Miluj souseda svého

Za(jímavá) studie jednoho starého dobráka pod slupkou morouse v sociálně (ne)vyhrocené (skoro) komedii. Starého psa novým kouskům nenaučíš, ale můžeš ho odnaučit nectnostem a naučit ho mít rád lidi. Asi takhle nějak na mě působil příběh o Vincentovi (Bill Murray), který je zpočátku nevrle protivným zhýralcem, co si nic neodpírá. Souloží pravidelně se sympatickou prostitutkou v pokročilém stádiu těhotenství, alkohol je jeho největší kamarád a neúspěšným sázením na dostihy si zadělal na dluhy. Ze všeho nejvíc miluje svůj domácí klid, ulici ve které žije, projížďky ve svém starém autě a kocoura Felixe, kterého doma chová. Přesto do jeho života, od kterého nic nového ani pozitivního neočekává, vstoupí nově nastěhovaní sousedé. Obézní a sympatická Maggie, jenž je single matkou školou povinného Olivera. Nejdříve se v zájmu sousedských vztahů poškorpí, a to když stěhováci poškodí Vincentův plot a strom. Náhoda však tomu chtěla, aby se starý pes na stará kolena stal placenou chůvou malého Olivera. Mezi těmi dvěma se začne rodit neobvyklé přátelství. A nejenom to. Vincentovi se dokonce dostane pocty, že bude chlapcem veřejně prohlášen za svatého. Ve scénáři nepříliš známého Theodora Melfiho to moc nešlapalo. Vykazoval známky nevelkých zkušeností a šablon převzatých z žánrově spřízněných filmů, které byly přepracované (např. "Gran Torino"), aby to nebylo tolik poznat. Melfi rozběhl až moc dějových linií, které ne vždy uspokojivě završil a také chybělo objasnění, či přesvědčivost, u některých z nich. Chlapec patří ke školním outsiderům a je terčem šikany, ale stačí chvilková, naštěstí ne příliš dojemná, lekce boxu u Vincenta v suterénu a je rázem po problému. Vincent navštěvuje v léčebně svoji ženu, ale pozadí jejich vztahu, potažmo umístění do sanatoria, zůstane pro diváka záhadou. Po Vincentovi jdou vymahači, kteří ho přepadnou v jeho bytě a přivodí mu mrtvici, ale dál už zmizí ze scény a nepadne o nich ani slovo. Vincent se až příliš zázračně zotaví z mrtvice. Náboženské hodiny v chlapcově třídě film kazí a ubírají mu na dějovém rytmu, který si snaží udržet. Bylo příliš evidentní, že ve filmu nejsou jen tak, avšak příprava diváka na finální scénu filmu s těmito křesťanskými kecy, byla plně nevyhovující. Scénář obsahuje pořádné nedodělky, ale coby režisér Melfi disponuje sympaticky ironizujícím nadhledem, citem pro rozložení scén a dokáže postavám zachovat jejich přirozenost i určitou věrohodnost. K ruce měl vynikající herecké obsazení. Bill Murray nedopustil, aby se jeho morous stal schematicky předvídatelnou figurkou na šachovnici v "istvudovském" stylu a jeho vystižení podstaty charakteru jeho komplikované postavy je brilantní. Naomi Watts, pánové, budete nad ní slintat. Co ta dokázala s postavou rajdy (páni, v 46 járech si troufnout hrát sexy těhotnou!), je přímo paráda. Její flegmatická Daka měla absolutně originální sexy rozměr. Melissa McCarthy svoji tukem obalenou Maggie zahrála zcela přirozeně i zároveň mile. A v jedné z prvních rolí se představil Jaeden Lieberher, který jistě v budoucnu, v rámci dětských rolí, překvapí. Shrnul bych to tak, že je to příjemně plynoucí příběh o krásách a strastech jednoho (zdánlivého) protivy a jeho malého okruhu přátel, kteří je s ním sdílejí. Bratři Weinstenové a Don Cheadle, jež jsou pod filmem podepsáni jako producenti, na něm sice v (našich) kinech nevydělají, ale film je vlastně takový balzám na nervy. V tomhle ohledu funguje dokonale. Naopak, určitá schematičnost filmu zapříčiněná scénářem s nepropracovaným (osobitým) rukopisem, s nímž film svede nejeden boj, příznivý dojem sráží. 60% (09.01.2015) (méně) (více)