Svět podle Pernštejnů

Několik desítek měst a obcí má ve svém znaku symbol zubra s houžví protaženou nozdrami. Náleží mocnému šlechtickému rodu Pernštejnů a setkáváme se s ním i 350 let po jeho vymření po meči. Počátky rodu se dají vystopovat v malé vsi Doubravník na Vysočině, která se nachází jen pár kilometrů od jeho pozdějšího sídla hradu Pernštejna...
Listiny uložené v Archivu města Brna dokládají vysoké ambice Pernštejnů. Nejstarší dochovanou listinou z roku 1218 potvrdil český král Přemysl Otakar I. Štěpánu z Medlova dědičnou svobodu na jeho majetku za prokázané služby. Rod ovlivňoval historii i kulturu naší země; jeho potomci působili na císařském dvoře, v Německu, Itálii, Španělsku. Kulturní dědictví lze prezentovat prostřednictvím jejich životních osudů táhnoucích se po čtyři staletí od Lucemburků až po Habsburky na českém trůně.
– Vilém získal na pozadí sporů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského (přelom 14. a 15. stol.) velký politický vliv.
– Jan zvaný Bohatý pomáhal s vlastním vojskem Ludvíku Jagellonskému proti Turkům v Uhrách.
– Vratislav si vzal Španělku Marii de Lara, která přivezla do Prahy Pražské Jezulátko. Zplodili 21 potomků.
– Jeho dcera Polyxena byla zastánkyní habsburské protireformační politiky a první dámou Království českého. Označovali ji za „pramáti" Lobkoviců. Dokument Zory Cejnkové dotváří představu o jednotlivých důležitých dějinných etapách a navazuje na akce loňského ? tzv. Pernštejnského roku. (oficiální text distributora)