Líbej mě až k smrti

Pamparádny úvod nezdržujúci sa s barličkami "pozvoľného vstupu do deja". V jeho rámci sa stihne horkokrvná úniková akcia vystrašenej ženy, briskná analýza muža čo jej stopne a ich následné temné polapenie. Ústrednú časť filmu tvorí pátranie po príčinách toho, čo sa prihodilo v úvode. Pobehovanie z miesta na miesto ale súkromného detektíva veľmi vpred neposúva. Pri urputnej snahe dopátrať sa zmysluplnej príčiny zreťazeného vraždenia sám neváha použiť násilie a neštíti sa ani vášnivých bozkov vyľakaných slečien. No jediné čo sa dozvedá sú nové a nové mená. Pri konci naveľa naveľa získa i jednu indíciu v podobe pár všeobecných slov. Ani tieto slová a následný apokalyptický záver však neprinášajú jednoznačné vysvetlenia o záhadnej veci, v mene ktorej sa sa zabíja. Prináša ale poznanie o nepekných dôsledkoch prílišnej zvedavosti. (17.12.2013)

Po parádnom úvode som trochu vychladol. Nebavila ma hlavná postava a ani baby neboli tie pravé femme fatale. Príbeh ma príliš nebral. Od otvorenia skrinky a odhalením what´s ago to však nabralo neuveriteľné grády, každom scénou to bolo lepšie a lepšie a korunu tomu nasadilo úžasné finále. Silných 8/10 (10.10.2015)

Hlavní záporák pošle detektivu Hammerovi auťák. Hammer samozřejmě neotočí klíčkem v zapalování, protože správně předpokládá, že v autě je bomba. Pak ale do auta nasedne a v klidu jede do servisu, kde překvapenému mechanikovi oznámí, že tam je ještě jedna. Ta by ale vybuchla pouze kdyby překročil určitou rychlost... Tento výjev dobře ilustruje, proč, byť jsem fanda noirů, tenhle pro mě nezafungoval úplně dokonale. Detektiv má samozřejmě vědět trochu víc než divák, to je právě to, co nás na sledování kriminálek fascinuje. Jenže Hammer toho ví až podezřele moc a na chudáka diváka se přitom příliš neohlíží. Jen ho vlastně tak nějak neochotně tahá s sebou. Někam přijde, dá někomu do držky, ten mu řekne - úkoly mi dával George. Tak jede za Georgem, kterého zmlátí, aby se dozvěděl, že hlavou všeho je Giuseppe. Tak jede za Giuseppem... Ne, že by tu nebyly pamětihodné momenty, noirové jak se sluší a patří: celý úvod s křehkou ženou na silnici, mučení kleštěmi v intimních partiích, zábavné vedlejší postavy (výbušný automechanik Nick, slizký patolog), tajuplný svítící kufr... Pokud se to bere jako děsivý sen o městě, ve kterém jsou všichni zrádci, mafiáni a vyděrači, funguje to skvěle. Pokud v tom chcete hledat racionalitu, srozumitelnost či jasný příběh, funguje to méně. 3,5* - z lásky k žánru zaokrouhluji nahoru (24.11.2021)

,,Zvědavost zabila kočku..." Mě zase téměř zničila závěrečná pointa. V začátku typický noir s drsným soukromým očkem a jeho sekretářkou, která je ,,víc než sekretářka" se postupně proměňuje v brutální pátrání po MacGuffinovi, kde si nebere servítky ani hlavní hrdina, ani padouši (mezi které mimochodem patří i Jack Elam - ten, kterého tak trápila moucha v Tenkrát na západě) a kde každá druhá žena je psychicky labilní. Robert Aldrich se nebál jít do toho naplno a obohatil tak žánr o další chuťovku. (07.10.2009)

Velice podivný noir, který se skoro celou dobu tváří jako normální, seriózní věc a nakonec z toho vyleze taková magořina. A taky mi scházela pořádná femme fatale. Nutno ovšem uznat, že film má několik výborných momentů (hlavně oblíbené facky hlavního hrdiny) a taky poslední čtvrthodinu, která byla atmosférou (obsahem už nikoli) naprosto skvělá a nemálo připomínala Hitchcocka. (18.05.2010)