Moebius

Je víc než jasné, že Kim už neví coby. S Pietou se vrátil na festivalový vrchol (podle mě ne zvlášť zaslouženě), tak teď je třeba pokořovat i nějaké další mety. Němý film o rodinných kastracích zní jako dobrý nápad. Upřímně to bylo měkčí, než jsem čekal (pro Kima běžná hranice nahoty a násilí, řekl bych), korejské cavyky nemají daleko k hysterčení okolo von Triera, jen tentokrát bez pořádného finiše. Na rozdíl od Nymfomanky totiž Moebius není hrátka s diváckým očekáváním, ale v podstatě jeho naplnění - jde o typický ki-dukovský film přesně takový, jak si ho člověk představí. (04.01.2014)

Na nového Ki-duka som sa už dlho tešil ako Švéd na výplatu - a bolo na čo. Kim opäť posúva hranice a viditeľne sa vyvíja - Moebius má totiž jeden zásadný prvok uňho dosiaľ nevidený, a je to premena z monotematického na film mnohotematický. Niektorí to tu vnímajú ako prvok negatívny a ja musím sčasti súhlasiť - Ki-duk totiž prítomné nosné témy len ladí a pútavo kombinuje do strhujúceho drastického celku. Hlavnou devízou je vec uňho nevídaná - po celú dobu ani sekundu nenudí. Toto nedokázal ešte ani raz, a tak sa to jednoducho rozhodol zmeniť. Že popri tom zborí pár konvencií, prihraje inovácií a všetko to zaobalí do čohosi na spôsob definitívne zvrátenej reality show je už vec iná. Kombinuje (mierne uletenú a bizarnú) antickú rodinnú tragédiu v troch dejstvách na štýl Oidipa, jemne naznačenú sociálnu drámu a problémy spoločenského charakteru týkajúce sa mužského prirodzenia a kastrácie. Povrchné, surové, striedajúce to bežné s prvkami japonského exploitation (nečakajte však jeden a pol hodiny sado-maso orgií, aj pri svojej otvorenosti zostáva Ki-duk v určitých medziach, ktoré si však nastavuje sám). 84 minút ukážkového vrcholového suverénneho majstrovstva hereckého génia Jae-hyeon Cho (keď sa tento chlapík spojí s Kimom, vždy je to unikát), Eun-woo Lee (v dvojroli) a Young-ju Sea ako tichých mučiteľov a mlčanlivých trpiteľov v nespornom vrchole kontroverzie Ki-dukovej tvorby. Tento film vás bude baviť pod podmienkou že: A. Máte silný žalúdok a ste pre každú zvrátenosť, B. Nebojíte sa kontroverzie a zaujíma vás téma a netradičné poňatie alebo C. Ste znalcom/ fanúšikom Ki-dukových filmov a ako predprípravu máte napozerané minimálne jeho filmy Ostrov, Bad Guy a Golfová palica (s ktorými Moebius zdieľa mnoho prvkov). Mohol by som toho ešte napísať veľa a ísť do hĺbky, ale toto predsa nie je analytický kútik, takže tu skončím. A zatiaľ si vygooglim viac o syndróme Moebius. (13.04.2014)

Teda už jsem v životě viděl fakt mraky ujetostí a ty japonský tomu jasně šéfujou, ale tohle je někde absolutně na žebříčku snad v TOP 10ti !!! Jako on to není ani tak horor, snad trochu exploitation, ale dle pojmů v infu o skupině (=nechutnosti, úchylárny, zábava=) to sem rozhodně sedne jak prdel na hrnec!! Tohle fakt už nejde vymyslet a museli to vymejšlet ani ne Japonci,ale Marťani!! aneb .. jaký příběh se rozběhne, když matka v pomstě uřízne svýmu synovi pinďoura ... O žádný drama nejde, ale o černočernou, neskutečně ujetou a šílenou komedii!! Sem myslel, že se pochčiju smíchy, ale tolik nepříjemnejch scén pro chlapa tam je, že jsem fakt kroutil kopytama ... (26.03.2014)

Devět zhlednuých filmů Ki-duk Kima a tři z nich v osobní TOP 10. Moebius je po Pietě ještě radikálnějším počinem, který zdaleka není líbivý jako Jaro, léto, podzim, zima a ani tak poetickým jako Bin jip, ale o to silnějším ještě je. Bylo by překvapením pokud by byl mezi širší veřejností oblíben, naopak až antická tragédie beze slov je v rámci tvorby Kima opomíjená a k takto ambivalentnímu dílu se to hodí. Určitě film může být nařčen ze samoúčelné kontroverze, ovšem to nic nemění na tom, že jde o jeden z nejsilnějších počinů kinematografie posledních let. (09.04.2016)

Film, který je vhodné sledovat na pozadí historických asijských (především japonských) představ o erotice, sexu a perverzi, v jejichž rámci není kastrace ničím výjimečným - od úřadu eunuchů až po formu pomsty. Uživatel Fr má představu antické tragédie - ano, je to přesně ono. Možná je to korejský Oidipus... Nelze tu ovšem ani pominout paralelně se odehrávající (skoro)romantický vztah otce a syna, až k sebeobětování. Návrat ženy je ovšem fatální. Kim Ki-duk pomíjí slova, vyjadřuje se pouze obrazy v křiklavých barvách. Kdo je zde Möbius?... A ještě jedna myšlenka, úplně postraní: Jak důležitá je otázka důvěry diváka k režisérovi. Kdybych Kim Ki-duka neznal, nebo neměl rád jeho poetiku, asi bych v tomto případě televizi po pár minutách vypnul... jak to často dělávám. (26.04.2014)