Bony a klid 2

Jsou případy, kdy by filmy měli zůstat jen u původního dílu a pokračování po x letech bych točit nemělo. Takovými příklady z české kinematografie jsou například Sněženky a machři po 25 letech, nebo Dědictví aneb kurva se neříká. Bony a klid 2 patří mezi ně. Hlavní motivací natočit pokračování skoro po 30 letech od vzniku kultovního Bony a klid je hlavně vidina finančního úspěchu (který se nedostavil). Ostatní stránky filmu jako zápletka filmu, scénář a herecké výkony, jsou velmi upozaděny. Fanoušci původního Bony a klid možná ocení fakt, že zde najdou velkou část původních herců, veksláků. Ti se po revoluci dostali na lukrativní místa jako třeba bohatý majitel farmy, radní města, úspěšný právník a vážený cikán, který se stará o hřbitov. Kdyby jste náhodou měli problém současné tváře herců poznat u každé postavy uvidíte záběr z původního Bony a Klid. Jedinou výjimkou je postava Bíního (Roman Skamene), který dělá stejný shit jako před revolucí a nahání lidi do pražských restaurací, s mastnými cenami, které nám ukazuje Janek Rubeš. Mladý absolvent oboru knihovník, neúspěšně hledá práci v Praze a seznámí se právě s Bíním, který ho zasvětí do oboru. Pak se roztáčí naprosto dadaistický příběh, plný absurdních a stupidních momentů. Dvojice hlavních postav pořád někam utíká, mění práce jako ponožky (práce na statku, provozování veřejných záchodků atd.) až se konečně dostanou k velkému plánu, jak zneužít dotace. V příběhu nelze hledat nějaké logické souvislosti, proč udělal zrovna tohle, a proč se nezachoval jinak, když by to pro něj bylo zrovna výhodnější. Přijde mi, že Olmer chtěl prostě za každou cenu natočit pokračování a už si nelámal hlavu nad tím, že se někdo bude pozastavovat nad příběhem. Tomu odpovídá i scénář, kde furt někdo řekne: ,,Vzpomínáš na to, jak..." nebo ,,Nezapomeň na to, jak jsem ti tenkrát pomohl." Pokud by jste si měli dát panáka pokaždé, když někdo něco podobného řekne, brzo se budete válet na zemi pod stolem a probudíte se s kocovinou jak blázen. Je evidentní, že film nebyl zrovna dvakrát levný (všudypřítomný PP) a když si člověk uvědomí fakt, že se natočí takhle zbytečný a hloupý film, je mu teskno. Fakt by mi zajímalo, jak se na tohle pokračování dívají fanoušci původního filmu, jestli jim k uspokojení stačí vidět původní postavy, které jsou starší, tlustější, mají bílé vlasy a tak dál a od filmu nic dalšího nečekají. Pro mě jasný odpad a to se mi původní Bony a Klid celkem líbilo. (06.02.2021)

CITÁT - Pro samou inteligenci není kam plivnout........... Skoro stejný příběh, ale v jiné době. Spousta hlášek a povedený staronový hudební doprovod. CITÁT - Počkej vole!!...... Příběh odráží dění v současnosti a tvůrcům se, jako i dříve ve filmu prvním, podařilo jej krásně vyobrazit. Stejně jako tuzexová doba i tady je krásně vidět, co hýbe naší politikou a jak to dnes chodí. Jsem překvapen nízkým hodnocení, ale je mi jasné, že stále existují lidé, kteří si žijí ve svém krunýři, jdou si svou cestou a ostatní je nezajímá, nechtějí uvěřit a kroutí hlavama. Ikdyž jsem se chvilkama nudil, což některé scény dokonce vyžadují, jako celek se mi to líbilo. Byla to prostě jen zábava. Konec je taky povedený. CITÁT - Bony, bony, ňáký bony??:...... (17.10.2014)

