Reklama

Reklama

Fata Morgana

(festivalový název)
  • Rakousko Fata Morgana
všechny plakáty
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Život jako přelud? Giuliana a Christian jsou spolu zjevně už dlouhá léta, tím více rozjímají. Meditativní filmová esej předního rakouského dokumentaristy a experimentátora, který svá díla koncipuje se stále větší odvahou, pracuje s křišťálově čistým černobílým obrazem i odkazy k filozofii. (MFF Karlovy Vary)

Videa (1)

Trailer

Recenze (4)

Alt.64 odpad!

všechny recenze uživatele

Film pro nadmíru odvážné, případně nejhoršího nepřítele. Nejhorším film, který jsem zatím kdy viděl. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film vhodný pro ty, kteří večer nemohou usnout, nebo na projekci ve Varech o půlnoci.. Dodívat celých 140 minut je hrdinství. Divák na to musí být naladěn nejlépe týdenním pobytem na opuštěném místě. ()

Reklama

nichts 

všechny recenze uživatele

ne dá se zapřít, že to je poněkdu zdlouhavé, 2,5 hodiny pomalých záběrů na kůži, kusy zahrady, poušť a dvě postavy. ovšem průpovidky jedné postavy(amatérská filsofie, ale také jaká jiná, argumentační linie a odkazy profesionální filosifie z akademických časopisů dokáží zcela zabít jakýkoliv film. Proto také v žádném nejsou.) a chování druhé(připomíná jönse ze sedmé pečeti), jsou mimořádně zajímavé. za celý film vůbec nemáte ponětí kde jste, záběry jsou tak na tělo, nebo "nemsylné" výseky, což přináší jistý pocit blízkosti, ne- bezpečí tam dál, ale přitom celý film vede diváka k jistému příjmnému rozpoložení. na obranu "stopáže" se dá říci, že některé věci se prostě nedají říci rychle, nicméně klade takové nároky na divákovu pozornost, že vede k otázkce po hranicích fomrátu film. Dokázal bych si snímek představit jako velice zajímavé pozadí do klidné kavárny. ()

M1911 odpad!

všechny recenze uživatele

První film, co jsem viděl na 48. MFFKV a hned nejhorší. Ale ne z festivalu, nejhorší film co jsem kdy viděl. Opravdu. Mám sto chutí jít okamžitě zvednout všem ostatním filmům hodnocení o stupeň, ale to by bylo moc práce. A přitom jsem se k němu nachomýtl jen náhodou. Proběhlo to asi takhle: V pátek odpoledne příjíždíme do Varů, jdeme koupit pass a rovnou vyzvednout nějaké ty lupeny. "Bohužel, na zítra máme jen Fatu Morgánu", zní z úst slečny pokladní (jelikož pro vstupenky na dobré filmy je třeba jít se spacákem před Thermal tak na půl pátou ráno), tak my to teda berem, ať máme alespoň jeden film. V sobotu popoledni jdeme do kina Drahomíra, což je trochu z ruky a společně se silně alternativním popisem na oficiálních stránkách začínáme tušit, že kráčíme do jámy lvové. No a poté, co jsme se usadili do celkem pohodlných sedadel, TO začalo. Malá reportáž. 1. minuta - 3 postavy jsou někde uprostřed pouště, jedna z nich vykládá filozofická moudra. To by ještě šlo. Jakž takž. 3. minuta - silně artový a ezoterický záběr na zapadající slunce, pln rozjímání. 4. minuta - stále ten samý záběr, kinosál se chichotá a mumlá. 5. minuta (?, těžko říct) - Slunce zapadlo, sál se smějě a nadšeně tleská, záběr ovšem dál pokračuje. 10. minuta (orientačně) - střídají se záběry které nudí a záběry, kde nemáte tušení, co se na plátně děje. Umění, vole. Diváci ve velkém odcházají. 15. minuta (odhadem, pojem o čase zcela ztracen) - únava nade mnou vítezí (ne že bych se bránil), usínám. Sedačky jsou v Drahomíře opravdu moc příjemné, doporučuje 9 z 10 narkoleptiků. Občas mě probudí hlas silně nesympatické filozofky-amatérky a její úvahy nad hmyzí imortalitou, tak kontroluji jestli se tam nestalo něco zajímavého. Nestalo. Sál je poloprázdný. Pokračuji ve spaní. ???. minuta - nakonec mě probouzí rozhovor ze sedačky po mé levici. "Tyvole tak asi už pudem ne?" "Nemůžem, ty 3 u kraje spí". V tu chvíli si uvědomuji, že jsme nezdvořáci a tak filmu dávám poslední šanci. Jaká bláhovost. Říkám kamarádovi, ať probudí toho nakraji a všichni 3 společně s pocitem úlevy odcházíme. Při odchodu se ještě podívám z první řady do hlediště a soudě podle výrazu těch, co ještě film sledují, a bezvládných těl těch, co už ne, jsme omylem vešli do jiných dveřích a místo kina jsme se ocitli v opiovém doupěti. Když jsme konečně na čerstvém vzduchu, oddýcháváme si a společně si po cestě zanadáváme, jaká to byla píčovina. Zkrátka iděální film pro "filmové fajnšmekry" a rádobyintelektuály, kteří si potřebují řádně pohonit triko; já si radši pustím normální film, kde se něco děje, protože tento majstrštyk nedokážu pochopit a řádně ocenit. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama