Díra u Hanušovic

Jsem tak trochu na rozpacích, jak ohodnotit tuhle Díru. Už jsem viděla mnohé, vcelku mi nevadí pomalu plynoucí děj, ale tady jsem koukala celých 102 minut, během kterých bych postavila barák, kdyby mi někdo dal cihlu za každou vlaštovku, která tam prolétla, a během kterých se absolutně nic nestalo. Jisté momenty se mi líbily, ale to byly tak prchavé okamžiky, že mi je můj Alzheimer nevykradl jen z náhlého záchvěvu solidarity... zřejmě ke Krobotovi. (16.12.2014)

Mít ve filmu Ivana Trojana je v Česku totéž, jako mít v USA ve filmu Johny Deppa a nevyužít ho je opravdu na pováženou.Krobot natočil něco mezi Slunce seno a Václavem, problém je v tom, že scénář nemá žádný příběh, žádný smysl a jen scénu od scény bez většího smyslu ukazuje hromadu šíleně debilních vesnických postaviček, které jsou až moc přetažené za vlasy.Strávil sem na vesnici hafo let jako dítě a znám mraky lidí z prdelákovů a nikdy jsem ještě neviděl tolik debilů jako v Krobotově Díře.Film se vůbec nikam nedopracuje a jediná vtipná hláška he Trojanovo odfrklé ''čurák'' to ale ať se pan Krobot nezlobí, ale herci nemají vůbec co hrát a mohl tam z fleku nechat hrát úplně druhořadé herce z malého vesnického divadélka.Jediná emotivní scéna, která vyžadovala herecký výkon je Vilhelmové (která jediná opravdu hraje) hádka s matkou, jinak herci jen tupě sedí a čumí a nemají co hrát, takový David Novotný je ve filmu úplně na piču, to sem tam mohl plesnivej chleba žrát já a pít u toho to hnusný pivo a pane Krobot udělal bych to bez nároků na honořář.Zfilmované nic, ani nevim proč ty 2*, že sem neusnul? (19.01.2015)

Díru v napůl zdechlé české kinematografii chtěl možná Krobot zaplnit přísnou vidláckou parodií, tajně sebereflektující současný stav naší filmové kultury. Snímek, o kterém by se ovšem dalo dlouze filozofovat, se však naštěstí prezentuje spíše jako oddychová hořká komedie, a nikoli jako provokativní existenciální drama - kterým při o něco větší troše snahy klidně mohl být... (14.09.2016)

Se sebeironizujícím nadhledem natočené leporelo plné bizarních postav defilovalo před mýma očima a já jen toužila, aby ještě pokračovalo. Ještě pár do posledního detailu vymazlených scén, ještě pár černohumorných momentů. Krobot scenárista i herec jsou titíž muži s mírnou odtažitostí, značným nadhledem, vyrovnaností a ironizujícím pohledem. Krobot filmový režisér je precizní, poetizující, přesný ve vedení herců, při timingu jednotlivých scén až matematicky chladný. Mrzí mě, že si Krobot ve svém filmu nezahrál, byť chápu, že si roli nenapsal záměrně, herecko - režijní schyzofrenie by v jeho případě mohla být zhoubná. Krobot herec a Krobot režisér jsou dva zcela odlišné světy, ale oba jsou naprosto fascinující. (01.04.2022)

Někdy je lepší být méně originální. Sonda do díry plné těch největších retardů a podlidí, kteří se omezují na naplnění svých základních lidských potřeb. Počínaje jídlem a pitím a končíce rozmnožováním se s kýmkoli a čímkoli, co vlastní použitelný otvor. Vzduchem lítá samá kunda a čurák. Atmosféru vesnice si autor vycucal z prstu. Něco takového mohl vymyslet pouze člověk, který vesnicí tak nanejvýš projížděl. Hodně zkreslená představa. V úvodních minutách se divák rozhodně nenudí. Nevěřícně koukáte na to, co se vám to vlastně dostalo před oči. Chvíli čekáte, že se bude dít cosi epického. Postupně ovšem zjistíte, že se nic dramatického nechystá a film bude pozvolným tempem plout až do konce. Pár fajn prvků se našlo. Forma není k zahození. Jen ji bylo třeba nasadit na podstatně atraktivnější děj. Všechny dějové linie jsou hrozně nudné. Jediné, na co jsem celou stopáž čekal bylo to, zda Tatiana nechá retarda prozkoumat její tělesné útroby, nebo jemu jedinému to na vesnici nedopřeje. (05.10.2017)