Osmy

Je hrozně příjemné, když vám zase po dlouhé době nabídne česká produkce něco jiného než Vydru vyprávějícího Lauferovi trapné vtipy, tendenční festivalové lkaní uvědomělé Polky nad flambujícím se psychotickým studentem, po kterém by měl třeba Troška rozhodně vrátit úder a vrhnout se na životopis Walensy či rymejk Pana Wolodyjowského, nebo jiné mementní kňučení, jak nám bylo zle v dobách, ve kterých prakticky neexistoval existenční stres. Nebylo, kurva, nebylo! Já bych tedy raději znovu stál frontu na banány, jezdil ve stodvacítce, walkmana měl jen kam až dosáhne prodlužovačka k Unitře a mohl akorát tak do Jugošky, než abych se musel lopotil kvůli tomu, aby mě Všeobecná zdravotní neodmítla léčit, až mě z toho tady trefí šlak, socka s berňákem mě stáhly o skoro čtyřicet procent úspor na cigoše, vládní výlety, Béma a Metrostav, a s tím zbytkem v solidní bance aby pak nějaký dravě kapitalistický pamrd zmizel na Bahamách. V těch dobách bývala totiž ještě i bezstarostná prdel a já jsem dalek toho, abych tu hřímal nad zcela neseriózním hanobením angažovaných Mejlových mastňáků a chrchlajících dramatiků se směšně krátkými kalhotami jako ten, ve vlastní důležitosti utápějící se, aluzorně neuvěřitelný pyj Ámos99. Toho patrně v sedmaosmdesátém nevzali na pajdák, protože kvůli chabé tělesné konstrukci odmítl Spartakiádu a sysel pro tumor spolu s tou chabou kolektivní pamětí mu ozářili v uranových dolech. Ne, já našel v Pelíšku Občanský průkaz, příjemně naladěn nostalgicky zamáčkl slzu a sehranému trojbobu Strach-Epštajn-Trojan bych bez váhání kryl záda i na swingerspárty, a to nejen před Radkem. Doufám, že strýčka Fida, jakožto jednoho z nejlepších současných českých režisérů, neopustí ucho na fantastické herce a scénáře ani tvůrčí zápal a talent, a až se Danek Hnědý bude rozhodovat, co s Infernem, George Fear bude jasnou volbou. A kdyby to náhodou mé koncesionářské poplatky nepokryly, tak aspoň to Sedmiprdelí, prosím. (16.05.2014)

Dobu plnou šedi a podpisů, ovlivňující životy nejen samotného podpisovatele, dokázal Jiří Strach podchytit perfektně. Jeho jemná režie ve stylu devadesátých let vyprávějící o letech sedmdesátých mě hodně bavila. Skvělý výběr herců v lehce tuctovějším scénáři (trable s děťátkem, s bydlením plus celková zbytečná zamotanost) který se hezky rozjel, ale musel přibrzdit. Delší stopáž by mi, v tomto případě, rozhodně nevadila, některé šedivé osudy si říkaly o dokončení. Svět každodenní byrokracie, korupce, protekcí a státních perzekucí. Co člověku v tomto světě zbývá hledat? Snad jen Gräfenbergův bod. Nenucený "normální" humor i skvělé drama. (14.12.2014)

Skoro váhám nad pátou hvězdou. Mimořádně vydařený český film. Reálný socialismus v naprosto věrné podobě, výtečné dialogy, špičkoví herci hrající na horní hranici svých schopností (Josef Dvořák, Krobot, Navrátil, samozřejmě Trojan...). A hlavně při veškeré grotesknosti a nadsázce přesně vystižená atmosféra oněch let, přičemž k tomu nejsou zapotřebí ani silné svaly ani ufňukané bolestínství. Celkově veliké pochutnání. (21.12.2014)

No konečně. Epstein se tentokrát dobře vyspal (a vypsal) a je vidět, že Trojanův osvědčený "něžný zmatkař" v úderné "povídkové" formě sedí scenáristovi výrazně líp, než když má tvořit nějaké hlubší příběhové kejkle (Signál bolí dodnes). Rozjezd je trochu žánrově nejasný, ale na pomezí bakalářské etudy a normalizační deprese nakonec nezůstávají Osmy přehnaně dlouho a jasně si vytyčí za úkol vydestilovat ze všech (i těch nejtemnějších zákoutí tehdejšího režimu) aspoň špetku té legrace. Trojan ladně proplouvá situačním humorem a kličkuje mezi povídkovými karikaturami (o nikom nic pořádně nevíme), aniž by se výrazně zaškobrtnul. Do karet mu přitom moc nehraje fakt, že je film pomyslně časově ohraničen a díky tomu se množství náhod a nehod zdá poněkud neuvěřitelné (na jeden den trochu moc!), na druhou stranu to do sebe všechno relativně zapadá a jednotlivé scény dramaticky fungují i bez kontextu těch dalších. Celkově hodně příjemně strávených 80 minut, kterým by slušelo i to plátno. Palec nahoru za oživení Josefa Dvořáka, který s věkem herecky zraje jako víno a odpustíte mu i ten Vodafone. A druhý palec nahoru za scénu s prasklou trubkou a zdevastovaným bytem, kde se hrdinové brodí v normalizačních hov*ech svých a doslova i cizích. 70-80%. P.S. Brainstorm zůstal nepřekonán, na to se bude muset Epstein vyspat ještě líp ;) (25.10.2014)

Jestli má naše národní tradice hořkého smíchu svého mistra v Miloši Formanovi, pak Osmy přivedli na svět jeho tovaryši. Přesně totiž postihují Formanovu metodu: pravda nenudí, pokud se vypráví zábavně, s dávkou rýpavé provokace i zdravé neúcty vůči pomníkům. A kdyby oscarová Americká krása hledala náhradu za Kevina Spaceyho v hlavní roli, našla by ji v Trojanově kouzelném antihrdinovi, jímavě směšném, aniž by však odkládal lidskou důstojnost. A když spadne až na dno, má sebeúcty nejvíce. (17.05.2020)