The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Hmly Avalonu
Režie:
Uli EdelScénář:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (více)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Kniha Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradley patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy, a to zejména díky ženskému pohledu, feministickému pojetí, zobrazení pohanských zvyků, absenci jakýchkoli bojů a vykreslení myšlenek a pocitů ženských postav tak, že jsem jejich jednání byla schopna pochopit. Navíc se zde neobjevuje typické rozdělení postav na ty „zlé“ a „hodné“. Ve filmu se mi toho bohužel nedostalo. Ve filmu je celý ten příběh zmatený, nedokáži se ztotožnit s žádnou postavou (dokonce byly mnohdy zobrazeny jinak než v knize a ani obsazení se mi nelíbí) a přijde mi, že zde dali nevýznamné scény a ty, které mne zaujaly v knize, vypustili. Nicméně film se mi nelíbí asi z toho důvodu, že jsem si dříve přečetla knihu a očekávala jsem něco zcela jiného. ()
Artušovská legenda zcela z jiného pohledu. Milovníci Excalibru asi skřípou zubama, ale jelikož o historických faktech Artuše a spol toho mnoho s naprostou jistotou nevíme, beru tento příběh jako další hezkou pohádku. Hlavní představitelky jsou velice charismatické herečky a jejich výkony se mi zdály výborné. 4,5. ()
Popsala bych ho jako historický, dobrodružný, romantický film pro dámské publikum s nepříliš dobrým koncem. Opět ho znám jen v angličtině a musím říct, že každá věta v češtině mi trhá uši. Film má atmosféru. výborné jsou lokace, výprava a hudba. Všichni herečtí představitelé, myslím, odvádějí dobrou práci. Potěšila mě přítomnost Kláry Issové. Jsou cítit silné ženské postavy a slabší mužské postavy. Král Artuš měl být silný král sjednotitel, a ne sužovaná figurka na hráčském poli žen, kněžek. I Merlin není silná postava. Nejmužnější postava je král Uter, ale ten je tam opravdu jen chvíli. To dokládá fakt, že celá legenda je mocně a mockrát poposunuta někam jinam. Poslední mužská důležitá postava, syn Artuše a Morgiany, je tak zaslepený nenávistí a zlobou, že pochybujete, že se měl vůbec narodit. Jak to tedy dle Vivian mělo správně být, aby historie Avalonu skončila dobře? Jak chtěla udržet rovnováhu? "I am the highest priest of the Avalon and you have to serve my will!" ()
Zdá se, že "umělci" cítí potřebu se stále dokola předhánět, kdo zpracuje artušovskou legendu nejvíc temně, naturalisticky a tak nějak nemorálně. Edel navíc kdoví proč cítí úctu ke knížce Zimmer-Bradleyové (jako když z neznámého důvodu nechá Morganu vdát, což vyšumí během pár minut do prázdna). Celkově lepší než Král Artuš a horší než Merlin (1998) nebo Excalibur. Za chvíli začnu nesnášet Artuše i s celou jeho rodinou. ()
Mýtické motivy se objevují znovu a znovu v nových spojeních, souvislostech, interpretacích. Pokud může být artušovský mýtus interpretován křesťansky, proč by nemohl být interpretován i wicccansky? Mně se to líbilo a vůbec mi to nepřipadlo jako "prznění", to by pak byl przněním každý mýtický příběh. Film se mi líbil, byla v něm hloubka i atmosféra... Jen mohli lépe maskérsky ztvárnit stárnutí postav. ()
Galerie (19)
Photo © Constantin Film
Reklama