The Strawberry Statement
Režie:
Stuart HagmannScénář:
Israel HorovitzKamera:
Ralph WoolseyHrají:
Bruce Davison, Kim Darby, Bud Cort, Murray MacLeod, Bob Balaban, Jeannie Berlin, Andrew Parks, James Coco, David Dukes, Jess Walton, Booker Bradshaw (více)Obsahy(2)
Jeden z nejslavnějších a nejvíce otevřených filmů, zaobírajících se tématikou hnutí hippies, byl natočen na základě později veřejně publikovaného deníku studenta jménem James Simon Kunen, očitého svědka revolučních událostí, jež se odehrály v roce 1968 na Columbijské univerzitě. Právě tehdy a na tomto místě došlo k největšímu a nejdůležitějšímu střetu americké mládeže s vládnoucím establishmentem, který se postupně vyvíjel z protestů proti zpupnosti vedení školy a proti válce ve Vietnamu až po okupaci školních budov rozvášněnou mládeží a následný brutální zásah policejních jednotek, při němž bylo přes sto padesát studentů zraněno a na sedm stovek zatčeno. Tento akt násilí nakonec rozpoutal další vlnu demonstrací, k nimž se po celých Spojených státech připojili i lidé jako James, zprvu toužící jen po zábavě a posléze procitnuvší a bojující proti bezpráví a totalitarismu. Unikátním je na tomto snímku, který v roce 1970 získal i Cenu poroty na festivalu v Cannes, mimo jiné také excelentní soundtrack obsahující největší soudobé hity včetně písní od Johna Lennona, Neila Younga, Grahama Nashe a dalších. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Veslování, sex a revoluce. No dobře, i trocha toho rock'n'rollu, ale drogy tentokrát víceméně absentují, spíš ku prospěchu věci. Věcí je zde „deník obyčejného revolucionáře“, takového normáního slušňáka, který moc neví, co se sebou, ze všeho nejvíc ho zajímají holky a právě kvůli jedné holce a ze zvědavosti se pustí cestou, která nevyhnutelně směřuje k blízkému setkání s pendrekem… Poprvé zhlédnuto konspiračně na koleji v dobách těsně předlistopadových (teď tu v komentářích pobaveně zjišťuji, co jsme my konspirátoři tenkrát netušili, totiž že v sedmdesátých letech to u nás bolševik v klidu pustil do kin), z čehož logicky vyplynula mocná identifikace a intenzivní zážitek (nijak zvlášť jsme tenkrát neprožívali paradoxní fakt, že se naši blíženci ve filmu zaklínají Guevarou, Maem a Leninem – symboly ideologie, se kterou jsme měli nevyřízené účty my), ale ani při zpětném pohledu to vůbec není marné pokoukání díky výborně vystižené chaotické atmosféře ve společnosti i v hlavách protagonistů. Na svou dobu žádné velké formální výboje, ale dědictví experimentujících šedesátých let je dobře znát, hlavně střihač se sympaticky vyřádil. Doporučil bych o pár minut delší mezinárodní verzi, sice ochuzenou o jednu zajímavou výměnu názorů s mužem zákona a o pár dalších drobností, ale zase bohatší o scénu s revolučně rozdychtěnou blondýnou, co sice neviděla Absolventa, ale zato ví, že „Lenin měl rád velká prsa!“, vrhající ještě o něco realističtější světlo na hrdinovo následné ideologické probuzení. ()
Škoda, že jsem film viděla až teď, škoda, že jsem ho propásla před 30 lety. Tehdy jsem byla mladá, možná víc naivní, ale zcela jistě bych byla nadšená, stejně jako můj muž, protože v té době to u nás muselo být naprosté zjevení! I z mého dnešního pohledu ale pořád překvapuje otevřené vystižení pocitů mladé generace a děsivý konec, jak jejich ideály obvykle končí... ()
