E.A. Poe: Podivný experiment

Parádní gotický napínák s viktoriánsky pochmurnou stylizací a romantickou pointou, která dává obratu „bláznivě zamilován“ zcela nový význam. Brad Anderson není takový svéráz jako jeho jmenovci, skoro oscarový Paul Thomas a notorický béčkař Paul W. S., ostudu si ale neuřízl. Vyprávění pojal nanejvýš starosvětsky, s důrazem na dialog. Rezignoval na líbivé triky i protežovanou klipovitost. Dosyta si vyhrál se světlem, bezezbytku upotřebil smyčce Johna Debneyho, navíc se mohl spolehnout na prvotřídní herecký ansámbl. Málokdo umí být slizký jako David Thewlis a Michael Caine válí i v jedenaosmdesáti. A Fantomas Ben Kingsley? V souladu s tradicí pádný a uhrančivý, i když jen variuje svůj part z Prokletého ostrova. Sečteno, podrtženo, Edgar by měl radost. (16.02.2021)

Není to špatný film, rád se nechávám překvapovat novými zvraty, jenže z nějakého důvodu mi tam většina herců (až na Gleesona a Thewlise) prostě vadila. Taky jsem to vnímal spíš jako divadelní představení než film, ale možná je to jen můj subjektivní pocit. Každopádně za ten nepříliš šťastný výběr herců a za to, že v údolí mezi horami těžko bude takový skalnatý propad (sorry, ale moje geografické vzdělání mě v tomhle činí trochu bláznivým) :D si dovolím dát jen 3 hvězdy, ale jsou poctivé a fanouškům ponuré atmosféry určitě doporučuju. (06.02.2015)

Stejnou povídku, která byla východiskem pro Andersonův snímek, použil jako základ svého stylizovaného vyprávění i náš Jan Švankmajer a musím se přiznat, že jeho Šílení pro mě byli filmařsky mnohem zajímavější. Podivný experiment sráží potřeba dostát tradičnímu thrillerovému rámci a milostnému motivu, najdou se tam zkrátka všechny obvyklé ingredience typické pro hollywoodskou produkci, včetně divácky vděčných "šokujících" zvratů. Na druhou stranu jsou tam přítomné i obvyklé pozitivní stránky americké studiové produkce, jako je výpravnost a hvězdné obsazení. Brad Anderson taky není žádný podprůměrný řemeslník. Pokud se dá mluvit o slabinách, tak se většinou dají vztáhnout ke scénáři, ale ani to žádná hrůza není. Závěrečný zvrat byl překvapením i pro mě a i když neznamenal potřebu vidět film ještě jednou (rozumějte, nebyl tak chytrý, aby představoval diváckou výzvu), byl pro běžného filmového konzumenta dostatečně atraktivní a spolu s fyzickými půvaby Kate Beckinsale a herectvím Bena Kingsleye a dalších představuje doporučení pro zhlédnutí. Celkový dojem: 65 %. (17.04.2017)

Přes zajímavé kulisy poněkud nezáživná exkurze do stereotypního blázince. Thrillerová hra sice místama šlape, potenciál nakažlivé bezmoci však zůstal využit jen z poloviny. V posledních pěti minutách se navíc Andersonův snímek jen tak pro legraci divákům sám spláchne do výlevky, a náhle to celé působí jako levný kříženec Dokonalého triku s Prokletým ostrovem... Díky aspoň za tu Káťu, furt jí chci za ženu. (26.01.2015)

O filmech Brada Andersona se dá říci cokoliv, jedno mají však za všech okolností společné: jsou vždycky tak trochu na palici. Pro Elizu Graves to platí tuplem a se svou úžasně vychcanou pointou (nikoliv originální či chytrou) se mi snadno probourala do škatulky oblíbených guilty pleasure. Třešinkou navíc je výborné herecké obsazení a nezbytná ponurá atmosféra, která místy umně evokuje auru starých brakových cormanovek. Líbilo. (26.01.2015)