Django

Western o velkém tvrďákovi Djangovi (Franco Nero), který se nikoho nebál. Touží po osobní pomstě a smrti majora Jacksona (Eduardo Fajardo) a proti přesile neváhá použít kulomet, z čehož jsou namachrovaní útočníci více než překvapení. Všudypřítomná je špíná, bahno a tvrdí chlapy, kteří neváhají ve vteřině kohokoliv odpravit. Další zajímavé postavy: zachráněná prostitutka Maria (půvabná Loredana Nusciak), která se Djangovi zcela oddá, majitel bordelu Nataniele (Ángel Álvarez), kerý se naučil s každým vycházet, vůdce mexické bandy Hugo (José Bódalo), který umírá při marné snaze o puč a podloučký bratr Jonathan (Gino Pernice), kterému je před smrtí uříznuto ucho. Nakonec největší tvrďák Django splní i přes komplikace svoje poslání, i když má zpřelámané obě ruce. Nedokážu posoudit, jestli jde v případě rakve, o sarkastický humor, či vyjádření zvířecí síly drsného muže. Ovšem i v případě Marie lze siuaci přirovnat ke zvířecí, neboť si vybrala toho nejsilnějšího a nejlepšího na svoji ochranu. (24.08.2010)

Divoká banda s pionýrskými šátky vs. Django, koněprostý desperát, co ve své okázalé superdrsnosti pomalu mluví, chodí i jí a to jen proto, aby vyniklo, jak rychle střílí.. Syrovost, bláto a ikonické záběry nepřebily naivitu, nesoudržnost a absenci příběhové jiskry, neboť dobře uvařit spaghetti uměl jen opravdu málokdo a ani tady si šéfkuchař Corbucci moc hvězdiček Michelinu za své "kulinářské" umění nezasloužil. Jinak to nezvyklé dřevěné zavazadlo se na Divoký západ docela hodí - rozhodně víc, než kdyby za sebou hlavní hrdina táhl klavír, či automatickou pračku.. (17.03.2011)

Tak tento špageťák právem patří k těm (nej)lepším. Western, kde se krájí uši, bičují ženský a střílí lidi kulometem. Není divu, že si Quentin tento film oblíbil a stal se předlohou pro Nespoutaného Djanga. Franco Nero je v roli Djanga skvělý a je podobný Clintovi víc než se zdá. Sundat na jeden zápřah pět lidí se v každém westernu nevidí. Právem kultovní western, který nenabízí kamerové orgie jako Leone, ale béčkovost a akce to vynahrazuje. Hodnocení OST: Variace na Morriconeho jsou povedené! 7/10 (23.03.2011)

Tento oslavovaný údajný spaghetti western ma nepríjemne prekvapil. Od Sergia Corbucciho som naposledy videl Veľké ticho a to je veľmi vydarený film. Táto úbohučká zlátanina ma prekvapila už v prvom zábere, keď v dobovom blate pred miestnym bordelom som videl vytlačené automobilové pneumatiky. Hudba bola ako od Morriconeho, štruktúra filmu ako od Leoneho, len výsledok bol ako od nejakého anonyma, ktorý sa nechce pod takýto výtvor podpísať. Ak by tento film nebol nakrútený, Franco Nero by sa preslávil v inom filme, Tarantino by svojho hrdinu nazval inak a nič zlé by sa nestalo. Zloduchovia by svoju predsmrtnú choreografiu predvádzali v inom filme, kolovrátkový guľomet by s polmetrovým nábojovým, pásom zabíjal desiatky iných obetí (a to tak, že ani jeden nebol ranený) a geniálna záverečná strieľačka by hravo víťazila v súťaži najtrápnejších filmových scén. (11.06.2017)

Tak tenhle film je těžká bedna... Hudba, co zasáhne přesně do srdce a krásný scény ve westernu jakon řemen (v tomto případě řemen od kulometu), až jsem si říkal: "tak se pro jednou nešťourej v nelogičnostech a jen si užívej" No jo, ale zkusili jste si někdy za sebou tahat jako kráva těžkou bednu? Jak daleko, o rychlosti přesunu ani nemluvě, by jste se asi tak DOŠOURALI, co myslíte? ;-) Ale stejně je to za plnej bubínek šestirannýho koltu. A sedmou ránu za tu husí kůži při ústřední melodii... Po přepočtu je to za čtyři hvězdy. No a zítra jdu na Tarantinova Nespoutanýho Djanga. Doufám, že se zase nebudu muset dřít s nějakou svinsky těžkou bednou... :-) Tentokrát mám totiž v plánu úplně vypnout mozek a jen si (všemi ostatními smysly) naplno užívat. Uvidíme... (25.01.2013)