Lucy

Nechápu, jak se mohl člověk jako Morgan Freeman, který uvádí vědecký pořad upsat k takovéto z vědeckého pohledu slátanině, mam rád sci-fi, ale takové, které si úplně něco nového vymyslí, nebo které rozšiřuje aktuální vědomosti a staví na nich. To, že člověk ovládá jen několik málo procent mozku je již vyvrácená teorie. Ale když si tohle odpustim, tak akční scény a některé schopnosti byly pěkné, proto alespoň ty svě hvězdy. Mimochodem ke konci se ani nebudu vyjadřovat. (28.08.2014)

Lucy je po hodně dlouhé době film, u něhož vlastně nejsem schopen říci, jestli se mi líbil, nebo nelíbil. S tím pak souvisí, že ještě těžší je povědět, jestli je, nebo není dobrý. Ze stejných důvodů je skvělý (jako ničeho se neštítící kompilát) i neskutečně příšerný (coby ničeho se neštítící kompilát). Estetická kritéria ztrácejí svou vypovídací hodnotu, protože snímek stojí mimo jejich působiště – a třeba významová struktura mu slouží jako pouhopouhá záminka pro filmařské blbnutí se stylem, vyprávěním, paralelami a možnými světy, kdy člověk jen doufá, že nikdo nic z toho žvanění nevezme vážně. Více a detailněji v Poznámkách. ____ UPDATE 2020: Stojím si za vším, co jsem před šesti lety napsal - s výjimkou onoho hodnotícího dilematu. LUCY je čisté cinefilní potěšení. (09.08.2014)

Luc Besson je zpátky v nejlepší formě, v níž natáčí naprosto šílený a zábavný postmoderní pel-mel. Možná nejlepší pulp v dějinách evropské kinematografie! Vlastně je úžasné, co všechno dokáže z pokleslé brakové estetiky a tématiky vytěžit a jak synkreticky spojuje nespojitelné - v metamorfóze Lucy v nadčlověka Vesmírnou odyseu s Cestou do pravěku, cool stylizované hrané scény a vynikající dokumentární prostřihy a intermezzy, která mají většinou ironický a humorný kontext, vykradený scénář k Všemocnému s tisícem a jednou akční slátaninou, asijskou mafii se západní vědou, Evropu a anime, Killbillovsky silnou hrdinku (pro Bessona tak typickou) s morálním relativismem... Globální postmoderní béčkový film, který i když přežvýkává mnohé dříve viděné, stejně není jako nic, co lze jinde vidět... (03.12.2014)

Ďalší zásek Luca Bessona tentokrát i režijný, ktorý opäť len dokazuje, že to tento tvorca s ctižiadosťou už dávno vzdal a tak Lucy je žánrovkou na nerozoznanie od akčných štekov ktoré produkuje ako na bežiacom páse. Ja tieto jednohubky mám rád a i keď sa žiadne akčné inferno nekoná, kvalitnejšie režijné vedenie je jasne poznať a herecké obsadenie je tiež z tých lukratívnejších. Scarlett Johansonn a jej výber filmov od Iron Mana 2 žeriem jeden za druhým. Táto žena sa mi páči čím ďalej tým viac. (09.09.2014)

„Četla jsem vaši teorii o využití mozkové kapacity. Je trochu nedopracovaná, ale jdete na to správně.“ Od Lucy jsem čekal hodně rozporuplný filmový zážitek a toho se mi také dostalo. Některé věci mě nadchly, jiné zas zklamaly. Základem všeho samozřejmě je, zda divák dokáže přijmout Bessonův proměnlivý sci-fi svět. Já osobně byl chvílemi fascinovaný, jindy se zas velmi těžko a s nechutí srovnával s pravidly daného fikčního světa. Režisérův přístup bych označil za (na můj vkus) až zbytečně megalomanský. Film nabízí spoustu extrémů, ostatně jak se má člověk vyrovnávat se snímkem, který se dle libosti přepíná z a) béčkového krimi akčňáku přes b) cool „buddy“ komedii na c) filosofickou „scifárnu“ toho nejtěžšího kalibru a zpět. Nejlépe jsem se cítil u „b)“ typu scén, kdy sexy Scarlettina postava za sebou nechává spoušť a trousí u toho jednu suchou hlášku za druhou (s čímž lehce začne ještě před „absorpcí“) a francouzský „parťák“ to umocňuje svými vytřeštěnými výrazy a neschopností být něčím víc než plyšákem pro štěstí. Ne že bych si však některé akční scény (efektní honička v ulicích Paříže) či vizuální orgie též neužil (i když mottem: „Fantazii se meze nekladou,“ se režisér řídil podle mě až příliš). Celkový dojem z filmu se mi těžko popisuje, nicméně s určením hodnocení v tomto případě nemám kupodivu nakonec větší problémy, ode mě to budou 3*. „To vždy řídíte takhle?“ – „Ještě nikdy jsem neřídila.“ (13.12.2014)