Pojedeme k moři

Samozřejmě budou existovat lidé, kteří film odsoudí již z principu a to proto, že se jedná o přímočarý feel good film, který se snaží na diváka povrchně zapůsobit a využívá k tomu hned několika otřepaných klišé. Ano i tak se to dá brát. Nebo se zkrátka necháte strhnout okamžikem a budete si užívat každý moment, tak jako já. A film vás za to odmění...80% (09.01.2015)

Chce to odvahu natočiť v českých podmienkach film bez výraznejšieho komerčného potenciálu, čiže s vedomím, že sa vám s najväčšou pravdepodobnosťou nevrátia náklady. Netreba sa príliš zamýšľať nad tým, či by sa dalo toto všetko natočiť ručnou kamerou aj v reáli, je jasné, že by to tak nešlo. Podstatnejšie sú tu iné veci, napríklad to, že sa akoby nepozeráme na Mádlov film, ale na domáci film malého "Miloša Formana". Pojedeme k moři je potom film o dospievaní, o vyrovnávaní sa so spoznávaním tienistejších stránok života. A pôsobí to dojemne a úprimne. Mne to k spokojnosti stačilo. (26.02.2015)

A pak, že to u nás nejde. Stačí mít přitom super nápad a talent, a jde to i bez nějakých velkých prachů. A obojího má Mádl evidentně na rozdávání. Skvěle vystavěný příběh, který se ze zprvu zdánlivé rodinné komedie změní v téměř reálnou jízdu, jež mě díky své autenticitě poslala emociálně mnohem více do kolen než všechny ty umělé Lidice Habermanovy mlýny. Sympatičtější dětskou dvojku už jsem navíc v tuzemském rybníčku dlouho neviděl. Jirka se nezdá. (13.12.2014)

Povedený dětský film pro dospělé. Mádlovi se podařilo udržet úsměv na mé tváři až do samotného závěru, a to i přes citovou vydíračku stran rodinných pout hlavního hrdiny a jeho kamaráda. Potěšila i zvládnutá a originální forma, de facto found footage, ovšem nijak syrové a neučesané, hravému pojetí filmu by ani neslušelo. Nenucené drama s citlivě vedenými herci, typický malý velký film. V našich vodách vzácný druh. Čtyři pohodové hvězdy. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (07.06.2015)

Jeden z mála českých filmů poslední doby, kde forma nesmírně podtrhuje sílu sdělení. Pojedeme k moři je totiž natočeno jako home video dvou kluků, kteří dostali zrcadlovku a teď se s její pomocí rozhodli zaznamenávat životy lidí ze svého okolí. Nemusíte se ale bát, že by bylo kvůli své netradiční narativní a audiovizuální stránce nekoukatelné; zdánlivý amatérismus záběrů se zde míchá s profesionalitou filmařského štábu, takže film po obrazové, zvukové a střihačské stránce rozhodně netrpí. Nebýt zbytečného závěrečného epilogu, neváhám jít ani po nejvyšším hodnocení. (04.05.2014)