Díra u Hanušovic

(K) Miroslavu Krobotovi asi uletěly Divoké včely... Základní divácké nedorozumění - tohle není komedie, tohle je celkem realistický obraz zapadlé české vesnice, daleko od velkých měst, daleko od 21. století... a jestli někdo píše, že takhle to na vesnici nevypadá, ať se přijede podívat k nám na Českokrumlovsko, třeba do Pohorské Vsi... (20.03.2015)

Ač k současné české kinematografii nejsem nějak striktně nekompromisně kritický, přesto mě občas překvapuje, že si pouštím pořád další a další její produkty. Na tohle mě nalákalo duo Krobot a Táňa, jejíž vesničanky mě baví už od dob Divokých včel. Díra u Hanušovic je takové to typické krásné české nic, navazující a odkazující na starší filmy o prostém českém lidu, svérázném, jadrném a jaksi lidském. Jenže v tomhle docela dost tlačí na pilu, což místy až bije do očí. Takže ja, dostal jsem co jsem chtěl a navíc kulervoucí Babčákovou. Ale je fakt, že mnohem radši tohle, než české filmy, které se zdánlivě o něco (neúspěšně) snaží. 2,5* (30.11.2014)

Takový že je náš venkov? Hmmm, znám jej sice jen z prázdnin u babičky, kam mě rodiče z Prahy posílali. Přiznávám, není to včera, ale že by se venkov tak změnil, co jsem tam nebyl? Asi ne. Nebo jestli to takhle chodí na Moravě? Možná jo, když to pan Krobot tak dobře zná, vzhledem k tomu, že je ze Šumperka. Spíš mám dojem, že si pan Krobot léči nějakou osobní frustraci z dětství, kterou nosil zamčenou kdesi hluboko v sobě celá léta, schovaný za maskou drsoně, ale s ubytkem mentální síly se rozhodl, že konečně sejme to břímě ze svých beder. Bohužel si k tomu vybral populární médium, díky kterému se s námi všemi o svou frustraci podělil. Zbytečně vulgární, nevtipný, nezajímavý, nedramatický film, který mě inspiroval jen k tomu, abych jej nikomu nedoporučil a co nejdříve na něj zapomněl. (19.01.2015)

Někdy je lepší být méně originální. Sonda do díry plné těch největších retardů a podlidí, kteří se omezují na naplnění svých základních lidských potřeb. Počínaje jídlem a pitím a končíce rozmnožováním se s kýmkoli a čímkoli, co vlastní použitelný otvor. Vzduchem lítá samá kunda a čurák. Atmosféru vesnice si autor vycucal z prstu. Něco takového mohl vymyslet pouze člověk, který vesnicí tak nanejvýš projížděl. Hodně zkreslená představa. V úvodních minutách se divák rozhodně nenudí. Nevěřícně koukáte na to, co se vám to vlastně dostalo před oči. Chvíli čekáte, že se bude dít cosi epického. Postupně ovšem zjistíte, že se nic dramatického nechystá a film bude pozvolným tempem plout až do konce. Pár fajn prvků se našlo. Forma není k zahození. Jen ji bylo třeba nasadit na podstatně atraktivnější děj. Všechny dějové linie jsou hrozně nudné. Jediné, na co jsem celou stopáž čekal bylo to, zda Tatiana nechá retarda prozkoumat její tělesné útroby, nebo jemu jedinému to na vesnici nedopřeje. (05.10.2017)

Úsměvné počin na režisérsko-scénáristickém postu debutujícího Krobota odvážně atakuje pitoreskní charaktery obcičky "nowhere in moravia", byť má přirozeně (zřejmě chtěnou) absencí hlubšího děje nedostatečnou výživnost. Když k tomu přičtu nevěrohodnost projevu z pohledu nářečí a povšechnou přihlóplost, jsme na vcelku přijatelném průměru, které je koukatelné, ale žádné odvaz nečekéte. 60% (20.08.2014)