Styd
Shame
Obsahy(1)
Polorozpadající se vojenskou základnu na severu Ruska obývá komunita žen, jejichž manželé slouží na moři. Ženy dlouhé dny trpělivě čekají na své muže s nadějí, že se i tentokrát ze své mise vrátí... Děj působivě vystavěného civilního dramatu zasadil renomovaný režisér Jusup Razykov do mrazivé zimní krajiny severního Ruska, jejíž nehostinnost i chladnou krásu mistrovsky zachytil kameraman Jurij Michajlišin. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (4)
Klasika ruských filmů na karlovarském festivalu, dlouhé záběry, málo dialogů, atmosféra totální deprese a když čekáte nějaké vyvrcholení filmu, zjistíte, že je konec. Na ruské filmy už tam asi nejdu. ()
Křišťálový glóbus - výběr ()
Film, kdy mi bylo tvůrců v sále za takový vlažný potlesk líto. Na straně druhé, těžko lze čekat povstávající publikum za snímek, který často nedává ani za mák smysl, motivace postav je absolutně nepochopitelná a celé si to nepustí diváka k tělu ani na chviličku. Ponorková nemoc na souši je stejně krutá jako ta na moři, ale já ji cítil vůči hrdinkám v závěru filmu taky. ()
Shame má svůj smysl. První půlka je extrémně táhlá, usla jsem nesčětněkrát, takovýto jak vám padá hlava na všechny strany a člověk se megasnaží, ale statický záběry na sníh a čtvrthodinový intervaly mezi dialogy ho prostě překonaj. Pak ale přichází druhá část filmu a najednou d á v á v š e s m y s l. Totálně absurdní chování hlavní hrdinky se zničehonic zdá být pochopitelné: vždyť jste tu zrovna strávili hodinu nejhorší nudy a rusovitosti, který lze zažít, není se co divit, že se hrdinka zachová, jak se zachová. A film má hned větší spád a já už nespala, ale koukala jak u vytržení a pak najednou přišel nejvíc nečekanej konec a já asi miluju polární záři a současnej ruskej film. ()
Reklama