Tajemný mnich

Působivý kriminální film na motivy Edgara Wallace z úspěšné řady, natočené Haraldem Reinlem. Tajuplný příběh, odehrávající se v dívčím penzionátu na zámku Darkwood, má i hororové prvky. A jako obvykle, Reinl sem, mezi napětí a tajemno, dokázal zanést i prvky humoru. Setkáme se tu i s některými herci, kteří hráli souběžně v německých mayovkách: Karin Dorová tu hraje půvabnou Gvendolínu, Harald Leipnitz inspektora Bratta a Eddi Arent školského pedela Smithe. Velmi zdařilé, doufejme, že film bude znovu k vidění i u nás... (28.06.2007)

Jako parodie (samozřejmě nechtěná) dobrý. Mystérium okolo maskovaného vraha je (přinejlepším) nulové, hudební doprovod naprosto strašný a hlavně neuvěřitelně nevhodný a motiv pronásledování poštovního holuba vrtulníkem má podle mě kultovní potenciál... Ovšem remaku v rukách schopných tvůrců bych se asi vůbec nebránil. 40 % (15.06.2017)

Výborné německé krimi, které později posloužilo jako jeden ze zdrojů pro giallo žánr. Už aspoň vím, odkud Argento čerpal pro svoje díla. Jinak samotný snímek se asi nejvíce v rámci gialla přiblížil Bavově The girl who know too much, ale je mimálně o řád lepší. PS: Pozorný jedinec může vraha lehce odhadnout už od půlky. (07.11.2009)

Moje druhá wallaceovka a naprosto parádní. A to i díky opravdu nádherné Karin Dor, na které bych nejen oči nechal spočinout. Lehká a přitom příjemně mrazivá detektivní tak trochu fraška skvěle odsýpá, mordýř v kápi je vynikající a jeho identita byla pro mne obrovským překvapením, hluchá místa neexistovala a vše prošpikováno jemným, mnohdy i kapku černým humorem. Wallaceovky se tímhle kouskem usadily v mém filmovém hledáčku. (03.03.2015)

Říkal jsem si, že si prostě musím doplnit základní vzdělání alespoň jednou detektivkou podle Edgara Wallaceho, když je mají na svědomí stejný producent, režiséři, někteří členové štábu a herci z mayovek. Vybral jsem si Tajemného mnicha, relativně nejlíp hodnocený snímek, který samozřejmě natočil Harald Reinl. Výsledek je hrozně ambivalentní - na jedné straně důstojná atmosféra, vtípek s barevnými úvodními titulky (zbytek je černobílý), klasické lokace a většinou uměření herci. Na straně druhé nefunkční pokusy o (německý, no) humor, v mnoha okamžicích zbytečně řvavá Thomasova hudba, příliš mnoho smrtí, tři čtvrtě filmu se nic moc neděje a v závěru se vše strašně rychle vyřeší. Takže - viděl jsem, hodnotil jsem, moc jsem se nebavil, obeznámen s tímhle stylem jsem a to by mohlo tak nějak stačit. (22.03.2021)