Osmy

,,Budeš mně mít ještě ráda když budu jezdit s multikárou?'' ---- Strach ještě stihl zažít kousek toho hnoje jménem socialismus a tak Epsteinův scénář zručně a autenticky zrežíroval. Pamětníkovo srdce skutečně zaplesá (ano takto psáno je to krapet zvrácené) nad tou neskutečnou přemírou detailně upravených exteriérů či interiérů. Stejně jako u Santiniho nás tu čekají vymazlené průhledy - tentokráte do let osmdesátých se vším co pamatajeme a co nám dnes už připadá až neskutečné... Pravda, někde máte sice pocit, že ten Trabant už v minulém záběru byl, či ten bus Karosa 11 jinde před chvílí projel, ale to bylo spíše tím, že jsem se na to vyloženě soustředil. Ono udělat správné kulisy je totiž důležité. Velmi důležité. Jinak hrozí, že z filmu znázorňující normalizační hnus uděláte syntetické Rebely Renče, navíc přibarvené a aromatizované. To se ale naštěstí nestalo a já opravdu žasl u oživených vzpomínek jak hnusně olezlá naše města byla s popelnicemi před domy, které leckdy celé dekády podepíralo tesané dřevěné lešení. Sázka na Trojana a vůbec na celou tu skvadru zde hrající se skvěle vyplatila. Pravda, Richard v jednom dni zažije tolik katastrof co někdo za celý život, nicméně jak se říká: když je smůla po*erete se i na záchodě a ta doba opravdu nebyla jednoduchá! :-). Ačkoliv je film vtipný, celkově z něj mrazí. Intenzivně jsem to cítil, když za Trojanem přišla sekretářka Babčáková s prosbou o získání magneťáku a větou : ,,Jsem ráda, že jste to podepsal - Držíme vám pěsti! Bojujete i za nás! '' Dnešní mladí asi nepochopí, že film není až tak karikaturou a komedií jako spíš celkem věrným byť krapet koncentrovaným obrazem své doby. Doby tak šílené a neskutečné, že se tomu dneska člověk musí smát. Buďme vděčni za ten luxus svobody a možnosti smíchu... Je ještě celá řada míst, kde jiní Richardové bojují na OPBH za spravení stupaček, či podplácí zubaře lahví chlastu aby mu u vrtačky zapnul i chlazení... ! :-) Souhlas s ostatními. Tohle mohlo jít směle do kin. Já dávám 5 myslivců. * * * * * (22.03.2016)

Náhodný hrdina, který "podepsat" ani moc nechtěl, a jeho (doslova) posraný den. Scénář vypráví o normalizační realitě, aniž by hystericky křičel o tom, že Češi jsou prodejné svině/zbabělci/děvky. Epstein ví, co chce říct, a na rozdíl od spousty tuzemských kolegů ví i jak to udělat důstojným způsobem. Herci byli vesměs skvělí, hlavní hvězdou je ale Jiří Strach, ze kterého vyrostl ostřílený profík. (20.10.2015)

Skoro váhám nad pátou hvězdou. Mimořádně vydařený český film. Reálný socialismus v naprosto věrné podobě, výtečné dialogy, špičkoví herci hrající na horní hranici svých schopností (Josef Dvořák, Krobot, Navrátil, samozřejmě Trojan...). A hlavně při veškeré grotesknosti a nadsázce přesně vystižená atmosféra oněch let, přičemž k tomu nejsou zapotřebí ani silné svaly ani ufňukané bolestínství. Celkově veliké pochutnání. (21.12.2014)

Sousloví "kecy v kleci" nikdy nemělo výstižnější kontext a přiléhavější vyznění - kdyby se celý film točil jen kolem tohoto středobodu, i to by stačilo. Ale on je soustředný v každém svém bobě, otáčivý v každém momentu, osudným kolem ve všedním koloběhu člověku nebezpečného socialismu. Moc povedená výpověď. *~ (16.12.2017)

No konečně. Epstein se tentokrát dobře vyspal (a vypsal) a je vidět, že Trojanův osvědčený "něžný zmatkař" v úderné "povídkové" formě sedí scenáristovi výrazně líp, než když má tvořit nějaké hlubší příběhové kejkle (Signál bolí dodnes). Rozjezd je trochu žánrově nejasný, ale na pomezí bakalářské etudy a normalizační deprese nakonec nezůstávají Osmy přehnaně dlouho a jasně si vytyčí za úkol vydestilovat ze všech (i těch nejtemnějších zákoutí tehdejšího režimu) aspoň špetku té legrace. Trojan ladně proplouvá situačním humorem a kličkuje mezi povídkovými karikaturami (o nikom nic pořádně nevíme), aniž by se výrazně zaškobrtnul. Do karet mu přitom moc nehraje fakt, že je film pomyslně časově ohraničen a díky tomu se množství náhod a nehod zdá poněkud neuvěřitelné (na jeden den trochu moc!), na druhou stranu to do sebe všechno relativně zapadá a jednotlivé scény dramaticky fungují i bez kontextu těch dalších. Celkově hodně příjemně strávených 80 minut, kterým by slušelo i to plátno. Palec nahoru za oživení Josefa Dvořáka, který s věkem herecky zraje jako víno a odpustíte mu i ten Vodafone. A druhý palec nahoru za scénu s prasklou trubkou a zdevastovaným bytem, kde se hrdinové brodí v normalizačních hov*ech svých a doslova i cizích. 70-80%. P.S. Brainstorm zůstal nepřekonán, na to se bude muset Epstein vyspat ještě líp ;) (25.10.2014)