České století
Bullet for Heydrich
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (více)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
V rámci žánru TV inscenace a dialogického dramatu jsem plně spokojen - výborná příprava (scénář vytvořen ve spolupráci s historikem, který jasně formuluje své postoje), skvělé masky a dobré herecké výkony (klasicky včele s perfekcionistou Trojanem, který Moravce s odstupem více než 70 let vyloženě zkopíroval (alespoň vycházeje z dostupné dokumentace). Na tuto inscenaci je jinak samozřejmě potřeba pohlížet jako na epizodu seriálu České století, který má jako celek svůj definovaný rukopis a žánr vyprávění. Občasnou strnulost a statičnost dialogů, které formu posouvají až někam k divadlu, nepovažuju za zásadní problém, protože primární cíle tohoto díla (interpretovaná historická dokumentace) jsou někde jinde a plnit se je daří obdivuhodným způsobem. ()
Je to jako učebnice dějepisu. Dialogy plné citátů a "moudrých slov". Klišé, klišé a zase klišé. Tuctová kamera. Make-up na čele pana Beneše. Nikdy jsem neviděla Fingera hrát tak těžkopádně. Není to zábavné, neodhaluje to nic nového, nemá to pražádný smysl. Alespoň pro mě ne. Tak teda proč vlastně? Jak řekla moje kamarádka: Spíš je to kulka pro diváka. ()
O Martinu Fingerovi jsem doposud spíše jenom slyšela, byla jsem tedy velice mile překvapena jeho skvělým výkonem v roli prezidenta Beneše. Trojan také nezklamal (samozřejmost). Ač mám výhrady k samotnému názvu (o atentátu jsme se příliš informací nedozvěděli), jedná se asi zatím o nejpropracovanější epizodu cyklu "České století". ()
Jak okomentovat a ohodnotit jednu episodu z celé série? Ona je totiž ta série docela nutná pro pochopení toho, jak je celý koncept pojímán, nebo jaké jsou některé postavy, protože Beneše si člověk užije snad jen pokud viděl předchozí část Den po Mnichovu. Technicky je to skvělé, dialogy jsou také fajn (i když na slovní střet Moravec × Beneš bohužel v tíživosti nedosáhnou). Ač jsem očekával něco jiného (alespoň trochu Háchy), tak jsem spokojen. Toť vše. Třiďte odpad! ()
I tento díl si zachoval dobrý standart, jsou zde vyřčena zajímavá a pro mne neznámá fakta. například postavení Beneše těsně po roce 38 , jeho vzkříšení a znovuobjevení na politické scéně, jeho strategické myšlenkové pochody (nutno říci,že jsem si upravila k jeho osobě postoj pozitivním směrem ), v neposlední řadě důvod odsunu Němců. Z hlediska dějepisného je tento díl přínosem. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)
Reklama