Velké ticho

Prekvapujúco dobrý netypický western ešte z roku 1968, keď sa nakrúcali westerny iného razenia. Skvelé herecké výkony, temná atmosféra, výborná kamera využívajúca atraktívne prostredie a postupy známe z Leoneho filmov a hudba, ktorej autora nie je ani potrebné uvádzať v titulkoch. Napriek tomu mi niektoré scény bránia dať plný počet hviezdičiek Ale aj napriek tomu považujem za škodu, že je tento western neprávom málo známy. (23.11.2015)

Syrový spaghetti western, nacházející se ve střetu zájmů. Zaprvé Il grande silenzio zcela očividně odkazuje k Dolarovkám, přičemž nejsilněji skládanou poctu můžeme vidět ve scéně v hospodě, kdy se Silence snaží vyprovokovat Tigrera k vytáhnutí zbraně (nepřipomíná vám to někoho? - ano je to Douglas Mortimer!). A zadruhé snímek sloužil jako podklad Quentinu Tarantinovi při tvorbě Hateful Eight (kdy Tarantino variuje scény s dostavníkem a scénou v horské chatě, kdy ještě vyšperkoval motiv dveří). Velkému klidu nechybí většina z toho, co by měl kvalitní western mít - drsné chlápky tasící kolty při každé příležitosti, krásnou krajinu (v tomhle případě krásně zasněženou krajinu), hudbu (i když zamrzí, jak je Morricone upozaděn) a samozřejmě příběh pomsty (Harmonika). Z hlediska narativních záležitostí na jednu stranu příběh zcela ozvláštňuje závěr filmu, který vyznívá opravdu mrazivě, na stranu druhou mě příšerně iritovala milostná linie (ženě umře manžel a za několik dnů už hluboce miluje Silence - prostě mě to nesedělo a je to spíš moje chyba, asi jsem moc idealistickej). Že jsem ještě nezmínil Klause Kinskiho? Tady přece není třeba dalších slov.. (22.11.2016)

Zasazení příběhu do zimního období hodně připomínalo další netradiční western "McCabe a paní Millerová". Ovšem poetika, dáli se o ní tak mluvit, je zde naprosto odlišná. Nádherný začátek, výborná hudba, krásné detailní záběry na postavy v dramatických okamžicích. SPOILER: Nečekal bych, že mě hlavní hrdina dokáže natolik okouzlit, aniž by za celou dobu filmu promluvil jediné slovo. (12.02.2013)

Velké ticho je špinavé a plné prachu italských westernů a to i přes to, že se odehrává ve sněhem zapadaných horách. To je prakticky ten nejlepší možný kompliment, jaký jsem tomuto zástupci spaghetti westernu mohl vyseknout. Je tu zkrátka vše. Zkorumpované městečko, slizcí záporáci, dávné trauma vyvolané blyštivým předmětem i mlčenlivý (to doslova!) cizinec. Zkrátka všechny dobré atributy k tomu, aby se rozpoutala další etapa divokého západu, která ho rozhodně nebude romantizovat. Když k tomu připočtu napínavý děj, syrovou atmosféru, ponurou hudbu a vysokou brutalitu, tak mi z toho vychází velice solidní čtyřhvězdičkové hodnocení. Tenhle film se nebojí pálit ostrými. Vytknout mohu snad jen občas až trapnou snahu o Leoneho detaily, které se kameraman snaží zásadně držet v pohybu. Výsledkem často bývá rozmazané nic, ale to není tak silný důvod proto, aby si fanoušci italských westernů stáhli před tímto kouskem své klobouky přes oči. (25.03.2012)

I přes atraktivní prostředí, v němž se Velký klid odehrává, nemohu hodnotit lépe, neboť mi tento western přišel příliš rozvláčný a snažící se hrát na podobnou strunu, na kterou brnkal Sergio Leone ve svých nejlepších kouscích. Hudba mistra Ennia Morriconeho potěší, ovšem nijak nevyniká, což platí i o samotném filmu. Některé scény lze pochválit a za zmínku rozhodně stojí finále tohoto westernu, které je možná trochu překvapivé a rozhodně nevšední. (19.08.2012)