Osmy

Začátek filmu s opilým Trojanem až nepříjemně dlouho potácejícím se ulicemi mě příliš nenavnadil. Ovšem s jeho probuzením dalšího rána nejen, že jeho postavě odstartoval pekelný den, ale hlavně já se začal naprosto královsky bavit a s každým dalším problémem jsem se smál častěji a víc nahlas. Pokud si však někdo stěžuje, že tragikomedie není pro film (a jeho téma) vhodným žánrem, musím souhlasit…s tím rozdílem, že bych ani náhodou nechtěl čistokrevné drama, nýbrž komedii (prosím!). Poněvadž vážné momenty, na které později došlo, podkopaly onu parádně rozjetou zábavu, humor takřka dostal stopku a film doběhl do cíle stejně rozpačitě, jako vyrazil ze startu. Což mě moc mrzí, protože jsem doufal, že Osmám budu moct přiklepnout plný počet, takhle zůstávám jen na silných 4*. (04.08.2014)

Znovuzrozený Epstein dokázal vyplodit spolu s lehkou režií Jiřího Stracha nejlepší český film tohoto roku. Ano kvalitními snímky u nás rok 2014 opravdu nehýřil, ale i přes to je tato normalizační komedie o zmatkářskému úředníkovi světlou vlaštovkou mezi těmi "skvosty" , co naší tvůrci s klidnou duší pouští v kinosálech. O to víc mě překvapuje, že se tento snímek vysílal pouze na domácích obrazovkách. Má totiž všechny atributy, kterými by se mohl hrdě postavit i zámořské konkurenci. Povedenou atmosféru, výbornou retro výpravu, ale především má v čele nejlepšího českého herce. Ivan Trojan si roli jako obvykle vychutnal a hlavně jeho výkon se zasloužil o to, že se k filmu ještě minimálně jednou vrátím. 7.5/10 (15.12.2014)

Líbilo. Počet hvězd zaokrouhluji dolů, protože ten film je jen "slušný", ničím zvlášť zajímavý. Ale na to, že od Epsteina i Stracha mám v tomto ohledu nulová očekávání, je to dobrý, dá se doporučit. Některé věci jsem nepochopil, hlavně, proč by mělo být jeho zbouchnutí patnáctileté holky společensky přijatelnější než synovo (a vůbec způsob synova nátlaku v této věci). Některé věci jsem pochopil, ale neocenil, třeba symboliku brodění se v hovnech (jak tady někdo příhodně píše, podstatně kratší by ten film byl podstatně lepší). Jinak vcelku hezky koncipováno i provedeno. Trochu nouzově naroubovaný epilog s G-bodem, trochu marný začátek, ovšem hned scéna podpisu je sice dějinně takřka nemožná, ale nádherná (démonický vlasatý disouš s propiskou proklatě nízko - a konec konců jde tady o fakt hrdinova opileckého podpisu, nikoli o historickou ilustraci). Četné dobové propriety potěšily, k různým věcným nesrovnalostem i tvůrčím marnostem viz Radek99 a honajz. Většinu jevů, postav a jejich chování lze nicméně přijmout jako hodnověrné symbolické reprezentanty, aniž by musely být přísně realistické (vyjímkou je mnohokrát zde zmiňovaná hloupě přepálená a vlastně trochu přebytečná postava dychtivé milenky z nepracoviště). Komediální setření závážnosti tématu mi nebrání považovat tento film za vhodnou výchovnou pomůcku pro mládež. A opět se mi potvrdilo (viz hrdinovo zaměstnání snů v účtárně OPBH), že za komoušů bylo líp - teda pokud jste nepotřebovali svobodu slova nebo instalatéra. (15.12.2014)

Nejvíc nás bolí strach, stejně jako nás v ČR nejvíc baví Strach... jako divák jsem si dokonale užíval absurditu vykreslených vztahů, zvláště heroický boj dostat do bytu instalatéra skrz kouzelně nemožného Oldu Navrátila. Jako divák jsem se také dostal do osidel hříček tvůrců, vždy, když jsem si řekl, že horší už to být nemůže, tak bylo. Být v kůži kouzelně nemožného Trojana, těžko se budu rozhodovat, kvůli jaké patálii hodit mašli. A tak jsem se nechal volným pádem unášet sérií těch nejdepkovatějších situací, jež mi nahánějí hrůzu a s kardiostimulátorem v levici chápu se po flašce whisky. Gurmánsky jsem usrkával kapičky z poháru hořkosti, který musel Trojan vypít. A trochu škodolibě se bavil a zároveň hodně trpěl s ním. Až se zase budu procházet po Zábrdovicích, kde to smrdí i dnes, vzpomenu si, že může být hůř. A Zuzka Kajnarová je kočka. Zábavné, s nadhledem, s poselstvím (jízda v multikáře je ale vážně utrpení, ačkoli se šikne i o víkendu, to joo). (07.01.2015)

Vidět film a říkat si, šmarjá ono to tak fakt bylo, jednoho skoro zamrazí. Klobouk dolů před Jiřím Strachem, který se toho tématu ujal s noblesou a s nadhledem nám to předložil tak, že to bylo chvílemi vážně úsměvný. Já zažila OPBH, pracoval tam můj tatínek, tak bych mohla vyprávět.....bez flašky a peněz nemělo cenu tam vůbec chodit o něco žádat a to i když se nám v bytě něco porouchalo, tak musel tatínek zapracovat na instalatérech přesně jako Richard. A to nemluvím o Fakultní nemocnici, kde jsem byla taky na resekci se zubem jako malá holčina a dodnes na tu hrůzu, kdy mně tekla krev po bradě, nezapomenu. Takže tenhle film byl i v osobní rovině. Charta už šla tak nějak mimo mě, toho fízlování bylo možná trochu nadmíru, ale co já vím...….Chválím suveréna Miroslava Krobota, klasicky dokonalého Ivana Trojana a ženskou do nepohody Zuzku Stivínovou, to byl dokonalý manželský pár a to šeptáníčko na konci bylo tak rozkošný...……. (13.08.2018)