Red Spectacles, The
Recenze (2)
V pomezí mezi realistickou dystopií a parodií, mezi nahazováním závažných otázek a fekálním humorem se Ošii pohybuje s grácií potměšilého génia a viditelně si užívá okamžiky, kdy může diváka s gustem vyvést z míry a vypláznout na něho se spokojenou zlomyslností jazyk. Celý film se pohybuje v postupném nastolování určité atmosféry a jejího náhlého boření, kdy se plynule přechází z vážně pojaté diskuze nad tématem lidské přirozenosti v sekvence stylem zapadající do grotesky, z momentů, kdy se naznačuje povaha okolní společnosti, se přechází v bezvýsledné hledání toalety, které ovšem není bezúčelné, ale plně zapadá do vykreslení hlavního hrdiny jako vyděděnce, který se po letech vrací do světa, kam už dávno nezapadá. I neustále se opakující úryvky písniček či citátů zde mají své místo, jelikož oddělují jednotlivé větší úseky a zároveń dodávají snímku určitý rytmus, díky čemuž vysvitnou i jisté motivy, jež by jinak mohly zůstat skryté pod povrchem (viz třeba mňoukání koček). Ač to celé působí roztříštěně a zdánlivě nesourodě, dohromady to precizně funguje a nabízí to jedinečný zážitek dokazující, že Ošii je skutečně mimořádný tvůrce, který si zaslouží mou plnou pozornost. ()
Red Spectacles - Podivné, ale ještě daleko podivnější, než jsme u Oshiiho (Angel's Egg, Ghost in the Shell, Avalon) zvyklí. Tento film se stejně jako jeho prequel Stray Dog (který ovšem vznikl později) odehrává v prostředí speciálního antiteroristického útvaru v alternativním fašistickém téměř současném Japonsku. Oshiiho další povídka z tohoto prostředí dala vzniknout velice povedenému animovanému filmu jménem Jin-roh (Wolf's Brigade). Film je vhodný jen pro naprosto skalní příznivce Oshiiho pozdějších prací a i ti mají co dělat s tím aby ho překousli ()