Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladík Ned Rifle (Liam Aiken) se rozhodne vyhledat a poté zabít otce Henryho Foola (Thomas Jay Ryan), poněvadž zničil život jeho matce Fay Grimové (Parkey Posey). Během putování se ovšem původní záměr poněkud zkomplikuje. Americký nezávislý režisér Hal Hartley završil trilogii návratem k postavám za svých předchozích děl Henry Fool (1998) a Strach Fay Grimové (2006). (Febiofest)

(více)

Recenze (11)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Co už je teď jisté, jedná se o druhé pokračování příběhu Henryho Fool(e)a, a nejde o trilogii. Jak jsem psala v komentáři k Hartleyho Simple Men, i tady platí, že příběh bude pokračovat, dokud postavy budou ochotné přenášet na sebe navzájem kinetickou energii minulých karambolů. Příběh Fay Grimové, první pokračování Henryho Foola, byl orámovaný větou "Nehýbejte se", ale ony se rozpohybovaly další postavy a dědí hříchy svých otců a nerozvážnosti svých matek dál a budou nést a předávat následky až do sedmého pokolení (nebo pokud Hal Hartley neumře), ovšem veliká naděje na konec jejich trápení a divákova štěstí tu vyvstává: ve zdánlivě rozhodném NE Neda Riflea, který se takto postaví dalšímu dění a jímž končí tenhle film. Nepochybuji příliš, že se ještě dočkáme objasnění, zda uspěl a jaké to pro něho a všechny kolem mělo následky. Na tohle rozuzlení jsem ochotná čekat i roky, je to zcela v řádu tohoto pozoruhodného přesgeneračního příběhu. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Ty absurdní vtípky - plynoucí z poker faces a dialogových smyček jeho protagonistů - už Hartleymu nevychází jak za mlada. Není Hartley jako Soderbergh. Nebo Linklater, ha! ()

Reklama

Blazena 

všechny recenze uživatele

Simon (uznávaný básník): „So, you think it’s ok for me to be unpopular?“ Susan (něco jako děvka): „Oh, I think it’s necessary.“ – kousavá domněnka, jež by mohla být krédem i samotného „Godarda amerického nezávislého filmu“. Na rozdíl od dalších zázračných potomků Sundance (Tarantina, Andersona, Sodenbergha, Aronofského aj.), pro Hala Hartleyho pojem „indie” neznačí cejch minulosti, nýbrž tvůrčí výsadu, která je přirozenou součástí jeho životního postoje dodnes. (Určitou produkční výjimku, pravda, tvořilo Nic takového 2001.) Paralelu by mohl představovat jiný respektovaný odpadlík amerického nezávislého filmu, zlobivý Todd Solondz. Kdyby po mně někdo mermomocí chtěl ukázat esenci „auteurství”, pustil bych mu právě Hartleyho. Třeba zrovna Ned Rifle (2014) a vzápětí prvotinu Unbelievable Truth (1989) …dotyčný by, myslím, pochopil. Hartley nedělá průměrné filmy, protože v rovině uměleckého projevu dělá za relativně velké tvůrčí svobody co nejmenší kompromisy. Neznamená to, že se jeho filmy musí líbit, že jsou a priori dobré – jisté je pouze to, že představují velmi upřímnou zpověď. Pokud po dvou, třech filmech nepřijde divák „hartleyovskému stylu“ na chuť, lepší to s jeho trávením asi nebude. Hartleyho universum je velmi osobité; drží jej pohromadě navracející se spolupracovníci, vypravěčská pravidla a motivy, přitom se nezdá, že by točil jeden film dokola – s každým dalším snímkem nápaditě šteluje svůj pečlivě sestavený, groteskně-melancholický svět, aniž by zcela opustil jeho nosnou kostru, kterou piluje od konce 80. let. Ned Rifle byl napjatě očekávaným závěrečným článkem Hartleyho jediné trilogie. A povedlo se? Inu, Hartley, on, nedělá průměrné filmy… ()

surprise 

všechny recenze uživatele

Bavily mě ty intelektuální dialogy s poťouchlým suchým humorem zakončené vášnivou explozí tělesného chtíče. Nad vším se pak vznášela otázka vydařenosti našeho života a cest které k němu vedou. Budu si muset opatřit díla předchozí, když je toto završená trilogie, i když už asi nepotkám tu roztomilou mimoňku Susan. ()

ink flo 

všechny recenze uživatele

Poslední díl trilogie odstartované filmem "Henry Fool" je opět dokonalou ukázkou nezaměnitelné poetiky Hal Hartleyho, ke které se asi nedá říct nic víc než to, že někdo jejímu kouzlu prostě podlehne a pak už je zbytečný o tom něco říkat :-). Jako vždy hraje velkou roli hudba, kterou si sám skládá, podobně silné spojení konkrétního režiséra a  nezaměnitelného hudebního doprovodu mě teď z hlavy napadá akorát u Greenawaye a Nymana. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama