Mlhy Avalonu

Zdá se, že "umělci" cítí potřebu se stále dokola předhánět, kdo zpracuje artušovskou legendu nejvíc temně, naturalisticky a tak nějak nemorálně. Edel navíc kdoví proč cítí úctu ke knížce Zimmer-Bradleyové (jako když z neznámého důvodu nechá Morganu vdát, což vyšumí během pár minut do prázdna). Celkově lepší než Král Artuš a horší než Merlin (1998) nebo Excalibur. Za chvíli začnu nesnášet Artuše i s celou jeho rodinou. (01.02.2005)

Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? (05.07.2007)

Dvojdielny televízny film podáva artušovskú povesť tentoraz z ženského uhla pohľadu. Príbeh totiž rozpráva Morgana, sestra kráľa Artuša. Pomaly rozvíjaný dej je ťažko porovnať s ostatnými spracovaniami zvestovania o Svätom Grále, pretože každé je úplne iné. Je menej krvavý a temný ako Excalibur, menej magický ako Merlin a komplexnejší ako Prvý rytier. Chýba však podobne ako v ostatných spracovaniach to najdôležitejšie: duchovné posolstvo Grálu. Tvorcovia sa viac zamerali na romantiku, ľsti a intrigy lásky. Nechýbajú ani bojové scény a čary. Snímka je podkreslená magickou hudbou Kanaďanky Loreeny McKennitt. Pre našinca je zaujímavým zistenie, že v záverečných titulkoch si môžeme prečítať mnoho českých mien, pretože film sa natáčal v ČR. (03.01.2004)

Kniha Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradley patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy, a to zejména díky ženskému pohledu, feministickému pojetí, zobrazení pohanských zvyků, absenci jakýchkoli bojů a vykreslení myšlenek a pocitů ženských postav tak, že jsem jejich jednání byla schopna pochopit. Navíc se zde neobjevuje typické rozdělení postav na ty „zlé“ a „hodné“. Ve filmu se mi toho bohužel nedostalo. Ve filmu je celý ten příběh zmatený, nedokáži se ztotožnit s žádnou postavou (dokonce byly mnohdy zobrazeny jinak než v knize a ani obsazení se mi nelíbí) a přijde mi, že zde dali nevýznamné scény a ty, které mne zaujaly v knize, vypustili. Nicméně film se mi nelíbí asi z toho důvodu, že jsem si dříve přečetla knihu a očekávala jsem něco zcela jiného. (09.05.2009)

Film podle románu Marion Zimmer Bradley nás zavádí do dob krále Artuše. Nejde však o klasické pojetí této legendy, neboť do popředí se nám kupodivu dostávají ženy - kněžky z bájného Avalonu. Morgiana zde není zobrazena jako zlá čarodějnice, ale jako žena, která souhrou nešťastných náhod skončí v náručí vlastního bratra a počne s tím toho, kdo nakonec krále Artuše zničí. Natáčeno i v českých luzích a hájích. Velmi povedené! (09.11.2007)