Film jako takovej je natočenej blbě.Nedotažený,navíc některý herci hrát nikdy neuměli.Přitom s přivřenejma očima i docela dobrej scénář.Co ale nechápu,že je v týhle zemi někdo,kdo nevěří,že to tady v těch nejvyšších sférách běhá hóóódně podobně.To musí bejt ale velkej naivka,nebo člověk s náturou píči Klause.Jinak ale film na hovno.30%. (04.10.2014)

S přílivem roku 2014 se na nás hrnou odevšad samá pokračování.... Není tomu ani u filmu "Bony a klid 2". Bohužel už to není takový nářez jako u jedničky. Herci nám zestárli, Vít Olmer dozrál, ale to samé se nedá říct o scénáři. I když toto téma furt vyhledávám, tak tento pokus o navázání (volné pokračování) mě osobně moc nepotěšil. Sice jsem rád zase viděl známé tváře, ale Jakub Prachař sem (po seriálových počinech) opravdu nepatří! 30% (26.09.2014)

Filmová exploatace, to není jen nahota, sex, vnitřnosti a sliz – ve své tradiční žánrové formě dokonce málo z uvedeného ze své přirozené podstaty explicitně poskytovala (na rozdíl od umělecké a experimentální kinematografie). Charakteristické pro ni bylo laciné skandalizování dobově podmíněných společenských jevů, na nichž s přispěním zakořeněných předsudků lidových vrstev zištně parazitovala. (Příznačně leckterý divák staršího věku v kinosále u Bony a klid II souhlasně pokyvoval hlavou.) Klasická exploatace je filmovým ekvivalentem senzačního tisku, Randall Clark doslova mluví o „tabloid cinema“, tj. bulvární kinematografii (1999: 8–9). ◄!Exploatační kinematografie: křiklavý Zeitgeist!► Vít Olmer v tomto směru odvedl po čertech „dobrou“ práci jako nikdo jiný za poslední dekádu (kam se hrabou Magnuskové, Novákové, Svobodové, Troškové, Renčové ad.). Bony a klid II navazuje na estetiku Waterloo po česku, dochází ale k omlazení videoklipovým a reklamním stylem. Olmer tak upevňuje svůj cit pro přizpůsobení se dobovým trendům: novovlná 60. léta – Houslista, Takže ahoj; úniková normalizace – Sonáta pro zrzku; perestrojková obleva – Jako jed, Bony a klid; „divoký kapitalismus“ – Nahota na prodej, Playgirls ap. Bulvárním apelem se naopak přemisťuje do 90. let, k Té naší písničce české II a hlavně, (sic!) Ještě větší blbec než jsme doufali. Bony a klid II je proto tvořen nevídaným slepencem soudobých nešvarů liberální tržní společnosti, v rámci exploatace typicky servírovaných černobíle, přímočaře, přehnaně a groteskně, bez nároku na klasickou vyprávěcí logiku a soudržnost: …milionář Bartoška, dobrodinec Havel, tunelování EU fondů, dojení turistů na Staroměstském náměstí, Blesk, romská pracovitost… Zcela nový prvek v Olmerově tvorbě zastupuje nostalgicky-senilní obrat do minulosti a přidružený proces recyklování motivů nejen Bony a klid, nýbrž, mimo jiné, i Blbce, když se s pompou navrací „kozí gag“ ve 21. století (♥). Opakování vyprávěcích postupů je pro nízkou a populární kulturu typické, u campového dobrodruha pak jistě způsobí nejedno potěšení (Umberto Eco: 2006). Milé překvapení no. 1: Roman Skamene – jako by neuběhlo sedmadvacet let, šaškovský Bíny se vrací až s perverzně identickým ztvárněním a (doslova) notorickým entusiasmem. No. 2: Potměšil alias Martin z toho všeho „vychází“ na poměry snímku docela seriózně. No. 3: Evička Tričko Jeníková, jediná postava s puncem tragického rozměru – v druhém plánu, neúmyslně. Zbytek postav je spláchnutý kdesi v retru magickýho voka. (31.05.2014)