Osmy

Nezpochybnitelnou zásluhu na kvalitě filmu má jeho herecké obsazení. Svižný, vtipný snímek, v němž se za 80 minut přihodilo mnohem více, než v některých jiných filmech za 2 hodiny. Jen bych podotkla, že tramvaje v sedmdesátých letech určitě neměly čísla na displeji a kandelábry nebyly šedivé, leč dole červené a nahoře žluté. Ty dobové nereálie trošku kazí dojem. Což společně s zimou v letním kině Kinematografu bratří Čadíků uloupilo jednu hvězdu. (16.09.2017)

Řady klišé momentů, které jsme už viděli jinde, a tudíž nebyly tak vtipné, se mohl Epsteinův scénář (opět) vyvarovat, a bylo by to ještě lepší. Přesto jsem ale rád, že se někdo konečně na vážné téma Charty 77 dokázal podívat s humorem a že si na něm nevylámal... ehm... zuby. Bez perfektního Ivana Trojana by byl ovšem výsledek poloviční. (14.12.2014)

Ivan Tojan coby hrdina další české omluvy normalizační absolutní životní pasivity. Největší chyba v tomhle světě je podle Epsteina se Strachem narušit normalizační idylku. Celý film se naznačuje, že hrdina projde změnou od zbabělce k hrdinovi, ona nalezená odvaha se nakonec prokáže tím, že aby zachoval status quo, troufne si odevzdat STBákům nalezenou zbraň. Smutné. 1 a 1/2 (12.12.2014)

No konečně. Epstein se tentokrát dobře vyspal (a vypsal) a je vidět, že Trojanův osvědčený "něžný zmatkař" v úderné "povídkové" formě sedí scenáristovi výrazně líp, než když má tvořit nějaké hlubší příběhové kejkle (Signál bolí dodnes). Rozjezd je trochu žánrově nejasný, ale na pomezí bakalářské etudy a normalizační deprese nakonec nezůstávají Osmy přehnaně dlouho a jasně si vytyčí za úkol vydestilovat ze všech (i těch nejtemnějších zákoutí tehdejšího režimu) aspoň špetku té legrace. Trojan ladně proplouvá situačním humorem a kličkuje mezi povídkovými karikaturami (o nikom nic pořádně nevíme), aniž by se výrazně zaškobrtnul. Do karet mu přitom moc nehraje fakt, že je film pomyslně časově ohraničen a díky tomu se množství náhod a nehod zdá poněkud neuvěřitelné (na jeden den trochu moc!), na druhou stranu to do sebe všechno relativně zapadá a jednotlivé scény dramaticky fungují i bez kontextu těch dalších. Celkově hodně příjemně strávených 80 minut, kterým by slušelo i to plátno. Palec nahoru za oživení Josefa Dvořáka, který s věkem herecky zraje jako víno a odpustíte mu i ten Vodafone. A druhý palec nahoru za scénu s prasklou trubkou a zdevastovaným bytem, kde se hrdinové brodí v normalizačních hov*ech svých a doslova i cizích. 70-80%. P.S. Brainstorm zůstal nepřekonán, na to se bude muset Epstein vyspat ještě líp ;) (25.10.2014)

V prvom rade musím povedať, že som veľký fanúšik českým snímkov, a obzvlášť komédií. Česi ako národ filmársky disponujú humorom, ktorý je pre našinca rovnako špecifický ako pre Angličana mlieko v čaji. Pri "Osmách" však musím sucho skonštatovať, že ma Jiří Strach nijak mimoriadne nepobavil. Koľko krát sme tu už mali námet vyobrazenia socializmus ako najväčšieho nepriateľa ľudu? A následne toho čo sa mu postaví, za "hrdinu"? Už je to trápne. Navyše omnoho tragickejšie na mňa pôsobí terajší režim, ktorý má za 20 rokov viac obetí a návalu prepadu strednej vrstvy k chudobe ako žiadny iný. Tak sa teda kyslo zasmejme, no svojim predchodcom so spoločnou tématikou tento film nesiaha ani po otlak na palci. (26.12.2014)