Sošite čiči ni naru
Like Father, Like Son
Like Father, Like Son
Like Father, Like Son
Režie:
Hirokazu Kore'edaScénář:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Mikija TakimotoHrají:
Masaharu Fukujama, Mačiko Ono, Jóko Maki, Lily Franky, Keita Ninomija, Shôgen Hwang, Kirin Kiki, Džun Fubuki, Isao Nacujagi, Juri Nakamura, Arata Iura (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Vybrali byste si svého biologického syna, nebo syna, o kterém jste si po šesti letech společného života mysleli, že je váš? Hirokazu Kore’eda, celosvětově uznávaný režisér filmů Nikdo to neví, Nehybná chůze a Přání, se vrací na velkou obrazovku s další rodinou – rodinou uvrženou do muk kvůli telefonátu z nemocnice, kde se narodil jejich syn… Ryota si svou tvrdou prací vysloužil všechno, co má, a věří, že mu nic nebrání v cestě za dokonalým životem. Jednoho dne s manželkou Midori obdrží nečekaný telefonát z nemocnice. Jejich šestiletý syn Keita není „jejich“ syn – nemocnice jim dala špatné dítě. Ryota je nucen učinit rozhodnutí, které může změnit celý život – volit mezi „přírodou“ a „výchovou“. Sledovat Midoriinu oddanost ke Keitovi i poté, co zjistila jeho původ, a komunikovat s drsnou, ale starostlivou rodinou, která celou dobu vychovávala jeho biologického syna, se Ryota začíná ptát sám sebe: opravdu byl po všechny ty roky „otcem“? Dojemný příběh muže, jenž se konečně postaví sám sobě, když poprvé v životě narazí na nečekanou překážku. (Film Europe)
(více)Videa (6)
Recenze (56)
"Třebíčská záměna" japonským distingovaným pohledem. Dvě spořádané rodiny rozdílného sociálního statusu stojící před Sofiinou volbou moderního věku. Vzdát se domnělého šestiletého "syna", ve prospěch skutečného šestiletého syna vychovávaného ve zcela jiných (nejen) sociálních podmínkách? Lze ho vůbec mít rád stejně? Zahrané, napsané i natočené s citem, jímavě a přitom Koreeda ani na moment nevydírá, naopak zůstává po celou dobu sympaticky civilní. Ocenil bych snad pouze větší zaměření i na druhou z rodin; chápu sice autorovo rozhodnutí na události nahlížet především skrze Ryota, a tak nejde v žádném ohledu o zápor jako spíše o očividný (a fungující, ne že ne) záměr, ale stejně je to škoda. ()
Nádherná rodinná záležitost se zamyšlením na téma rodičovství, v tomto konkrétním případě zejména otcovství.. Záměna dvou chlapců v porodnici sice odstartuje o šest let později nesmírně bolavou cestu pro všechny zúčastněné, přesto poskytne velice cennou výchovnou lekci.. Závěr mě potěšil, dojal a zahřál u srdíčka.. Hirokazu Kore'eda přesně ví, co chce sdělit a u mě se mu to daří opakovaně na výbornou, souzním.. ()
Zaujímavý príbeh dvoch rodín, ktorým vymenili v porodnici deti... Je zaujímavé sledovať osudy zainteresovaných včetne detí, ich postoje k problému pri exkurzii do rodinného života, kde sa však nerozdeľujú len prístupom k problému, ale aj rozdielnym sociálnym postavením. Film plynie pomalým tempom, doraz je kladený na charaktery a v žiadnom prípade nikomu nedrží stranu. Tu však ani nejde o to, ako film dopadne, ale hlavne ako sa ľudia chovajú v hraničnej situácii. ()
Strašně hezký a milý film, který mě dokázal pobavit i hluboce dojmout, aniž bych tam cítil elementární závan vykalkulovanosti. Při jeho sledování se mi dral na mysl respekt k hloubce, k níž se propracovává ve zpracování svého neobyčejného námětu. Všichni jsme asi už někdy četli o nějakém případu, kdy někomu v porodnici zaměnili dítě, ale teprve tento film mě přiměl domyslet, jak hluboký dopad má taková fatální záměna na všechny zúčastněné. Otázce, zda je "skutečnějším" otcem dítěte biologický rodič, nebo ten, kdo dítě vychoval, se před časem zajímavým způsobem věnoval skvělý film POZDRAVY ZE SPERMABANKY, ale toto japonské komedální drama ho překonává o koňské míle, jak po stránce emocí, které vyvolává, tak v míře autenticity, jíž působí - člověk se při sledování nemůže ubránit dojmu, že se to takto klidně mohlo stát, což je asi u filmu tohoto typu jedna z nejvyšších met. Sečteno a podrženo - pro mě osobně nesmírně příjemný filmový objev, který mě bezmezně nadchnul a zasel do duše velký optimismus - nádherný závěr, jímž je film korunován, ponouká k domněnce, že lépe to snad skončit nemohlo - a otázce, zda vůbec existuje důležitější téma, než je rodina. ()
Koreedov najprístupnejší film. Príbeh dvoch rodín ktorým boli v pôrodnici vymenené deti sa po 6 rokov dozvedajú krutú pravdu. Deti cudzieho už považujú za svoje vlastné a odrazu stoja pred rozhodovaním čo ďalej. Ale aj napriek silnej myšlienke Koreedsa neskĺzava do samoúčelnej drámy. Nebuduje napätie, ani sa nesnaží predostierať dva pohľady na vec, hoci tie sa občas vo filme spoja. Film je sondou do života otca snažiaceho nájsť si cestu k synovi. A nielen tomu adoptívnemu, ale aj skutočnému. A v tomto ohľade je film veľmi príjemný aj napriek pomalosti a typickej Koreedovej strihovej rozťahanosti. Pred dôležitou emóciou strihne a dostávame sa do iného priestoru a do iného časového úseku. Bez rozdielu na tento jeho štýl v jeho filmoch bublajú emócie pod povrchom. A pozorný divák ich vie identifikovať a precítiť. ()
Galerie (17)
Photo © Cinema Mondo
Související novinky
Ethan Hawke mezi evropskou špičkou
Nový snímek letošního výherce Zlaté palmy z Cannes Hirokazu Kore-edy (Zloději, Po bouři) se začíná pomalu ale jistě rýsovat. Film La Verite bude vyprávět o ženatém páru, který se vrátí ze Spojených… (více)
V Cannes vyhrálo šokující lesbické drama
Explicitní sex mezi herečkami Adele Exarchopoulos a Leou Seydoux samozřejmě není jediným důvodem, proč porota pod vedením Stevena Spielberga udělila Zlatou palmu filmového festivalu Cannes dramatu o… (více)
Reklama