Jonathan z kmene medvědů

Poslední hřebík do rakve italowesternu, ani ne tak co do obsahu a formy, ale s ohledem na režiséra, který jich má dost na kontě. Jinak je to spíš indiánka a je třeba pochválit účinně využité domorodé obyvatelstvo ruského severu, avšak berjozky atmosféru Dakoty nenavodily. První polovina filmu kvůli neustálým retrospektivám úplně postrádá dramatičnost. V retrospektivě se odehrávají i přestřelky na Jonathanově cestě za pomstou, takže namísto tohoto tradičního nemorálního tématu italowesternu se dostává do popředí klasické téma indiánek, boj s bílým mužem o území, v tomto případě dokonce o celý ekosystém. Na pomstu nakonec přeci jen dojde a fanoušky žánru poteší také řada drobných i větších odkazů na westerny od Corbucciho (jehož památce je film věnován), Leoneho i samotného Castellariho. (23.02.2013)

Špageti western, ktorý sa celý odohráva v zamračenom počasí, nikde ani kúska slnka...aký to neobvyklý westernový zjav. A tých podivností je fúra (karatistický indián), čo pohužiaľ neguje tie lepšie veci vo filme, ako sú strelecké súboje či obsadenie Nera a Saxona. Dokonca Saxon je lepší, uveriteľnejší, dobre sa hodí na rolu, zatiaľ čo Nero po 50-tke môže už iba spomínať na svoje lepšie časy. Ruská spolupráca mi pripadala, ako keby tam bola len kvôli vedľajším postavám, samozrejme indiánom (nejaké kamčatské etnikum či čo to bolo) a hrájkajím sa s cirkusovými medveďmi. Veľa nedotianutých vecí, vrátane dejovej plytkosti. (07.06.2017)

Jeden z posledních výkřiků spaghetti westernů..! Nero po padesátce, leč akční.. (04.11.2010)

Celkom vydarený spaghetti western. Dej sa celkovo viac zaoberá aj indiánskou kultúrou, Franco Nero je vychovaný indiánskym náčelníkom, ktorý si ho ako malého chlapca privlastnil, pretože mu banditi zabijú rodičov. Najlepším priateľom Jonathana je azda madvedica, ktorá sa o neho počas dospievania tiež starala. Jonathan musí ale čeliť aj horde zlocdochov, ktorí chcú indiánske pohrebisko kvôli rope. Dej celkovo dobrý, hudba- no môže byť, celkovo dobré! (04.03.2012)

Výrazným režisérem spaghetti-westernů se stal Castellari spíš už v době, kdy éra tohohle žánru pomalu, ale jistě končila, takže tenhle post spaghetti-western točený navíc v italsko-ruské produkci byl opravdu už jeden z posledních výkřiků do tmy. A osobně mi tedy moc nesedl. První půlka je příšerně rozvláčná, druhá zase nabízí celkem klišovitou zápletku indiáni vs. těžaři, která pro změnu trpí snahou vše vecpat do co možná nejkratší stopáže. Scénář jakoby spíchnutý na koleni a Nero je dokonce autorem námětu. Bohužel režie to vůbec nezachraňuje a Castellarimu jakoby došly nápady a tak vykrádá buď jiné (výbuch věže a následné zjevení Nera v dýmu) nebo přímo sám sebe (scéna ukřižování). Nero se zase herecky moc nesnaží nebo naopak přehrává. K tomu indián ovládající patrně karate, tanečnice uklízející saloon vysavačem a fašisti navlečení do kožených vestiček. Škoda, mohla to být opravdu důstojná žánrová tečka - takhle je to jen tuctový propadák. Hodnocení - 30% za Johna Saxona a za vcelku dobře vybrané exteriéry (vzhledem k tomu, že bylo realizováno v Rusku). (15.10.2012)