která tahá za provázky a drží člověka ve zlaté kleci. Za to se člověku dostává imaginárních vavřínů a odměn, což není nic jiného než narážka na bohatství kapitalismu, které přináší člověku pouze umělý pocit štěstí, jež zakrývá fakt, že člověk je pouhopouhou otrockou loutkou neviditelné všudypřítomné ruky. Smrt na sebe nenechá dlouho čekat a vystrojený pohřeb je již pouze cynickým závěrem této pitoreskní hry. ___ Je jen s podivem, že se doboví straničtí funkcionáři rozhodli považovat Ruku za symbol totalitního režimu v našem státě, když jde vlastně o nejlepší antiimperialistickou agitku. Holt tenkrát soudruzi znali jen těžbu uhlí a kultuře rozuměli jako zelinář analýze funkce. V době socialistického „blahobytu“ Gottwaldových Pětiletek reálnou hrozbu a varovný apel Trnkovy Ruky nikdo neviděl. Zůstala tak nepochopena. Když se na film podívá dnešní divák, zjistí, že je i po padesáti letech velmi aktuální. A dokonce mnohem více kdy dřív. Už je na čase pro jednou zatočit se všemi těmi korupčníky, kmotry a kmotříčky. Těmi, co tahají za provázky. Nastolit diktaturu proletariátu! V uranových dolech poznají, co je vůle lidu! A jak za nás bojují naši soudruzi? Místo aby hrdinně zpívali Internacionálu a agitovali ve fabrikách, vysedávají v Evropském parlamentu a ruku v ruce budují zkorumpovaný byrokratický moloch evropské sedmiletky. ___ Pozn. Tento komentář nabízí jen jeden z možných úhlů pohledu na hodnocený film. Nejedná se o přímou parafrázi Trnkova díla ani o cílenou kritiku. (30.03.2012)