Zajímavě natočený film přibližující nejen události, ale i atmosféru vzpoury studentů proti zapojení Columbijské univerzity do válečné mašinerie. Film knižní předlohu mírně upravuje, dodává jí komediálnosti a v určitých místech (především v závěru) dramatičnosti. Je však škoda, že film více nepřibližuje myšlenky studentů, které rozhodně stojí za to znát... především v době, kdy se i u nás mají univerzity podřídit potřebám establishmentu zaváděním správních rad, potřebám korporací v rámci plnění tzv. třetí role univerzit a kdy se svoboda studentů spoutává zaváděním školného, které nutí držet pusu a krok a po zbytek života poslušně vydělávat a splácet... ()
Je to v důsledku o nekončícícm konfiktu mezi formální mocí, která si usurpuje právo určovat, co je spravedlivé nebo správné, a co ne, a mezi čistotou mentality mládí.Tady to trochu přitahuji za pačesy, ale myslím, že to moc nevadí. Je zcela lhostejné, zda se to děje v USA, či jiné demokratické zemi.Lze to extrapolovat kamkoliv.Nablblý bolševik to pustil v 70.letech do kin a nastavil si tak sám zrcadlo.Krásný film se silnou myšlenkou.A je sympatické, že tehdy studenti nebyli tak sametoví jako dnes.Jo,jo,bejvávalo jináče hrálo..... ()
Ze srdce nesnáším veškeré (ultra)levicové aktivisty, kteří aniž by cokoliv věděli o životě či o světě bojují proti všemu a politici, média a firmy jsou z nich posraní a bojí se je poslat do háje. Všechny ty Gréty, obyvatele Kliniky, idioty co se lepí na přechody či letiště, ničí umění či sochy starých "rasistů" jako byl Churchil. Tak co s takovým filmem? O pozadí protestů se moc nedovíme, hlavní hrdinové mi moje názory rozhodně nevyvrátili. Někdo se připojuje k protestům kvůli holkám, další jde s davem, hlavní hrdina sám neví co chce od života či světa, ale lepí si plakáty s vrahem Che Guevarou. Ano je to výborně, moderně natočené, solidně zahrané, hraje tu parádní muzika, ústřední romance je pěkná. Závěrečný masakr za zvuků Give Peace a Chance je opravdu síla (a tak trochu citové vydírání). Přesto víc než 3* nedám, protože jsem těm hipíkům ani na chvíli nedokázal fandit. ()
Zajímavý vhled do událostí na jedné americké univerzitě, ale přesto mi trochu chybí zasazení do širšího kontextu a nemůžu se zbavit dojmu, že tihle studenti žádné problémy neměli a tak si je trochu vymysleli, aby měli za co protestovat... ()
Chudák Simone to mal trošku v hlave pomotané a v 60. rokoch, dobe veľkých zmien a politického napätia, zažíval zmätok, ktorý so sebou prináša mladosť. Revolúcia študentov na univerzite bola krásne idealistická, už od začiatku odsúdená na zánik. Je fascinujúce, ako veľmi tejto myšlienke jej aktéri verili. Ako povedal p. Blažejovský, tento film by sa mal prehrať všetkým študentom. Nie preto, aby im ukázal, aké úžasné môže byť obsadenie rektorovej pracovne, ale preto, aby im ukázal, že búriť sa je treba, ale zrejme trošku implicitnejším spôsobom. Aplikácia stratégie so zmyslom pre ľudskosť môže mať zarážajúce výsledky a priniesť ovocie. Týmto študentom chýbala. Film je natočený bravúrne, hravá kamera a aj mierne nesympatický pomotaný hlavný hrdina zabezpečia kvalitný filmový zážitok. ()
Sračky! ()
Tehdy to musela být pecka, z dnešního pohledu se na to nejdříve kouká nic moc, dokud se to celé nespojí. Stávkujte, protože je chudoba, stávkujte, protože univerzita zkoumá pro armádu, stávkujte, abyste žili .... . Celý hippie hnutí dopadlo tak, jak dopadnout muselo a univerzitní stávka také. Kruhové víčko na jahodové marmeládě se uzavírá a ti studenti, kterým z toho tehdy nehráblo, jsou dneska děkani a spokojeně si syslí DARPA granty a vyvíjejí bezpilotní letouny používané vládou USA proti jejím vlastním občanům =). Jenže tehdy nemohli vědět, že to tak dopadne =). Skvělá muziky, sanfranciské exteriéry a krátké sukýnky Kim Darby alias Lindy doplněné volnoláskovou romantikou, která jen podtrhuje hlavní vyjádření filmu - který se zdá být hlavně o samotě hlavního hrdiny uprostřed toho všeho. ()
