Sedmero krkavců

Žánr zdiskreditovaný ČT, která potřebuje každé Vánoce minimálně tři nové pohádky, zřejmě ještě nemá tak na kahánku, jak jsem se obával. Alice Nellis adaptovala známou pohádku velmi dobře, postavy se chovají i mluví současně, po vizuální i technické stránce všechno klape jako hodinky. Martha Issová je navíc mimořádně přesvědčivým hereckým tahounem celého filmu (ne že by to ostatní nějak kazili, ale ona z toho plátna skoro neslézá). Nejlepší česká pohádka za pěknou řádku let. (28.06.2015)

Pohádka převyprávěná klasicky a originální hlavně v detailech, ale zaplaťpámbů za to, jak dobře funguje. Martha se mi v hlavní roli moc nezdála, protože její typ by spíš odpovídal postavě princezna bojovnice, ale jiní herci to vynahrazují. Co diváky ovšem okouzlí asi nejvíc, to je technické zpracování filmu. Krásná kamera, krásné exteriéry, velmi dobře zvládnutá přeměna krvavců v lidi. Sedmero kravců nespadlo z nebe, ale s přehledem strčí do kapsy snad všechny vánoční pohádky České televize, a tak při hodnocení zaokrouhlím nahoru. (28.11.2015)

Proč jsem to zapomněl okomentovat poté, co jsem přemohl svou nedůvěru a tento skvost konečně spatřil v televizi? Asi proto, že vlastně nemám moc co říct, a proto, že jsem se dlouho pokoušel překonat zklamané očekávání plynoucí z toho, že i někteří z mých nejoblíbenějších lidí zde nešetřili slovy chvály (čest Honajzovi, že tomu nepropadl). Jenže pro mě je to prostě jen další z mizerných současných českých pohádek, v tomhle případě navíc dorasovaná účastí odporného těžkotonážního stvoření v roli Bohdanky. Růžičkové Droběna by byla vhodnější než tohle "cjéé" věčně opruzené pražské debilátko. Spoustou věcí (především kombinací solidních kostýmů s mizernými dialogy a hereckými výkony) mi to připomnělo ty horší z německých pohádek, kterými nás o víkendových dopolednách zásobuje TV Nova. Na Rážovu verzi (na obě) to nemá ani náhodou. (08.03.2024)

Po dlouhé době konečně kvalitní česká pohádka, která si zaslouží srovnání i se zahraniční produkcí, protože ji může zcela bez okolků konkurovat. Rážova verze z roku 1993 měla rovněž něco do sebe, byla taková syrová a temná, nicméně film od Nellis se mi přece jenom líbil více. Sedmero krkavců je pohádka se vším všudy - disponuje nádhernými záběry a (v rámci tuzemské produkce) slušně udělanými speciálními efekty, vedle toho nepostrádá humor, obsahuje tajemnou zápletku a má takový ten milý pohádkový nádech. Zkrátka moc pěkně udělaná pohádka, která vedle zpracování zaujme i sympatickým hereckým obsazením a nevídaným způsobem herectví (gestika Issové). (01.02.2016)

Sedmero způsobů, jak si v kině vyhonit péro. Bohužel ani jeden nefunguje. Důvod? Martha Issová. Má nesplněná touha probudit se jednoho kalného rána s nějakou z nejošklivějších žen světa utrpěla zásadní trhlinu. Roky sním o Martině Navrátilové, Donatelle Versace, Nore Mojsejové a přitom ty největší hezule mám v podstatě na dosah a můžu mít sendvič s Issovou a Bydžovskou. Dělí nás jen plátno. Já píča tupá, celou dobu se poohlížím po šeredkách v cizině, a u nás jsou největší poklady. Jen vykopat, a pak hodně rychle zakopat. Fuj, já jsem se té Issové lekl. Dostane k dispozici vizážisty od filmu a nic s ní neudělají. Ano, to ona mně pokazila zážitek z celé pohádky, která sice staví na klasickém motivu kletby, kterou na svých sedm synů uvrhla nešťastným způsobem jejich matka, ale režijně je dost odlišná od běžného standardu. Je to tím, že nerežíruje podbízivý Troška a Zelenka, ale poměrně poetická Alice Nellis. Ta v zásadě přistupuje k pohádkovému schématu nově a dospěleji, až na nesmělého prince Lukáše Příkazkého, který mně do zvoleného stylu nezapadal. Úplně třeba vymizely šaškoidní postavy. V současných pohádkách je vždy alespoň jedna taková přítomna, ale zde není po žádné takové ani památky. Pozor, pohádka je to nudná. Hezký vizuál má na české poměry slušnou fazonu, kostyméři odvedli kvalitní práci a exteriéry i interiéry jsou maximálně realistické, ale ten příběh neměl příliš mnoho strhujících a silných momentů. Přemíra poetických obrazů, méně dialogů, žádný akční náboj. Kamera nabízí celé spektrum úchvatně nasnímaných scenérií, kterým nechybí poetika, ale co naplat, když film vůbec neodsýpal. Připadalo mně, že trval déle, než měl vytyčenou stopáž. Na tenhle počin jsem byl hodně zvědavý. Nellis do té doby s pohádkovým žánrem měla prakticky nulové zkušenosti. Absolvovala osobitý experiment, kdy sázela na atraktivitu známé povídky Božky Němcové. O atraktivitě hereckého obsazení nemůže být řeč. Sedmero sáhnutí na péro nehrozí, neboť bych se hanbou musel propadnout, že jsem byl vzrušen herečkou, vizáží připomínající mix všech možných etnik. Do sluchátek jsem si tedy krátce po filmu pustil hudbu. Šok nastal v okamžiku, kdy se mně omylem do sluchátek místo obvyklého Petra Sepéšiho a Pavla Horňáka, dostal Sámer Issa. To nemůže být náhoda. Všude samý Issa! No, pak mám být s tou pohádkou spokojený. Ale jo, ušlo to. Nellis si vedle nemožného castingu neuhlídala zásadní věc - Bavit a Nenudit. Nudil jsem se. Před kinem mě přepadl Moris Issa. Následně mě odvezli do Počátků, kde mě ošetřila Klára Issová a Lenka Termerová. 60% (08.06.2015)