Sedmero krkavců

I kdyby Bohdanka mohla mluvit, nebo dokonce ječet na celé kolo, těžko by vysvětlila, proč je tuzemská kinematografie v kondici, v jaké je. Alice Nellis rezignovala na to přinášet zajímavé látky a natáčí tak trochu to, co si publikum žádá. Ale aspoň díky tomu má co točit, protože na náročné osobní výpovědi příliš producenti neslyší. Moc fajn je výprava, kamera působí majestátně, herci jsou docela slušní, Martha a její situační komika ještě víc. Jen to ale ve výsledku není nic, co bych si chtěl o Vánocích ještě někdy pustit. Vždycky dám raději přednost Čertům, s kterými nejsou žerty, prostitutce Vivian nebo nerudnému revizorovi Gustavu Andělovi. (27.11.2016)

Alice Nellis z nějakého (mně neznámého) důvodu režíruje klasickou POHÁDKU, na které je - krom pěkných záběrů shora - špatně snad úplně všechno. Issová je mizerná, Remundová dělá filmovým záporákům maximálně tak ostudu, innogy-Příkazký působí jako děcko a Neužil ml. je tu naprosto zbytečný. Jo, a proč je polovina krkavců tmavá, to jsem taky nepochopila. Že by snaha vyhnout se nařčením z rasismu? Zkrátka naprosto zoufalý remake, který nesahá předchozí (lehce ujeté? experimentální?) verzi ani po kotníky. Nulové emoce, nulové napětí, zato čeština alá 21. století a maximální otravnost. Závěrečnou scénu z třiadevadesátého mám v paměti doteď, a to jsem ji neviděla přes 10 let. Tady? Pche. I ty 2* jsou vlastně moc. (26.11.2016)

Po pekelných traileroch príjemne pekvapenie. Sme v domácich vodách, takže budem opäť trochu nadhodnocovať. Najpotešujúcejšie je , že to nie je rovnaký megaprúser ako Láska na vlásku. Sedem zhavranelých bratov je vlastne celkom dobrý film. Bohužiaľ nie úžasný, ale o tom neskôr. Alice Nellis je evidentne veľmi dobrý scenárista a zjavne vie prečo majú všetky motívy a dejové linky fungovať. A až na slabučkú romantiku aj fungujú. Vizuálne je to vynikajúce. minimálne prvú tretinu to perfektne šlape. Postavy sú funkčné a má to krásnu rozprávkovú atmosféru.Na druhej strane je tu veľa vecí, ktoré vadili a nie je problém kvôli nim poslať film do horúcich pekiel ( ale ja to robiť nemienim) napr. nie príliš šťastný casting hlavnej hrdinky ( aj keď Matrha Issová robí čo môže a je veľmi dobrá, typovo je proste mimo) , plno veľmi slušných scén mohlo byť ešte napínavejších/pôsobivejších/vtipnejších, hudba je nevýrazná a mám pocit, že jedna skladba je použitá priamo z OST Signs, v druhej tretine film stratí tempo ( v preklade - takmer zomrie) atď. Aj napriek tomu je to okrem ( podľa mňa ešte lepších) Troch bratov rozprávka, ktorej prajem úspech a pripomienka toho , že aj v našich končinách sa dajú točiť filmy ktoré sú príjemné, prístupné a divák pri ich pozeraní nemá chuť spáchať harakiri. Nice but not wonderful 7/10 (28.05.2015)

Pre mňa jednoznačne najlepšie spracovanie rozprávky o zhavranelých bratoch. Nie tak ponuré ako minulé spracovanie, zato však zaujímavejšie, napínavejšie a intrigánskejšie s výraznejšou a mne lahodiacou hudbou. Miestami humorné no pritom i poučné. Pri jednej scéne mi dokonca trochu hrklo, moje dievčatá aj vykríkli. Veľké prekvapenie. 80/100 (07.11.2015)

Sedmero způsobů, jak si v kině vyhonit péro. Bohužel ani jeden nefunguje. Důvod? Martha Issová. Má nesplněná touha probudit se jednoho kalného rána s nějakou z nejošklivějších žen světa utrpěla zásadní trhlinu. Roky sním o Martině Navrátilové, Donatelle Versace, Nore Mojsejové a přitom ty největší hezule mám v podstatě na dosah a můžu mít sendvič s Issovou a Bydžovskou. Dělí nás jen plátno. Já píča tupá, celou dobu se poohlížím po šeredkách v cizině, a u nás jsou největší poklady. Jen vykopat, a pak hodně rychle zakopat. Fuj, já jsem se té Issové lekl. Dostane k dispozici vizážisty od filmu a nic s ní neudělají. Ano, to ona mně pokazila zážitek z celé pohádky, která sice staví na klasickém motivu kletby, kterou na svých sedm synů uvrhla nešťastným způsobem jejich matka, ale režijně je dost odlišná od běžného standardu. Je to tím, že nerežíruje podbízivý Troška a Zelenka, ale poměrně poetická Alice Nellis. Ta v zásadě přistupuje k pohádkovému schématu nově a dospěleji, až na nesmělého prince Lukáše Příkazkého, který mně do zvoleného stylu nezapadal. Úplně třeba vymizely šaškoidní postavy. V současných pohádkách je vždy alespoň jedna taková přítomna, ale zde není po žádné takové ani památky. Pozor, pohádka je to nudná. Hezký vizuál má na české poměry slušnou fazonu, kostyméři odvedli kvalitní práci a exteriéry i interiéry jsou maximálně realistické, ale ten příběh neměl příliš mnoho strhujících a silných momentů. Přemíra poetických obrazů, méně dialogů, žádný akční náboj. Kamera nabízí celé spektrum úchvatně nasnímaných scenérií, kterým nechybí poetika, ale co naplat, když film vůbec neodsýpal. Připadalo mně, že trval déle, než měl vytyčenou stopáž. Na tenhle počin jsem byl hodně zvědavý. Nellis do té doby s pohádkovým žánrem měla prakticky nulové zkušenosti. Absolvovala osobitý experiment, kdy sázela na atraktivitu známé povídky Božky Němcové. O atraktivitě hereckého obsazení nemůže být řeč. Sedmero sáhnutí na péro nehrozí, neboť bych se hanbou musel propadnout, že jsem byl vzrušen herečkou, vizáží připomínající mix všech možných etnik. Do sluchátek jsem si tedy krátce po filmu pustil hudbu. Šok nastal v okamžiku, kdy se mně omylem do sluchátek místo obvyklého Petra Sepéšiho a Pavla Horňáka, dostal Sámer Issa. To nemůže být náhoda. Všude samý Issa! No, pak mám být s tou pohádkou spokojený. Ale jo, ušlo to. Nellis si vedle nemožného castingu neuhlídala zásadní věc - Bavit a Nenudit. Nudil jsem se. Před kinem mě přepadl Moris Issa. Následně mě odvezli do Počátků, kde mě ošetřila Klára Issová a Lenka Termerová. 60% (08.06.2015)