Reklama

Reklama

Výpravný snímek ze série biblických velkofilmů 50. a 60. let je prvním životopisem Krista, natočeným ve zvukové éře. Producent Samuel Bronston v rozhovorech popíral, že by se pokoušel natočit remake stejnojmenného němého snímku (1927), který režíroval mistr spektakulárních podívaných Cecil B. DeMille, a zdůrazňoval moderní přístup k Bibli. Král králů je ovšem typickým, didaktickým produktem Bronstonova "kina pro všechny", kterým se snažil čelit rostoucímu vlivu televize. Místo původně určeného Johna Farrowa (otec herečky Mii Farrowové) se režie nakonec ujal Nicholas Ray, který působivě spojil "komorní" rovinu příběhu Ježíše Krista s výpravnou velkolepostí masových scén (jedné z nejpůsobivějších sekvencí filmu, kázání na hoře, se zúčastnilo 7 000 statistů). Pro hlavní úlohu byl vybrán poměrně málo známý Jeffrey Hunter, kterému producent během natáčení zakázal poskytovat rozhovory tisku, aby byl zachován jistý nádech zbožné úcty, s níž tvůrci přistupovali ke ztvárnění Krista. Natáčení probíhalo ve španělských exteriérech a v Bronstonových studiích u Madridu. Bronstonovo filmové impérium, které dovedně využívalo zmrazených amerických financí, přízně Francova režimu a koprodukčních smluv s hollywoodskými studii, se finančně zhroutilo v polovině 60. let po kolosálním neúspěchu Pádu říše římské. (Česká televize)

(více)

Recenze (35)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv jsem ateista, nezajímající se o biblické příběhy, tento snímek o životě Ježíše Krista mě naprosto uchvátil. Je natočen tak působivě a sugestivně, že by skutečně mohl některé méně ateistické diváky nalomit, eventuelně rovnou zlákat do řad křesťanstva. Naprosto věrohodné herecké výkony jen umocňují celkový dojem z filmu. Doporučuji každému ke shlédnutí. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,KOĽKO MÁ PRÍVRŽENCOV?" ,,KTO? BOH? JEŽIŠ? ALEBO BARABÁŠ?" __ Hlavnými, či najdôležitejšími postavami sú Ježiš a Barabáš a celý film je postavený na ich vzájomnej konfrontácii. Už od prvej scény sledujeme neustále očakávanie Židov na príchod Mesiáša a tento motív je pretkaný zvyškom filmu. Rebel Barabáš vládnuci mečom a silou je akýmsi prirodzeným národným vodcom snažiaci sa dostať Ježiša na svoju stranu a urobiť tak z neho nástroj na väčšie prilákanie davov a zvrhnutie rímskej nadvlády. Ježiš však akoby nepoznamenaný týmito skutočnosťami hlása len lásku a slovo Božie a svojimi činmi je ,,pomyselným" Kráľom kráľov. Škoda, že v záverečnom obetovaní sa nielen pre svet, ale aj v prospech Barabáša, nie je výraznejšie vyzdvihnuté práve Barabášove ,,vyrovnanie sa s osudom", čím by bol príbeh komplexnejší. Milosť pre neho je v tomto prípade naozaj zázrakom (v skutočnosti to bol len obyčajný vrah a zlodej), no ak by viedol povstanie tým štýlom ako je to zobrazené vo filme (2 celkom slušné bitky), poprava by ho podľa rímskeho zákona nemohla minúť. Uvedomme si však, že toto je výpravný hollywoodsky sandál vrcholu svojej éry a tak napríklad známe scény ako vzkriesenie Lazara alebo vyhnanie predavačov z chrámu tu idú do úzadia na úkor radu veľkých davových scén. Rutinérsky sa tiež môže javiť práca uznávaného Nicholasa Raya, emocionálny náboj a hĺbku filmu dodáva a tým ho zachraňuje majstrovská hudba geniálneho Miklósa Rózsu, ktorá by mohla dielu zabezpečiť minimálne oscarovú nomináciu. Najlepší výkon vo filme podala vtedy 16 ročná Brigid Bazlen ako Salome. Je to naozaj poriadna rozmaznaná mrcha, škoda, že nedostala viacej priestoru. Veľmi silné 4* (80. hodnotenie, 15. komentár k filmu) ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zprvu bych k tomuto výpravnému biblickému velkofilmu chtěl říct že se vlastně jednalo o stejnojmenný remake a to filmu z roku 1927 od režiséra Cecila B. De Milla, režiséra převážně biblických-nebo takhle vyloženě historických snímků viz. např. ještě Kleopatra nebo jeden z posledních jeho filmů Desatero přikázání 1956. No jestli se zrovna jednalo úplně o toho nejlepšího Ježíše Krista to bych zrovna netvrdil-ale o jednoho z nejlépe zpracovaných-historicky věrohodných a zaměřených vůbec na poslední roky Kristova života zajisté. U mě však zatím vítězí Zeffirelliho seriál nebo snímek Greatest Story Ever Told, The. Film jsem viděl bohužel jen v dabingu a tady nutno říci že v nějakém novém a pro mě bohužel nevyhovujícím..Nic proti pánům jako jsou Zahálka, Rychlý, Čech, nebo paní Kolářové ( to jen z těch hlavních), ale nějak mě tady v tomto filmu jejich hlasy neseděly. Jiné menší role dabované třeba paní Zavadskou, Jiřím Štěpničkou, Petrem Štěpánkem, Jiřím Bruderem, Stanislavem Fišerem, či paní Steinmasslovovou byly už o poznání lepší. A to už vůbec nemluvím o těch všech hlasech jen epizodních. Vůbec některé mluvené dialogy (zde určitě hodně špatně napsané) byly kolikrát velmi směšné, a vůbec mi nepřipadaly z doby před takřka dvěma tisící lety. To mě tak trochu kazilo celkový dojem, s jinak velice slušného a poctivě natočeného biblického eposu. Grandiózní davové scény-Kristovo kázání na hoře, Zmrtvýchvstání nebo Nanebevstoupení, některé trikové efekty a jiné sekvence třeba ty bojové, tady bych vyzdvihl tu bitvu v těch horách, a nebo tu ke konci snímku perfektně římsky organizovanou k potlačení Barabáša povstání tuším že v Judei..? TsunamiX má bohužel pravdu-chtělo to bejval nějakou větší hollywoodskou hvězdu která by na sebe upoutala veškerou pozornost-nikdo z herců zde vyloženě nevybočoval a nikdo nebyl bohužel ani nadprůměr. Koho bych ale přeci jenom trochu vynesl tak to byl právě ten bojovník Barabáš nebo Jan Křtitel-později ve filmu sťat na přání rozmazlené Salome. Málo známý mladý herec Jeffrey Hunter, vytvořil dobrého Krista avšak chybělo mu právě to trochu větší charisma. Pilát Ponský, Herodes a Herodias o těch se radši zmiňovat nebudu:-)) Nakonec bych z tohoto filmu přeci jenom ještě pár věcí vyzdvihl..Samotné natáčení probíhalo ve španělských exteriérech a v Bronstonových studiích u Madridu, a působilo na mě dojmem opravdu velmi věrohodným a realistickým. Ty odvyprávěné pasáže jedním hlasem-tu byly také namístě a špatné vůbec nebyly. Kostýmy, nádherná taková kolovrátková hudba hodně dojemná skoro víc než samotný příběh, výprava-to všechno jsou světle stránky z tohoto jinak velice bohužel průměrného filmu z oné doby (které mám rovněž moc rád). Vůbec se vlastně jednalo o první výpravný snímek ze série biblických velkofilmů 50. a 60. let a prvním životopisem Krista natočeným ve zvukové éře. Doporučuji rovněž každému ke shlédnutí, ale pak ať si už každý udělá jen ten svůj správný úsudek. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl třeba od příšerně barvotiskového Zeffirelliho, jehož snímek se dá s úspěchem promítat snad jen na církevním večírku, natočil univerzální režisér N.Ray svůj film o Ježíši Kristu nečekaně dynamicky a místy docela akčně. Hudba M.Rózsy (přibližně ve stejné době pracoval na Cidovi) v epilogu kdovíproč připomene motiv M.Steinera z Pokladu na Sierra Madre- v Rózsově aranžmá je to jen táhlejší a opatřené sborem. ()

