Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Mistr světa ve filmových omalovánkách je ve formě. Fantazie Tima Burtona jsem si užil, i když vlastnosti některých z postav zůstaly bohužel nevyužity (třeba taková dvojčata mohla z fleku zastavit celou válku). Pasáže v Sirotčinci neměly chybu, moje výtka by směřovala na prolínání s reálným světem, to trochu rušilo moji pohádkovou náladu. Kdyby za mých časů takhle vypadal Dům dětí a mládeže v našem městě, určitě bych do něj chodil častěji, než jen na vlastivědnou poznávačku. (05.11.2016)

Sirotčinec slečny Peregrinové pro nadanou mládež:) Tim Burton nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější režiséry, jeho osobitý, weird-bizarre-dark-colourful styl a přínos kinematografii je však nezpochybnitelný. Zvláště v posledních letech jsem už měla dojem, že se s ním stalo to stejné, co třeba s Tarantinem. Začali být nechutně mainstreamoví a komerční. Jakoby tak trochu přišli o svou vlastní "nezávislou" osobnost, tvůrčí svobodu a nevázanost. Začali dělat víc filmy pro masy, dle Hollywoodu, začali do nich vrážet mega rozpočty a ohromný marketing. Člověk si tak jen povzdechl a zavzpomínal na Tarantinovy Gaunery, Kill Billa a na Burtonova Střihorukého Edwarda. Filmy natřískané prachama a CGI, ale už tak nějak celkově nabubřelé, a prázdné. Proto jsem se trochu obávala i slečny Peregrinové. Už jsem viděla tu pestrobarevnou omalovánku, na pozadí zeleného plátna:) Rozčarování však bylo nečekané a velmi příjemné. Vůbec jsem nepoznávala Burtonův typický rukopis. Nekřičelo na mě zelené plátno z každého záběru, jak jsem čekala. Tento Tim Burton je velmi decentní a umírněný. Překvapil mě. Předlohu jsem nečetla, ale snímek se mi moc líbil. Obsazení je perfektní. Asa (mám slabost pro černovlasé chlapce s blue eyes:), se od Chlapce v pruhovaném pyžamu opravdu hodně vytáhl:) i herecky posunul. A Eva Green je královna temných a podivných rolí. Krásná hudba a nádherné lokace. Člověk si zde může povšimnout několika odkazů ke kultovním filmům. Já našla X-Meny, Harryho Pottera, Armádu temnot a ti děsiví tvorové mi připomínali kreatury z šílené Frankenstein's Army. A Samuel L. Jackson dokonce řekne něco o očích, takže Nick Fury je jasný:) Potěšila mě loutková animace v začátku filmu, jako ze starých dob, Švankmajer by i zaplesal. A kolotočový monster battle je epický:) Sirotčinec slečny Peregrinové je jediný film, který jsem ze všech Burtonových děl zhlédla v kině. A jsem moc ráda, že to byl právě tento. (15.10.2016)

Přijít to muselo. Kdysi ujetý, barvitý, fantazijní a nápaditý režisér je v posledních letech už pouze ujetý. A to nestačí. Možná by to vyřešily delší pauzy, možná obměna tvůrčího týmu, možná lepší výběr látek. Přitom takhle knižní předloha pro odrostlejší děti byla pro Tima Burtona jako stvořená. Jenže najděte mi jeden moment, který by skutečně stál za zapamatování. Přitom tu máme siročinec, ve kterém je neviditelný hoch, dívka lehčí než vzduch nebo jiná se zubatou tlamou na temeni. Celé jej má pod palcem slečna Peregrine s tváří sexy Evy Green (ani ona ovšem nedokáže v uloudaných scénách strhnout), domov je začarovaný v časové smyčce, osazenstvo nestárne, nebezpečí však čelí neustále. Dostává se k nim hrdina ze současnosti, který není nijak zajímavý, ostatně ani schopnosti dětí nejsou nikterak využité a nápadité, časové smyčky jsem ani nechtěl chápat, a když už se v druhé polovině začne něco dít, je to digibordel, který je navíc odfláknutý. Smysl mi to mnohdy nedávalo, postavy mi byly ukradené, když pak přišlo cosi, co se živilo očními bulvami, můj zájem se rovnal takřka záporným hodnotám. Prostě divná nuda bez pravidel. (22.07.2017)

Tim Burton se zhostil další hororové pohádky, která mu svým příběhem přímo padla do noty. A také je vidět, jak krásně se v tomhle filmu rochní. Například závěrečná scéna v lunaparku je asi ta nejšílenější scéna, kterou Tim Burton kdy připravil v kombinaci obraz a zvuk. Na druhou stranu jsem měl trošku problém s vysvětlením světa. Popravdě jsem se v těch minulostech a přítomnostech trošku ztrácel a ani po několika dnech od shlédnutí jsem si vlastně v hlavě nesrovnal, jak ta dominka Evička ohýbala ten čas. Na druhou stranu jsem dostal přesně to, co jsem chtěl. Tim Burton se v tomto příběhu zase krásně vyřádil se vším všudy a já měl opět možnost si to využít se vší parádou. Začátek filmu v Americe je přesně jak ze světa Střihorukýho Edwarda, jehož narážky se v tomto filmu objeví víc než jen jednou. Stará Anglie je pak přesně tak, jak byste si dokázali z Timova filmu představit. Svízelná, tajuplná, děsopudná. Všechno v jednom. No co víc dodat. Já byl v tomto ohledu náležitě spokojen. Nechápu tu ale zdejší názory evidentně odborných poradců dvorního šaška Ovčáčka, kteří mají pocit, že Tim svými filmy za poslední léta vyčpěl. Rozhodně s tím nesouhlasím. Naopak. Když točí na svoji zodpovědnost a ne na zodpovědnost velkých studií, je stále radost na jeho filmy koukat. (17.10.2016)

No nádhera. Tim Burton ma opäť raz zaviedol do svojho čarovného sveta a opantal svojou jedinečnou atmosférou. Navyše príbeh je veľmi chytľavý, má to hlavu i pätu, a tiež tu sú aj motívy mojich obľúbených filmových prvkov, ako napr. hranie sa s časom a časové sľučky. Tiež tu behajú bubáci (výborne urobení), takže v tomto smere veľká spokojnosť. A čo je hlavné, všetko dokopy to divákovi nenútene ponúka veľmi príjemný pocit, akési detské poblúznenie a romantickú predstavu, že i z najväčšieho lúzera sa raz môže stať hrdina, že sny sa môžu stať skutočnosťou. Toto Burton vie majstrovsky, pričom sa dokáže vyvarovať trápneho klišé. Výborná záležitosť. 85/100 (09.12.2016)