Rychle a zběsile 7

FF7 mal byť pôvodne film, ktorý otvorí sérii novú cestu, s novým konceptom, s novým režisérom a novými nápadmi. Osud to však chcel inak a James Wan, režisér známych a medzi horror-fans obľúbenými strašidelnými snímkami si však až v príprave tohto filmu prešiel skutočným peklom. Musím však povedať, že nech boli plány akékoľvek, tvorcovia sa s tým vyrovnali vskutku znamenite. Očakávania boli skromné, ale na výsledku sa tragické udalosti takmer nepodpísali. Celé to dýcha zbesile preexponovanou bang-bang atmosférou šiestej časti, lokalita strieda lokalitu, akcia akciu, za ktorou ide ďalšia akcia, až sa strácate v príbehu, pretože je takmer všade len akcia, občas sentimentálna scénka na tému "rodina", po nej znova akcia, občas nejaké sexi kočky, ale aj to je vlastne akcia, pretože tie sexi kočky fightujú navzájom! OMFG! Otáčky mozgových závitov nechajte ísť na voľnobeh a nechajte sa unášať rýchlou a zbesilou jazdou skvostných dialógov, trefných hlášok a vyšperkovaných akčných sekvencií, či vo forme autonaháňačiek, prestreliek alebo bitiek, a či už je to na betóne alebo vo vzduchu. Obsadenie skvostné, kamera a strih bezchybný, hudba labužnícky vyberavá - čo viac si môže fanúšik série a žánru môžu priať? Snáď len pokračovanie série, ktoré by som ešte pred premietaním považoval za chrapúnstvo voči Paulovi Walkerovi, ale teraz si myslím, že možno práve toto by bolo jedno z jeho posledných prianí. No a na záver teda klobúk dole pred decentnou a dojímavou rozlúčkou s Paulom, naozaj som nečakal tak intenzívny záver. Tvorcovia si dali naozaj záležať a bolo cítiť akési magické prepojenie a Vinove slová o rodine počas filmu dostávali neskutočne reálny feeling. Mrazivo srdcervúce! 85%. (04.04.2015)

"OH, I'M SORRY. 2 BUILDINGS, INSULT. 3 BUILDINGS, HONOR." ---------- Znovu mám zopár podradných dôvodov, prečo sedmu nezakopať až pod zem všetkých odpadov (takúto vetu som mal napísať radšej k predchádzajúcemu filmu, tam pasuje viac) – sme späť na 1327, späť je aj Hector alias "mexická" legenda Noel Gugliemi, Tokyo a Sean so svojou zabudnutou, no brutálnou Silviou S15 Spec-R, skladba 'Six Days' z trojky, hromada flashbackov a... ten... koniec... Neviem, čím to je, ale už od samého začiatku som mal pocit, že tento film je proste záverečná, ende, finito. Uzavrelo sa mnoho (teoreticky všetky) otvorených záležitostí, z veľa dialógov aj scén bolo pocitovo cítiť koniec (aspoň teda pre mňa – a toto celé som si hovoril paradoxne niekedy v polke filmu pred samotným "uzatváracím finále" a ešte predtým, než mi doplo, že vlastne P. Walker zomrel). Ako nehneval by som sa ani trochu, ba priam naopak, keby sa tieto rýchle a zbesilé dobrodružstvá skončili sedmou a podľa mňa ani nikto na svete, okrem teda exekutívy v Universal Pictures. Neviem si ani predstaviť lepšie zakončenie a predčasne myslím, že je úplne jedno aká bude deviatka či desiatka, také zakončenie ságy, aké potenciálne poskytla sedmička, už nebude... ♪♫ ♪♫ (21.09.2020)

Hodovní tabule (fástfůd čůryjus sevn), plná vybraných lahůdek (solidní obsazení). Uheráček od Picku, uralte gouda, znojemské uhorky, sardinský pane carasau, carpaccio, rybí ovulace, vyndané ze chcíplého jesetera, kefír s velice ušlechtilou probliotickou kulturou, na křupavou bagetku připlácnutý šedesátiprocentní brie a pro otrlé játrovka (herce si račte dosadit sami). Sem tam nějaké bulvy, malvy, vulvy.. nebo jak se to nadává různobarevnému zboží národního podniku Ovoce-zelenina. Tvůrčí tým se napral jako prase u koryta, vše v pupících protřepal, nemíchal a z míst k tomu Prozřetelností určených vypustil tak nekonzistentní produkt (rozuměj sračku, cáknutou pod tlakem, až se valila potrubím zpět v mocných vlnách a i sousedům o dvanáct pater výše vymalovala strop aha místnosti), že to svět již dlouho neviděl. Co věta, to parodie na myšlenku, co akce, to nereálná chujovina, co charakter, to absolutní kretén. Hvězda za nechtěné pobavení, protože jestli tímhle stavěli Volkrovi pomník, tak uplácali maximálně sněhuláka. V létě. Ve stoce. Kladu si tímto osobní závazek. Až na vozovce zase narazím na libovolné hovádko ve vytuněném trabíku, vezmu ho po škebli heverem. Snad jeho vnitřní orgány dopomohou nějakému slušnému jedinci k tomu, aby byl společensky prospěšný, protože jinak by tu cílenec podobných ,,filmů" jen darmo vydýchával vzduch. Edit po deseti minutách neurotického přecházení bytem: můj ty Tondo kolenatej, to byla ale mrdka z krtka! (23.08.2015)

Nejpříjemnější je, že po minulých hrátkách s letadlem a mezidálničních skocích působí sedmička většinu času uvěřitelněji. Ne snad, že by auta s padákem nebo přechody z jednoho mrakodrapu do jiného způsobem letmo byly podle skutečných událostí, ale jakási jiskra větší živočišnosti se v nich nezapře. Snad za to může 4D zážitek, díky kterému jsem na vlastní kůži ochutnal všechny pády či vývrtky. Snad má zásluhy loučení s Paulem Walkerem, které funguje na dojemnou výbornou. Nejpozitivnější dojmy ale zanechává domácké finále, které různorodým zapojením všech zúčastněných překonává už tak dech beroucí pasáže z Kavkazu i Emirátů. Způsob přestupování, Rockova představa léčení zlomenin a v první řadě měření sil mezi Dieselem a Stathamem jsou atrakce napumpované adrenalinem až k zážitkové dokonalosti. V rovině filmů, u kterých přemýšlím nad případnými chybami až pár hodin po odeznění zrychleného tepu, tahle parta stále nemá konkurenci. (31.03.2015)

Bohatí, nesoudní rodiče nakoupili svému vzornému dítěti všechny hračky, o které si řeklo. A když je mělo v ruce, bez jakékoliv soudnosti a smyslu s nimi začalo mlátit kolem sebe, autíčka lítala, hodní kluci v nich taky, těch zlých na ně bylo moc, a všichni žvatlali přesně tak, jak si malé dítě usmyslí. Ze začátku vám to přišlo roztomilé, pak prudící a nebýt těch několika opravdu zásadních momentů (třeba, když si Alfa s hlavím zlounem dali do huby, nebo když se zjeví deus ex machina s opravdu pořádným rotačákem v ruce), asi byste to vzdali. Takže po tom všem hlučném a nesmyslném řádění zůstane v obýváku na zemi akorát pořádný bordel, k jehož úklidu se evidentně nikdo moc nemá. (02.04.2015)