Zasadil dědek řepu

Bomba hned takhle zkraje. (13.08.2015)

Zasadil dědek řepu s hudbou Václava Trojana. Byl to vůbec první kreslený titul tohoto studia který v roce 1945 natočil jeho první šéf Jiří Trnka ve spolupráci s Eduardem Hofmanem. Filmeček mě zaujal jednak svým až lyrickým vylíčením, ale hlavně také poetickým výtvarním pojetím. Jó, to byli časy, kdy tam byli lidé-zakladatelé jako Karel Zeman, Hermína Týrlová, Břetislav Pojar, Jiří Brdečka nebo Zdeněk Miller. Něco málo veršů s oblíbené knihy Františka Hrubína podle ilustrací Trnkových: Dědek řepu zasadil, u pole se posadil, čekal, čekal, mráz ho lekal, sluníčka se bál, dešti jenom lál. Bez večeře, bez oběda čeká dědeček, najednou se hlína zvedá, roste kopeček. Bábo roste řepa. Dědku ty mě šidíš. Bábo což jsi slepá? Prosím tě co vidíš Zavolali vnučku, vnučka pejska, pejsek kočku, kočka myš, chytli se a čekají, šepty, šepty, šeptají, neslyšíš? Kopeček se ještě chvěje, jak se pod ním krtek směje. Jak rád jsem jako malý tyto verše poslouchal.. (01.01.2007)

Klasická pohádka, která mě však ve svém filmovém animovaném provedení nijak neuhranula. (29.04.2008)

Zasadil dědek řepu je známou dětskou pohádkou, s čím jiným měl po druhé světové válce Jiří Trnka začít jako filmový režisér, když povstal od Skupy a loutkového divadla pro dětské publikum? Výtvarný svéráz kreslenému filmovému dílku dodal taktéž, a s ním spolupracovala řada později slavných režisérů animovaného filmu od Hofmana přes Milera a Bedřicha až po Pojara. Trnkova kreslená pohádka si udržuje po celou dobu důvtipný nadhled, jarou svěžest, stopy škádlivosti a nevtíravý sociální aspekt, však příklad té hromadné spolupráce byl v té době srozumitelným vzkazem, natruc chudobě a smutku. Libý to kreslený film s darem radosti. (30.06.2021)

Klasická česká pohádka - je vlastně vůbec česká? - a jeden z prvních filmů Jiřího Trnky. Podle záznamů jeho skutečně první režisérský počin. Na animaci může překvapit, že si Trnka hrál i se stíny, ale hlavně zaujme to, že opravdu nejde jen o pouhé převyprávění, ale jsou zde Trnkovi vlastní, umělecké prvky, které příběh oživují a dávají mu něco navíc, něco místy až surreálného. (16.02.2015)