Je to tak, už nám (bohužel) není sedmnáct a ty studenti by mohly být naše děti.. I doba se změnila. Ale jinak velmi působivý film. V sedmdesátých letech určitě kultovní! ()
Velmi nudný snímek, kde se nic neděje, jen ukazuje sjeté bukvice, které si myslí, že změní celý svět žvatláním o míru, příležitostným sexováním v koupelně a hulením trávy. O danou problematiku se zas tolik nezajímám, nehodlám tedy tady filozofovat, ale dovolím si jen říct, že mi je opravdu líto vojáků, kteří se ze "zeleného pekla" vrátili a pak byli ještě navrch veřejností odsuzováni. Myslím, že nikdo si takový psychoteror tehdy nezasloužil. - Taky sem kdysi hulil (a hodně), ale taková bukvice sem fakt nebyl !!! - ()
Na Jahodové proklamaci jsem byl, v sedmdesátých letech, v kině, několikrát. Jestli snad ho komouši pustili do kin, abychom viděli, jak zlí kapitalisté tlučou ubohé studenty, bůh ví. Ale asi ano. Zvláštní, že tam jim dlouhé vlasy a džíny nevadily. Je to opravdu velice autentický film, ukazující naivitu hnutí hippies a mladých generací vždy a všude, v plné nahotě. Ale je to nádherný film a je příznačné, že tento, stejně jako spoustu dalších úžasných filmů z té doby, není možné sehnat na žádném nosiči. Alespoň nevím, kde bych ho měl shánět. Hlavně, že vychází kdejaká béčková s r a č k a . Film jsem neviděl od svých snad 17-ti let, což je, bratru, nějakých 32 let. A to mi napovídá, že mi příští rok bude už.....Díky tomu nejsem schopen odhadnout, jak by film na mě působil dnes. Film je vždy svázán s dobou, ve které člověk dospívá. Ostatně, jako většina věcí, které člověk dělá. Ale v době všemožných zákazů, kdy jsme sváděli neuvěřitelné boje s vedením školy za svobodné rozhodnutí, budeme-li nosit džíny nebo tesilky, nebo zda budeme mít vlasy pod lopatky nebo předepsaný centimetr nad límec a uši ven, to byl v kině nepředstavitelný zážitek. Tenkrát jsem si, na rozdíl ode dneška, neuvědomoval, jak naivní snaha hlavních postav byla a vlastně celého hnutí Hippies. A tak se reminiscence na tu dobu ve mě podaří zapálit málokterému filmu. ()
Nemecky nazov : Blutige Erdbeeren ()
ono to má asi vzbudit sympatii k těm revoltujícím, ale naštěstí důvody i vlastní provedení té "revolty" jistota, že se nikomu nic nemůže reálně stát, jsou popsány pod étosem zcela poctivě a pravdivě... vlastně vzdor na úrovni základní školy, když si "dospělí" hrají na „děti". Takové to, něco se mi pocitově nelíbí ani nevím proč, ale dělají to všichni a tak budu taky trucovat, aby se pootočila země, ale v podstatě to nejdůležitější o co mi jde je předvést, zcela tradičně, před děvčetem. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1978/79. ()
Vzpomínám si, že se mi ten film tehdy strašně líbil, ale nepamatoval jsem si z něj vůbec nic. Teď jsem se na něj dodíval (a dalo mi to docela práci) podruhé - docela těžká podívaná. Love story sice úplně banální, ale zachycení té atmosféry...Hudba ovšem zcela perfektní. Zákrok policie jako přes kopírák zákrokům československých mlátiček "Ondráček a spol"..... ()
No nevím, v porovnání s knihou je to docela zlý, ale cením si na filmu toho, že mi jako první zprostředkoval audiovizuální putování po americe šedesátých let se soudobými studentskými nepokoji a se stavem myšlení tehdejší společnosti v celém jejím rozsahu, ať už to bylo povedené nebo ne. Nebylo, proto docela mírných 60% ()
Trochu návrat do mládí plného nenaplněných ideálů, studentských lásek, vnitřní revolty (přece jen u nás to bylo jiné) a hlavně velká porce nádherné hudby, která se stala celoživotní láskou. ()