Pozor na Harryho

Ja neviem, možno som mal šťastie, že Deconstructing Harry bol len druhým filmom, ktorý som od Woodyho Allena videl. Napriek tomu, že ten prvý bol Annie Hall, sklamaný som teda nebol a bavil som sa skvele. Dokonca mi vôbec neprišlo, že ide len o relatívne čerstvý Woodyho snímok. Scenár k tomuto filmu určite písal tým istým vtipným perom, ktorým písaval ešte na prelome 70tych a 80tych rokoch. Najvýstižnejšie by som tento snímok charakterizoval autorovými slovami, ktoré zároveň veľmi trefne vystihujú aj celú jeho tvorbu: "You have no values. With you its all nihilism, cynicism, sarcasm, and orgasm" (07.04.2007)

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)

"Mel's out of focus, he's soft."     Bláznivá komédia s typickou allenovskou smršťou vtipných dialógov, ktorá bola zaradená aj medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Allen tu tak čudne experimentuje so strihom a to až do tej miery, že som si niekedy kládol otázku, či nejde o chybnú nahrávku. Určite ma viac na filme zaujali uletené nápady, ktorými Allen opäť raz hýri, ako sú návšteva smrtky, návšteva pekla, či rozostretý Mel (Robin Williams). Hlavnou postavou je Harry Block, neurotický spisovateľ posadnutý sexom, žijúci v bizarnom svete, v ktorom sú pomiešaní skutoční ľudia s vymyslenými postavami jeho románov (na základe skutočných ľudí).     "I like it, a character who's too neurotic to to function in life but can only function in art." (02.01.2023)

Woody v 90. letech experimentoval a zkoušel hledat něco jiného, než jeho standardní způsob vyprávění, natáčení či jiné žánry. Ale vulgární komedie se mu moc nepodařila. Ale minimálně epizodka s Robinem Williamsem je dobrá a závěrečný rozhovor s Billy Crystalem taky připomíná nejlepší léta tvůrce. Bohužel, je toho tady málo. (17.01.2019)

Jeden z těch lepších Woodyho filmů modernější doby. Nepostrádá vtipné hlášky, nápady (scény s rozmazanými herci), vtipný střih i kameru. Režisér tak trochu hraje sám sebe (nebo sám se sebou?), naráží na svoje starší filmy a míchá nepřeberné množství postav a dějových linek. Právě různé dějové linky vytvářejí z Pozor na Harryho jeden z nejkomplexnějších filmů, co jsem viděl. Krom samotné hlavní linie (která už je sama o sobě "zdvojená") nacházíme dalších pár příběhů, které na první pohled s filmem nesouvisí. S postupem času ale vše začne do sebe zapadat a Woody Allen tak rozjíždí labyrint filmu, knih, fikce, skutečnosti... Co z toho je vlastně pravda? :-) (05.03.2012)