Spider-Man: Homecoming

"Spiderman mlátí Avengers v bance na jedenadvacátý." Na dalšího z rodu Spidermanů jsem se docela těšil, protože dopředu signalizoval pavučinami, že mě bude chtít bavit. A snažil se docela hodně, ale bohužel mu to moc nešlo. Přesto bych chtěl tu snahu ocenit. Jinak mě daleko víc bavil padouch z donucení pan Toomes a manýry divné studentky Michelle. Na druhou stranu mě hodně štval tlustý sekretář Ned. Ten byl tak trapný, že jsem na to nedokázal zapomenout, ani když Ramones rozdupali svůj Blitzkrieg Bop. Asi jsem měl zapnutý protokol pokročilého diváka a nedokázal jsem ho vypnout. (08.03.2018)

Když mě na nekonečně dlouhé komiksárně nejvíc pobaví půlminutový štěk Gwyneth, udělal nejspíš Spajdý někde chybku. Nepočítal jsem to, ale moc bych za to nedal, že víc času strávil převlékáním, než samotnou akcí. Asi to má pořád nejblíž k označení blockbuster letošního léta, nicméně povedenější homecoming předvedl podle mě i křižák, kterého jsem včera vyhazoval z okna, protože si v koupelně udělal domeček mezi šamponem a pěnou na holení. Ráno tam byl totiž zas. (07.08.2017)

Spider-Mana s Tobeym miluju. Byl to vůbec můj první oblíbený superhrdina. Doba se nám však bleskovým tempem posunula do digitální doby a tak tu máme nového Spideyho se všema super vychytávkama. Tom Holland dokázal, že na roli Petera Parkera pasuje skvěle. Nemá smysl srovnávat, protože tento Spidey je úplně jiný. Více věrný komiksu. Naspeedovaný, ukecaný teenager, kterému tak trochu narostl hřebínek. Jeho věrným kámošem je zde Jacob Batalon. Myslela jsem, že ztvární přesně ten typ "otravného, nesympatického, tlustého, rádobyvtipného kluka." Nakonec mi vlastně vůbec nevadil. Laura Harrier v roli Peterova "Love Interest" mi nepřišla nijak extra, zato mě zaujala Zendaya. Ten její charakter se mi moc líbil. Taková ta odměřená, flegmatická dívka s cynickým smyslem pro humor. Co řekla, to perla:) Micahel Keaton má pořád formu a coby Vulture je perfektní. Nakonec se ukáže, že to vlastně není žádný šílený záporák, který bezcílně páchá anarchii a násilí, ale normální chlap, jehož motivy jsou vlastně docela opodstatněné. Máme tu také překvapivou pointu, kde si člověk řekne WTF? Oh Shit! On to prostě musel vědět od samého začátku. Scéna, v níž veze v tom parádním bouráku Petera a Liz na maturitní večírek, mě dostala. V kině jsem měla úplnou husinu. Ta hudba. Ta konverzace mezi nimi... Oh God!:) A díky Tony Starkovi má Peter ten vymakaný oblek. Chemie mezi nimi fungovala dokonale již v Civil War. Zde tomu není jinak. Vztah otec-syn pokračuje i nadále:) Nový Spidey je úplně jiný, moderní, opatřený nutným CGI nátěrem a digitálními vychytávkami. Je vidět, že Spider-Man: Homecoming se snaží trefovat do cílové skupiny pro dětské až dospívající publikum, zároveň však chce zaujmout i skalní, oddané Marvelovské fandy, kteří dávají přednost dospělejším a zásadnějším kouskům z MCU. Stylem mi film přišel podobný Deadpoolovi. Stejně se musí někdy potkat:) "I'm nothing without the suit!" - "If you're nothing without the suit, then you shouldn't have it." (13.08.2017)

Filmová varianta Iron Manova na dálku ovládaného obleku (na který zde také dojde). Navenek funguje bezvadně a splňuje všechno, co od něj očekáváte (přestože jde z velké části jen o nezávazné blbnutí, film uteče vcelku rychle), ale uvnitř je prázdný a chybí mu osobitost. Vyjma scén s Michaelem Keatonem, jehož komiksový Walter White mě bavil mnohem víc než Spider-Manovo dilema, jak zajistit světový mír a zároveň sbalit sexy spolužačku. Vulture by zasloužil sólovku, ve které do jeho obratně vystavěného příběhu nebudou zasahovat (povinné) odkazy k osmdesátkové popkultuře ani teenager válčící se svými hormony. Překvapilo mne, jak konzervativně film přes své zaměření na mladší diváky (zhruba ve věku Youtuberů, které oslovuje hned úvodní Peterův videodeníček), kteří by v sobě mohli mít trochu rebelantství, vyznívá. Učiněný anti-Deadpool. Charakterizace tety May začíná i končí u zkratky „MILF“ a druhá výraznější ženská postava je zde jen od toho, aby měl Spider-Man koho zachraňovat. Ze dvou hrdinů z lidu je správné pouze počínání toho, který jedná s posvěcením obří korporace (a za přispění jejích supermoderních technologií typů dronů), byť se snaží sebe i své okolí urputně přesvědčit, že Starka za zády nepotřebuje, což je podtrhnuto hned dvěmi patetickými scénami „last minute“ prozření. Nádech anarchie, která filmem bohužel není nijak zohledněna, v sobě má akorát Spider-Manovo nezodpovědné ničení cizího majetku (a ve finále pravděpodobně i zabíjení desítek civilistů), ve které opakovaně ústí jeho snaha konat hrdinské skutky. Také z toho důvodu funguje mnohem lépe patosu prostá civilní rovina, dialogové scény připomínající nám, že Peter je v nitru jen obyčejný kluk z ulice, který ví, kde v Queensu připravují nejlepší sendviče, ale s řešením závažných morálních dilemat vám nepomůže. Kdyby jej tvůrci netlačili k zodpovědnosti a nesnažili se jeho počínání napasovat do šablony superhrdinských velkofilmů, mohl by být nový Spider-Man mnohem přesvědčivější. Protip: vezměte si do kina tabulku se jmény vašich oblíbených seriálových postav a udělejte si čárku, kdykoli se na plátně mihne Earnest Marks z Atlanty, Lincoln Rice z Broad City, Bertram Gilfoyle ze Silicon Valley nebo Nacho Varga z Better Call Saul. 70% (03.07.2017)

Pro mě odjakživa #1 marvelák ve svý patnáctiletý verzi jak variace na Harry Pottera. Hlásek dítěte, kroužek šprtů z nižší střední a odměřený dozor Starka, to všechno okay, nemůžu se ale přenést přes obsazení toho smradíka Hollanda. Ani ne, že by hrál to co má špatně (naopak), jen čistě z principu, nezajímá mě Parker jako ultimátní klučíkovská buzopička. Zlepšuje to Keatona charisma, ta lolitka, ten tlouštík sidekick, jak to odsýpá, interakce s Queens a nějaký ty oblekový srandičky... V součtu tenhle Spidey někde mezi tupou matematikou AVENGERS a lehkostí GUARDIANS, kde můj hlavní problém prostě, výhradně a přízemně je casting. Moje smůla a dál asi nejdu. (20.10.2017)