Zet a dvě nuly

ani Lynch nemá tak silný zmysel pre "výtvarnosť" spojenú s významovou mnohovrstevnosťou Greenawaya.... to však nič nemení na tom, že samotná "hlavná myšlienka" diela mi ostala skrytá :)) ...aj keď najpravdepodobnejšiu cestu pre výklad tohto intelektuálne sofistikovaného diela nastolil asi MIMIC vo svojom komentári.... (03.11.2007)

Poetika tohoto filmu je opravdu ojedinělá. Průběh filmu je jednoznačně diktován Greenawayovými uměleckými choutkami, které nejlépe charakterizují slova jako labuť, surrealismus, amputace, krokodýl, siamská dvojčata, symetrie nebo doba rozkladu. Příběh, neboli výstižněji základní dějová kostra, ale rozhodně nechybí. Pokud jsme teda ochotni přijmout fakt, že jeho základním námětem je cesta za poznáním, která spočívá ve zkoumání rozkladu těl mrtvých živočichů. Ale hledání dějové linky ve filmu tohoto kalibru se jeví jako naprosto podružná věc ve srovnání s přívaly tvůrčí invence, která se na nás hrne z každého záběru. Z každé scény, z každého záběru raší trsy tak originální bizarnosti, že snad ani není v lidských silách ji najednou vstřebat. Tento film přestavuje jakéhosi pomyslného chameleóna, který při každém našem pohledu změní barvu a ani po několikanásobném zhlédnutí si tak nemůžeme být jisti, co přesně máme čekat – vždy nás překvapí něco nového. Lví podíl na výsledném dojmu má samozřejmě hudba Michaela Nymana, bez které by byl zážitek poloviční. Z výborné tvůrčí konstelace tak vznikl film, který ve svém vyznění nemá konkurenci. (10.04.2009)

Po technické stránce výborný film, škoda, že nemůžu říct to stejné o příběhu. Parta opravdu hodně divných lidí, sledování rozkladných procesů u zvířat (metoda časosběrného natáčení v celé své kráse či odpornosti, chcete-li), pochybný kult kolem jistého malíře, záliba v erotických příbězích se zvířaty, milování se s jedno(bez)nohou ženou, sledování dokumentů o vzniku života...v mnoha směrech jistě originální, ale pro mě osobně už ne tak moc záživné. Humor snímku, značně absurdní, mě bohužel míjel (podařilo se mi zaznamenat několik míst k potenciálnímu pobavení, smích ve mně však vyvolaly dohromady tak 2 scény; věděl jsem čemu se mám asi smát, ale nesmál se, spíš naopak). Za největší přednost snímku považuju jeho soundtrack, pan Nyman mě svou hudbou znovu uhranul a začínám vážně přemýšlet o tom, jestli by filmy, ke kterým ji složil, nebyly bez jeho přispění úplně něčím jiným. Celkově lepší průměr. (10.08.2012)

výtvarník a jeden z najlepších anglických režisérov peter greenaway je občas považovaný za anglického lyncha, no na rozdiel od lyncha sú jeho filmy ľahšia zrekonštruovateľné na časovej osy, no oveľa viac výtvarne zaťaženejšie a bizarnejšie, lynch pracuje s zánrovými a typicky americkými klyšé, greenaway pracuje s viac sofistikovanými nástrojmi . . . každopádne je Z O O film po výtvarnej stránke perfekcionistický a úchvatný, po stránke scenáristickej a hlavne čo sa týka práce s motívmi a témami priam dokonalý a vo všeobecnosti úplne "divný" (jeden z najdivnejších, aké som kedy videl) - je o niečo menej dôsledný ako autorov majstrovský Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec, no oveľa, oveľa bizarnejší a úchylnejší . . . Výtvarné symboly doplnené o skvostné dialógy a jednoduchý, opakujúci sa, ľahko zapamätateľný a silne pôsobiaci univerzálny hudobný motív a zábery komponované ako majstrovské diela výtvarného umenia, kde je radosť pozrieť si film aj tretí aj štvrtý krát a kochať sa detailami, pričom však režisér (a scenárista v jednej osobe) nevyzdvihuje detail nad celok, ale podriaďuje ho komplexnosti príbehu i jeho myšlienkovému jadru, používa ho ako dekoráciu . . . herecké výkony hercov pre mňa takmer neznámych či veľmi málo známych sú silno štylizované a v službách autorského zámeru (niečo, ako Kaurismakiho filmy, špeciálne I hired a contract killer) (29.11.2007)

Nesmírně zajímavý film. S dějem, který je v podstatě nereprodukovatelný. Rafinovaně aranžované záběry a výtečná hudba Michaela Nymana dávají dohromady skutečně nevšední intelektuální podívanou a artovou záležitost par excellence. Přesto mi tam chybělo cosi, co jsem našel v jiném Greenawayově snímku "Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec" z r. 1989, kde jsem šel z dokonalosti onoho filmového tvaru do mdlob. Rozhodně je to ale film, který stojí za opakované zhlédnutí, takže je prostě jenom možné, že jsem aktuálně onu genialitu, která by tam snad mohla být, prostě jen přehlédl, a čeká mě to příště. (02.10.2011)