Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (80)
V zásade stále platí to, čo som napísal k filmu Antikrist: "Kto sa bojí, nech do lesa nechodí." Mladý spočítavač zveri sa nebojí, pretože hory pozná, rovnako tak ich prírodných obyvateľov. A tak sa nezľakne nejakých akože bubáckych znamení. Pretože všetko je vysvetliteľné. Veď ide len o zvláštne spracované zvieracie mŕtvoly a kosti. A sú aj šelmy, čo to takto robia. Alebo nie? Je toto tá chvíľa? Chvíľa, kedy racionálne zmýšľanie nahlodajú podivuhodné úkazy? Opustená horská dedina a zvláštne zvuky. Prepadnutie do iného sveta hrozí však až vtedy, kedy myseľ muža opantá iracionalita. Potom sa rúca všetko. On aj jeho záchrancovia. Pretože nezvláda komunikáciu s niečím čo tu je a pokúša sa. O niečo. Zaprášené artefakty, stopy dávnych nešťastí i zlyhaní, staré kamerové záznamy aj tie nové digitálne, zachytené lesnými fotopascami, redukovaná farebnosť, dievčenské akoby gregoriánske chorály. Všetky tieto ingrediencie sprostredkúvajú veľmi dobre ponurú atmosféru uprostred hlbokých lesov taliansko-slovinského pohraničia. Vydarená hororová jazda, ktorú ocení každý, kto sa rád túla lesmi a prespáva v opustených domoch. Jemná výhrada sa týka príliš useknutého konca, nuž ale kto chce dokonalosť, nech si radšej pustí nejaký iný súčasný, ale zato dokonale gradujúci a zvyčajne myšlienkovo aj atmosférou dokonale sterilný horor. ()
Jo tohle ušlo ... hodně fajn po těch "divočinách" co zpravidla sleduju ... Ještě štěstí, že to tvůrci nehodily do "found footage" stylu, protože to vyloženě k tomu vybízí, ale celý by to tím šlo do kopru ... Dějově co se týče scénáře se toho tam moc neděje jak už bylo řečeno zde několikrát, zejména co se týče vyústění filmu v závěr mohou být někteří diváci zklamáni. Ale myslím, že jich zas tak moc nebude ... Celý je to dobře atmosférický, což dělá jednak prostředí, špičková kamera a melancholická hudba, což je vlastně takový "dívčí zpěv" ... Hororové prvky zde jsou, jak už jsem psal to prostředí, stačí les a opuštěná zřícenina starýho baráku... Tady si s tím fakt film vystačí a já osobně k večernímu hororovýmu rozjímání víc nepotřeboval ... až na to, že jsem furt hledal ten "významný" J*A*S*M*ů*V "SLOW BURN" ... proboha co si to ten "umělec" zase vysral z huby, takovej pojem jednak ofiko neexistuje a jednak se nevztahuje na tento film ... to by ten film musel mít dlouhý, až mučivě nekonečný kamerový záběry (1min a víc ...) a to nemá ... Právě co je na filmu super, že i když se tak nějak plíží pomalu jako Carpenterova mlha pode dveřmi vašeho pokoje, střihy jdou za sebou relativně rychle a situace na obrazovce se pro diváka zajímavě mění ... Taky si nemyslím, že by to byl film jen pro někoho, nebo pro okrajový publikum, kam se pan J*A*S*M zřejmě řadí, protože v takovým ranku by byl jedině sám se sebou a honil si neukojeně péro ve stylu slow burn ... Pro okrajový publika jsou tady naprosto jiný filmy ... Já to vřele doporučuju všem, jen upozorňuju na ideální konstelaci při sledování - v noci s dobrým zvukem ... nebo prostě po tmě kdo má třeba takovou tu vymoženost jak jsou rolety venku a když je stáhnete máte doma tmu jak o půl noci ... :-D Jo, tohle je v pohodě ... 3,5*. ()
Filmový žánr horor jsem u sebe považoval už za uzavřenou kapitolu. Bylo to něco, čemu jsem v rámci možností a dostupnosti filmů na VHS rád docela holdoval, ale co s mým přibývajícím věkem pro mne začalo ztrácet kouzlo. Prostě jsem se u toho nějak odnaučil bát a většina hororů mi dokonce přišla tupých a debilních. Vždycky jsem preferoval ty pocitové, kdy člověk má strach spíše utvářený vlastní rozdivočelou fantazií, než když po obrazovce běhá kostlivec se sekerou a skučí... Posledně jsem si dokonce řekl, že už na horory nebudu koukat. Je mraky filmů co stojí za vidění, tak proč koukat na něco kde třeba někdo běhá vyděšený v temným baráku a nenapadne si ho ani rozsvítit.. :-). Páč je to tak hustější asi.. Dneska jsem opravdu nazdařbůh sáhl do své databáze a netuše do čeho jdu si pustil tuhle italskou laskominu. Začátek vypadal na slušný survival, ta rozvodněná řeka nevěstila nic dobrého ani časný návrat... Ovšem to co se dělo pak... Už hoooodně dlouho jsem u filmu neměl tolik nepříjemných pocitů jako tady. Obdivuji odvahu hlavního hrdiny, protože já bych tam nepáchl a i kdybych měl karavan utopit nebo s ním sjet řeku, mazal bych odtamtud co by to šlo... Souhlasím s kamarádem Malarkeyem, byly chvíle, kdy jsem civěl na obraz a cítil regulérní strach... Konec to pravda krapátko shodil, ale i tak doporučuji tuhle vytuněnou taliánskou variaci na Blair witch v nějaký sychravý den si pustit někde na samotě na chatě. Garantují vám, že na záchod ven do mokrého lesa nepůjdete. Buď to vydržíte do slunka východu a nebo nepohrdnete nejbližší prázdnou PET flaškou, ideálně tou na stole. Výborná hudba, výborné lokace, slušná kamera... S radostí zvolávám! Horor žije! Dávám za 4 fotopasti. * * * * ()
Hodně jsem přemýšlela, zda 3* nebo 4*, ale bohužel jsem se nakonec přiklonila k nižšímu hodnocení. Jak už bylo řečeno, příběh plyne poměrně pomalu, to ale rozhodně nebylo na škodu, atmosféra filmu super, ale jen do doby, než hlavní postava zůstane "uvězněná" v městečku a s vydatným lijákem přichází i uvolnění atmosféry. Jak se tam začaly objevovat levitující židle, bylo to v kelu. Přitom sakra ten film byl tak blízko - noční les, opuštěná horská vesnice, nikde nikdo, jen zima, déšť a dvě blonďaté sviňuchy. Navíc hlubší příběh dvou sester by opravdu neuškodil. Minimalistický nedobroušený diamant. ()
Talianska horrorová filmová tvorba zažila najväčší rozmach a zaznamenala najväčšie úspechy v sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch minulého storočia. Pod režisérskou taktovkou takých výrazných majstrov ako boli napríklad Dario Argento, Lucio Fulci, Lamberto Bava, Joe D´Amato a mnohí ďalší vznikli kultové diela. Priznám sa, že i ja patrím medzi obdivovateľov starej talianskej horrorovej školy. Potešil som sa, keď sa mi do rúk dostal snímok "Oltre il guado". Bol som zvedavý v akej forme je súčastná talianska horrorová produkcia. Po zhliandutí tohto titulu však musím smutne konštatovať, že zlatá éra talianskeho horroru je nenávratne preč. ** ()
Reklama