Díra u Hanušovic

Místy nepoživatelné. Krobot si může být jistý, že na jeho případný další film už nikdo nepřijde. Nikdo mi nenamluví, že před natáčením dostal do ruky scénář, tomu prostě nevěřím a papír s nápisem "postava čumí do blba a žvýká chleba" se za plnohodnotný scénář považovat fakt nedá. Každopádně bizarnější vesnická sestavička tady ještě nebyla a to jsme na vidlácké komedie/dramata, jakožto mistři světa v čumění přes plot, národ nejpovolanější. (29.01.2015)

Už si to někdy dělal na posedu? Tož toto nebylo nakonec až také zlé. Jako sonda do oblasti jak se určitě nežije, ani nepřežívá, ale spíš hnije zaživa v jisté řiti kdesi v ČR je to i celkem poučné dílko. Samozřejmě, že je to přehnaný a záměrně nadsazený, ale i přesto člověka zamrazí v zádech při myšlence, že by i něco z toho mohla být pravda...Každopádně určitě je trochu na škodu, že se tu fakt nedá najít nic jako souvislej příběh i když se asi jedná v tomto případě o záměr. No tentokrát zůstanu zcela neutrální.55% (14.12.2014)

Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. (11.12.2020)

Film je úplně o ničem a nemá v podstatě žádnej děj ani pointu. Celý se to odehrává v nějakym hnusnym špinavym vidlákově, kde se motaj nějaký bizarní lidi, který se tam prakticky celou dobu akorát kopou do prdele a melou u toho strašný kraviny. Navíc je film plnej scén, kdy někdo třeba minutu jen tak sedí a čumí nebo si cpe do rypáku chleba s máslem nebo hází lopatou a podobně. Jenže v tom filmu prostě "něco" je. Nedokážu to nijak racionálně vysvětlit, ale mě tahle podivnost po pár minutách začala celkem bavit a párkrát jsem se u toho i zasmál. Nakonec teda dám neutrální 3 hvězdy. (25.02.2015)

Přestože má film v sobě z člověka a vesnice víc, než všichni ti lidoví režiséři dohromady, i když Krobot ví, co a jak točit a i pokud přežijete tu bezdějovost, schází snímku nějaké to pozitivno, nebo aspoň neutrálno. Tohle ho nejvíc odkloňuje od skutečného života. Tyhle dvě věci nejsou nutné, ale hodně často je sakra potřebujeme. 50%. (13.08.2014)