Díra u Hanušovic

Když jste v pekle a nevíte, že jste v něm, bere se to jako peklo? A když to víte a přesto zůstáváte, ocení to někdo..? Krobotův venkovský realismus by byl ještě realističtější, kdyby vsadil na méně profláknuté tváře a v nepříliš hovorném snímku více dbal na autentičnost dialektu. Spolu s Krásnem a Kladivem na čarodějnice tvoří Díra u Hanušovic nádherný triptych o krásách šumperského kraje.. (04.04.2016)

Snímek o lidech, kteří začínají stavět dům od krbové římsy - humorný i lidský náhled do života osob na Jesenicku, oblasti, kde se s lahváčem Šeráku vstává i chodí spát, zelená se pije ve velkém a každý se se svým osudem snaží vypořádat, jak to jen jde. Skrze jednotlivé příběhy místních hrdinů se Krobot skvěle přibližuje mentalitě celé této oblasti a s nádechem poezie tuto mlhavou a krutou vysočinu přenáší k divákovi. Když sedím v jedné z hanušovických či okolních hospod, v oblasti, která vás okamžitě vtáhne do sebe, přemýšlím o okolosedících štamgastech, jak asi jejich život probíhá. Tento film mé myšlenky a představy vystihl naprosto přesně. (09.07.2014)

Nechť Krobotizace českého filmu započne. Krobota mám sice jako herce hodně rád, ale rád ho před kamerou oželím a mnohem raděj bych od něj viděl další film (což má společného se Sokolem, díky jeho Krásnu). A pak další. A další. Kdybych měl napsat, co je na celém filmu absolutně nejlepší, použil bych magické umění ctrl + c a ctl + v, neboť bych zkopíroval kompletní hereckou sestavu, bez výjimky, všichni totiž hrají výtečně a jako bonus mají někteří naprosto skvostné kostýmy, které podporují jak herecké výkony velikosti K2, tak scénář, plný tak nádherných absurdit a zhovadilostí (to všechno platí v největší míře u tria Čermák, Babčáková, Novotný). Nádherná ukázka poněkud bizarního, černého tance mezi komedií a dramatem´v podobě řemeslně brilantně ztvárněného filmu plného podvraťáckých a veskrze divných, absurdních a poněkud přihlouplých postaviček .... I když, tak mě napadá, že moje babička pocházela kousek od Hanušovic.... A kurňik... PS: takhle narvaný sál v multikině víc jak týden po premiéře jsem snad ještě neviděl a to počítám i Avataří megalománii. Výtečně (04.08.2014)

Díru v napůl zdechlé české kinematografii chtěl možná Krobot zaplnit přísnou vidláckou parodií, tajně sebereflektující současný stav naší filmové kultury. Snímek, o kterém by se ovšem dalo dlouze filozofovat, se však naštěstí prezentuje spíše jako oddychová hořká komedie, a nikoli jako provokativní existenciální drama - kterým při o něco větší troše snahy klidně mohl být... (14.09.2016)

Obdivuhodný výkon v disciplíně „zobrazení vesnického stereotypu“, který prostě nelze otitulovat jinak, než dalším stereotypem: „pro Pražáky dobrý“, což zamrzí o to víc, že Krobot je rodák z regionu a vlastně tak zásadním způsobem popírá to, čemu by měl rozumět nejlépe. Pražští herci cedí přes zuby nářečí a vulgarismy nefunkčním způsobem a fungují vlastně jen jako nositelé skvělých kostýmů. Přitom je to nepopsatelně smutný příběh, u nějž jakoby dramaturg a producenti na poslední chvíli seznali, že se film lépe prodá jako buranská komedie. Fail. (17.08.2014)