Pojedeme k moři

Nový český film to má ťažké. Jedným z hlavných dôvodov je fakt, že už nemá proti čomu bojovať a stavať sa do opozície (alebo len jednoducho nechce), a tak mu zostáva len prispôsobiť sa diváckym trendom. Výsledkom je to, čo vidíme v kinách - Troška, Poledňáková... A desiatky ďalších, komerčne úspešných tvorcov pracujúcich prakticky cez kopirák. A tu na scénu nečakane vstupuje Jiří Mádl, často obsadzovaný do filmov nie nepodobných tejto móde. Muž, od ktorého nikto nič nečaká, malý nevinný projekt, na ktorý verejnosť hľadí skôr s obavami ako očakávaniami. A práve to je dobre, pretože vďaka absencii očakávaní funguje Pojedeme k moři tak dobre. Originálny, hravý a nevšedný počin, ktorý zaujme formou aj obsahom. Na prvý pohľad nie veľa, na druhý pohľad film, ktorý môže niečo zmeniť. Nebudem sa už hrať so slovíčkami, podrobnejšie sa filmu venujem inde. Viac v recenzii (Obrazor). POZNÁMKA: Možno by som dnes hodnotil inak, ale zatiaľ sa mi to nechce zisťovať. Negatívnym ohlasom rozumiem, ale nestotožňujem sa s nimi. (10.04.2014)

Vzpomínám si na úplné začátky teenagerského idola Jirky Mádla ve filmové brandži, jenž ho bezpochyby proslavila role Jáchyma v kultovní komedii Snowboarďáci (2004). O 2 roky později se předvedl jako Filip v obdobné, střelené komedii s názvem Rafťáci. Postupem přibývajících let se jeho herecká, filmografická databáze čím dál více rozrůstala a nejednou se z mladého snowboard-rafťáka stal prvotřídní, český herec. V roce 2004 vstoupil Mádl do hereckých vod, tehdy zřejmě ještě netušil, že o 10 let později dá najevo své skryté režijní sklony a bude diváky vyzývat k tomu, aby navštívili jeho režijní debut v kině, kde si zahraje i Mádlův velký vzor Ondřej Vetchý. Pojedeme k moři "dokumentárně" vypráví příběh o jedenáctiletém Tomáši, který se chce po svém velkém vzoru Miloši Formanovi stát velkým a uznávaným režisérem. Když dostal k narozeninám vyšperkovanou zrcadlovku s vestavěnou kamerou a střihacím programem, neváhá a rozhodne se natočit film o své rodině. Čili celá dějová linka nás postupem času seznamuje s postavami tatínka, maminky, babičky a hlavně Tomášova velkého kamaráda Harise. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) zpočátku vtipnou formou dokumentují svůj každodenní způsob strávení dne, první láska, nějaké ty legrácky apod. Postupem času se celý děj najel na vážnější břehy a mladí dokumentaristé chtějí přijít na kloub jedné velké záhadě. Režijní debut Jirky Mádla Pojedeme k moři je úžasnou ukázkou toho, že v jednoduchosti je krása! Je neuvěřitelné, jakým způsobem mě tento snímek, který se svým technickým pojetím podobá kombinaci vlogu (video blog) a Found footage (styl natáčení, ve kterém po celou dobu drží hlavní postava kameru v ruce, což se nejvíce využívá u hororů). Celý příběh filmu je poskládám z mnoha zápletek a point, které se na závěr stmelí do jednoho velkého, emočního a grandiózního finále. (24.04.2014)

A já už se bál, že to jde s českým filmem z kopce. Pokud budu věřit, že tenhle debut nenatáčel Tomáš s kamarádem Harisem, ale Jirka Mádl, tak klobouk dolů (jen škoda, že je nenosím : ) a palec nahoru - za odvahu plavit se po tomhle kinematografickém moři proti proudu. Hravost, nápaditost, originalita a stejně tak vážná témata k zamyšlení, to všechno zasazené do současných reálií viděných dětskýma očima nebo spíše hledáčkem fotoaparátu (kamery) Nikon, tomu říkám pořádná výbava na cestu nejen k moři, ale i k vrnění si blahem. VRRRRRR... (15.01.2015)

Natočil si mě jak kadím! No to teda JAHAHAHAHA!!!!! Respect borci úžasnej film!!! Fakt mě dojal k nepříčetnosti!! Nekecám! Myslel jsem si jako, že mě už nepřekvapí nic a, že domácí kinematografie už po Troškových eskapádách do větší žumpy nepadne, ale omyl vážení... Tohle je vlastně rozličně žánrový film začíná jako rádoby komedie která se mění v detektivku a na konci je z ní emocionální oduševnělé drama. Akorát, že na to aby to nějak zapůsobilo na starýho cynika Wacoslava1 je to až prvoplánovitě dojemný a patetický a strašně průhledný. Tak jasně má to bejt nakonec o tom jakýma sračkama si v životě procházíme nebo tak nějak? No dobrý tak to nemusím vidět tenhle film a můžu se ohlídnout za svým zpackaným životem a teď jako co? Teď se z toho jako mám posrat nebo co? a posere se někdo ze mě?? a natočí o mě někdo film??? a zajímá tohle vůbec někoho????? No evidentně jo. Zdejší na hlavu padlý zástup pětihvězdičkářů vyhnal tuhle zoufalost až do červený barvy... No nestíhám to tady, ale zachovávám si chladnou hlavu, třeba mě ukamenujte, já jsem na to zvyklej, ale k moři fakt nepojedeme s tím se smiřte. No za hlášku babi ty sis prdla? dám aspoň 5% (13.12.2014)

Takže v krátkosti. Absolutní píčovina. I v případě, že kvalitu vztáhnu na naše současné příšerné poměry. V podstatě jediné nenudící momenty jsou střípky z příjemného jugoslávského soužití. Zbytek je zcela o hovně. Dvě přihřáté a absolutně otravné děti, které jsem nedovedl vystát, si hrají na velké režiséry a točí sračky. Trošku mi to stylem připomnělo takovou tu píčovinku o klukovi z autobusu co jednu dobu ovládala youtube a moji bránici. Nyní už se slečna živí jako hustá rapperka. Doporučuji klikat jen v případě silného žaludku a tvrdé povahy. Tohle je v mých očích zcela obdobná sračka. Myslím si, že Jirka Mádl patří přeci jen spíše k tomu lepšímu, co u nás žije a tvoří. S touhle sračkou to ovšem v mých nekritických očích těžce přepískl. Absolutně se na to nedá koukat. Po všech stránkách se jedná o nepopsatelný paskvil a já u sledování fyzicky trpěl. (19.03.2015)