Samyj, samyj, samyj, samyj

Vládci zvířat a jeho ženě lvici se narodil malý lvíček; nevěděl, kdo je a přál si být krokodýlem či holubem, dokud nepotkal hyenu. Ta mu řekla, že je pán zvířat a jako takový je nej, nej, nej: nejsilnější, nejstatečnější, nejmoudřejší a nejkrásnější. Každý, koho lvíček potkal, se mu však jen vysmál, že je nejhloupější. Malý lev svou pýchou rozhněval slona a na poslední chvíli ho zachránil laskavý orel. Ten mu dal ponaučení do života, že nemá říkat, že je nejsilnější, protože vždy může potkat silnějšího, nemá říkat, že je nejstatečnější, protože může potkat odvážnějšího, stejně tak může potkat moudřejšího. Lvíček musí poznat sám, kdy a pro koho bude tím nej, nej, nej. (Jezinka.Jezinka)