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Nejprovařenější příběh na světe podaný tím nejsrozumitelnějším a nejpatetičtějším způsobem s minimální špetkou režisérské invence. Nicholas Ray výtečně zvládá sekvence, které mají demonstrovat velikost či rozmáchlost scény a notně mu v tom pomáhá výtečná výprava a skvělá architektura, jinak ovšem tempo až nepříjemně habruje. Příjemným překvapením je téměř absolutní absence „papírových“ dekorací, které známe například z Desatera přikázání či trapných miniatur z Ben Hura. Bojové scény si zaslouží pochvalu z hlediska organizace, ovšem souboje individuální jsou podané o něco hůře a v mnoha případech bych je do filmu vůbec nepustil (viditelné píchnutí mečem mimo tělo, držení se kopí). Tak trochu mi v celém snímku chybí větší hollywoodská hvězda, která by na sebe dokázala strhnout pozornost a svým charismatem zastřešila slabší a nudnější pasáže vyprávění, kterých je bohužel celá řada, kupříkladu souzení Krista je až neuvěřitelně trapné, stejně jako některé veliké pózy a špatně napsané dialogy. Herecké osazenstvo je hlavním kamenem úrazu a můžu s klidným srdcem říci, že takhle trapného Ježíše, Marii a Josefa jsem snad ještě nikde neviděl. To i svědkové Jehovovi stojící každé ráno na autobusovém nádraží dokážou strhnout více. Vznešená biblická nuda a ač mám kostýmní velkofilmy z tohoto období poměrně rád, musím se přiznat, že vydržet u snímku až do konce, vyžaduje velkou dávku trpělivosti. A Orsona Wellese ve filmu nehledejte, můžete jej maximálně slyšet.... ()

Galerie (22)

Související novinky

Režijní legenda ožívá

Režijní legenda ožívá

10.01.2006

Od konce 40. až do poloviny 70. let vedl režisér Nicholas Ray dlouhotrvající válku s hollywoodským průmyslem, kterému neseděla nejenom jeho forma vyprávění, ale i styl života, jemuž vévodily alkohol… (více)

Reklama

Reklama