Dočasný domov

Grace pracuje v organizácii "Short Term 12", zaoberajúcou sa opatrovníctvom detí s poruchami správania, pochádzajúcich zo sociálne slabších rodín. Jej život sa skomplikuje keď zistí, že je v druhom stave. V rovnakom čase do "domu" prichádza nový člen, "teenegerka" Jayden. Napriek jej svojskému správaniu, si k sebe obe vypestujú špeciálny, priateľský vzťah. Spája ich skúsenosť, ktorú by žiadne dieťa, nikdy, nemalo zažiť. Mrzí ma, že sa musím priznať, ako ma tento snímok nezasiahol. Takmer dve tretiny filmu som nepociťoval žiadne emócie. "Short Term 12" vyobrazuje rôznu problematiku detí, miestami, pomerne odľahčeným, vtipným pohľadom. Je to pekný film, ktorý ma bohužiaľ, omnoho viac zaujal partnerským vzťahom Grace a jej "snúbenca". Napriek útrapám, išiel z nich taký kľud a pokoj. Neuveriteľné. (22.01.2014)

Silná a emotivní nezávislárna s překrásnou, citlivě intimní kamerou. V příběhu s velmi sympatickým obsazením, věrohodně reflektující pocity problémových dětí z jednoho ústavu. Ve výsledku braná s nadhledem a jistým humorem v rozporu s každodenními psychickými i fyzickými nátlaky zúčastněných. Objektivně trochu idealistický, ale strašně příjemný snímek. (18.01.2014)

mnohe komentare vyjadruju presne to, co mam na srdci a na jazyku, tak nebudem plytvat slovami, iba poviem, ze toto je absolutna dokonalost. Mala som chut sa schulit do klbka a vyplakat si oci. Alebo sa rozbehnut a urobit v zivote konecne nieco zmysluplne. Napriklad niekomu zmenit zivot. V dobrom. To prve som urobila, to druhe ma verim, ako vystudovaneho socialneho pracovnika, este len caka. Raz to dokazem. (24.01.2015)

Laťka je zatím nasazená hodně vysoko - 86 % a vzhledem k faktu, že takových filmů s podobně citlivou tématikou je opravdu hodně, tak kéž to není krátkodobé. Docela zamrazí při pomyšlení, že takových míst kde byl Marcus, Heyden a jim podobných mladých človíčků s velkou černou dírou v srdci stále příbývá. Je velmi náročné vcítit se do pocitů mladých lidí, kteří sebou nesou tak těžká traumata, jak jsem mohla vidět a už vůbec ne jakým způsobem takovým zraněným duším podat pomocnou ruku, tak jak to uměla i Grace. Ta od prvního momentu plně upoutala mou pozornost a já jsem zjistila, že bych se strašně ráda ponořila do její mysli tak, jak po tom toužil asi i Mason. Ale pokud někdo neprožije něco podobného jako ona, tak to snad ani není plně možné. Ne vždycky všechno skončí tak jako v tomhle případě, když se střetla minulost s přítomností v podobě Heyden. Za sebe jen napíšu, že jsem nedávno viděla film Manic, který byl ještě o dost syrovější a možná i o chlup uvěřitelnější, ale to nic nemění na faktu, že jsem tu bezmoc a současně i hněv vůči těm, kteří za tím stojí necítila úplně stejnou. (08.01.2014)

Rozhodně velmi emocionální příběh s dobře zahranými postavami, na druhou starnu občas až příliš ploché. Chvilkami strhující, jindy zas nepříjemně pesimistické a reálné, což není relevantní výhrada k filmu, jenže bohužel to tak cítím a tato skutečnost mě spalovala až do závěrečné fáze, který ale dojem přecijenom trošku vylepšila. Přesto jsem se však nemohl zbavit pocitu, že je film i přes 97min stopáž nějak příliš dlouhý. PS : děsně mě štval Rami Malek totálně nesympatický člověk a celkem zbytečná postava...60% (13.10.2014)