Jahodová proklamace

Některé filmy z 60tých a 70tých let mají úžasnou atmosféru. Spojení naivity, síly, svobody, anarchie a boření konvencí. A tenhle snímek k nim jednoznačně patří. ____ Scénář není plynulý, jsou to střípky, které na sebe ne vždy zcela hladce navazují, lidé se občas chovají zmateně, dialogy jsou chaotické - ale to vůbec nevadí. Tím spíš se film blíží realitě, a ne k vysněnému filmovému světu technické i sociální dokonalosti. Jahodová proklamace vtáhne diváka do děje a přenese ho do doby, kdy mladí věřili, že dokážou ukončit hrůzy světa tím, že začnou hlasitě vykřikovat. Naivní představa, ale důležité je, že tomu plamenně věřili. I přes dětinskou revoltu je ale vidět, že někteří ze studentských aktivistů inklinují k násilí a demagogii._____ Závěrečný střet s policií je brilantní, dokumentárně věrohodný a děsivý, i když ho i nepoučený divák musí očekávat už od začátku. _____ Tenhle film má v sobě přesvědčivost a neuvěřitelnou energii (i když musím uznat, že hlavně v první polovině jsou některé bezeslovné záběry zbytečně zdlouhavé). /27. 10. 12./ (27.10.2012)

Stávkující studenti si sice získali mé sympatie, ale stejně mi problémy americké mládeže připadaly směšné ve srovnání s tím, co se v roce '68 dělo v Československu. Je tedy pravda, že v roce 1970 na stříleli vojáci na univerzitě v Kentu do davu studentů, to ale film nepopisuje. Událostí v Evropě si snímek je vědom, viz 79. minutu: "Viděl jsi záběry z Prahy? Vypadá to tam přesně takto." Naivita mladých hipísáků byla bezbřehá, všechno to jejich organizování, které nikam nevedlo, bylo příjemné vidět dílo, který je neidealizuje, ale ukazuje, že důvodem, proč se k hnutí přidávali někteří členové, byla velká koncentrace holek na metr čtvereční. Film je každopádně dobře natočený, kamera je umisťována do neobvyklých pozic, snímá děj z nejrůznějších úhlů, střih je nápaditý, kameraman dokládá svou náklonost k transfokátoru neustálým divokým zoomováním... Srovnání s Bezstarostnou jízdou je (co se týče příběhu) dost zcestné. Film navíc nijak ani nenaznačuje, co se bude dít po konci, což sice divák znalý historie ví, ale stejně by si to zasloužilo nějak uzavřít. (29.03.2010)

Už v komentári k Formanovmu Hair som sa vyjadril, že ma neoslovilo hnutie hippies, aj keď som k nemu mal generačne blízko. Tento film moje predchádzajúce vyjadrenie iba priklincoval. Čo už mám chápať alebo dokonca obdivovať na mase mladých ľudí, ktorí chcú silou-mocou protestovať, len nevedia proti čomu? A vyzdvihovať na filme peknú dobovú hudbu je síce možné, ale ja zvyknem dobrú hudbu počúvať bez toho, aby som si s ňou musel pustiť aj nezaujímavý film. (01.11.2009)

Jahodová proklamace příliš nejasně prezentuje své hlavní téma. Je to o klukovi, který chce dostat jednu holku? V tom případě bychom se měli dozvědět, jak to s nimi dopadne. Je to o studentské stávce? Tak proč chybí celkový kontext doby (kromě zmínky o Praze)? Proč o se o celém pozadí stávky dozví divák tak málo? Až příliš neuvěřitelně působí, že by vznikla tak masová stávka kvůli jednomu dětskému hřišti. A pak, ty krátké montáže podbarvené hudbou jsou nudné. (22.04.2010)

Dokonalá hudba a vcelku sympatický hlavní hrdina činí tento film snesitelným. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že nebyl úplnej hipík, ale normální kluk, který jen vyjadřoval nespokojenost s dobou. Jenže ten zbylej hipísáckej massive mi byl hrozně nesympatickej. Já je jen vidim a už mě štvou. Vadí mi ta jejich nebetyčná blbost, všude plakáty s Mao Ce-tungem a přitom pějou lásku. Blbci. Celý film je navíc dost chaoticky nasnímán a nijak mne neoslnil. Samozřejmě pro ten finální lynč studentů žádná omluva neexistuje a neschvaluji ho. (16.10.2010)