Icing
Zakázané uvoľnenie
Režie:
Jan HřebejkKamera:
Martin ŽiaranHrají:
Zuzana Stavná, Hana Vagnerová, Jana Stryková, Ondřej Sokol, Igor Orozovič, Tomáš Jeřábek, Norbert Lichý, Daniela Špinar, Karolina Blažková, Václav Erben (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Zakázané uvolnění je o únosu nevěsty, který se dost nepovedl, o důležitém hokejovém utkání a koktejlu, který si holky nalejou, až když je ten správný čas. (Bontonfilm)
Videa (2)
Recenze (351)
Měl jsem sto chutí vyhodit televizi z baráku na to nejzakázanější uvolnění, jaký kdy Záruba viděl. Jenže bych si hovno pomohl, protože hra by se stejně vrátila ke mně do pásma. Jestli se takhle chovaj ženský, když s nima nejsem, tak ať si je lord Hřebejk sežere. Spíš si ale myslím, že Honzikoj definitivně ruplo v kouli a má tam teď o Kolečko víc. Můj novej nejhorší "film" (film?) v životě. ()
"Ale teď už na to nejsem emocionálně připravená!" Tahle věta myslím vystihuje celý problém filmu. Ono je to hezké cvičení, na FAMU se mu říkávalo "svítáníčko", tak nějak o na sebe navazuje, odkrývají se pohnutky jednotlivých postav, vypadá to bezva skloubeně. Ale ty postavy jsou jak ze seriálu, což podtrhují i ty jejich výpovědi na kameru ve stylu reality show. Film mne navíc utvrdil v tom, že má Hřebejk nějaké problémy se svou orientací, protože je to už jeho druhý film, kde tyhle problémy řeší, a navíc si sem pozve Norberta Lichého, mluvčího pražských gayů, jestli se nepletu. Taky má něco proti svatbám (neopustila Hřebejka třeba nedávno manželka?). Postavy jsou z prstu vycucané, často se nechovají moc logicky, a dramatických situací je často dosaženo na úkor psychologie postav. Dvě neznámé ženy že by měly lesbický sex jen kvůli nějaké frajli nevěstě, které hráblo? Ani náhodou. Btw, co mělo být poselstvím, kromě prázdné a vyprázdněné konverzačky o různých podobách sexu a zahýbání? (Jinak ty logické nesmysly, jako že na začátku nenahodila telku, a v závěru jí jede, že nepřišel žádný jiný host, že hokej trval snad čtyři hodiny apod. nemá smysl komentovat). ()
Rozhodně nechci film sestřelit jako zde přítomní, i když po zhlédnutí jsem měla rozporuplné pocity. Ovšem po dodatečném zjištění, že se jedná o divadelní hru mi vše začalo dávat větší smysl, tam si vše dovedu představit bez výčitek, Ve filmu mě osobně lezla nehorázně na nervy nevěsta, ani ne tak debilním chováním, které měla ve scénáři, ale přehráváním hlavně hysterie. Lesbická scéna mě též neuchvátila .Je to hořká pilulka o spletitosti vztahů. Ale hlavně o tom s jakými ústupky a máslem na hlavě, jsou někteří z nás schopni vlézt do vztahu a manželství. Jinak U mě dobrý. 3,5 ()
Svatá čtveřice před 2Oti lety,aneb proč by některá dílka měla zůstat věrná prknům která znamenají svět.Hřebejk ani v dalším pokusu nedokázal překročit svůj stín a bohužel mu k tomu tentokrát nepomohl ani jeden z velkých talentů a můj oblíbenec Petr Kolečko.Ten naopak potvrdil nevyrovnanost výkonů a ačkoliv je schopen stvořit geniální věc (Okresní přebor,Čtvrtá hvězda),je také schopen vytvořit politováníhodné kousky jako Marta a Věra,popřípadě toto.To co funguje v divadle zákonitě nemusí fungovat ve filmu a v tomhle případě je to hodně vidět...40% ()
Galerie (34)
Zajímavosti (7)
- Holky zpívají píseň „Lásko...“ od Marie Rottrové. (SONY_)
- Zakázané uvolnění (anglicky „icing“) je nedovolený způsob hry v ledním hokeji. (sator)
- Natáčení začalo 21. července 2013 v Ostravě a v okolí. První klapka padla v bohumínském klubu Bublina, který ztvárnil filmovou hospodu. Točilo se také v Radvanicích a na zámku Šilheřovice. (Missa08)
Související novinky
Kinokavárna na Rock for People
Oscarové filmy, kultovní české seriály, přehlídku tvorby mladých nadějí českých filmových škol, originální Kinokavárnu s vybraným filmovým menu od Aerofilms a nádavkem diskuze s tvůrci. Festival Rock… (více)
"Bodyshot" v Hřebejkově baru. Zakázané uvolnění není jen výraz z hokejové terminologie. Nově je to také název drinku, který podává sympatická barmanka Vladana (Jana Stryková), ke které do zapadlého hokejového baru s výmluvným názvem "Lapačka" v rámci tradičního únosu nevěsty, dorazí mladá nevěsta Klára (Zuzana Stavná) a ženichova svědkyně Iveta (Hana Vagnerová). Neurotická, podezřívavá, afektovaná a žárlivá Klára si však nevybrala právě ideální svatební den. Venku průtrž mračen, a k tomu dlouhé čekání na příjezd ženicha, zapříčiní značné psychické vypětí obou kamarádek, kdy na povrch začnou vyplouvat nepříjemná zjištění, podezření a ženská psychika dostane dost zabrat. Stranou nezůstane ani lesbické sexuální jiskření. Vedle toho jsou v baru výpadky televizního i mobilního signálu, republika žije mistrovstvím světa v hokeji a liduprázdný bar uprostřed ničeho zažije ženskou invazi po "hřebejkovsku". Film nezapře svůj divadelní původ. Divadelní minimalismus je na filmu od prvních minut jasně patrný. Stejně tak je tomu uzpůsobena i většina dialogů, na kterých někdy film nestaví tolik, jak by bylo potřeba. To po nějaké době vede k rozpolcenosti filmu, kdy se některé režijní postupy v návaznosti na ty divadelní, stávají postupně málo funkčními nebo nefungují vůbec. K tomu nejhoršímu patří "emotivní" proslovy na kameru jednotlivých ženských postav. Hřebejk s herci pracovat umí, to je u něj běžná praxe. Trojice hereček Stryková-Stavná-Vagnerová je někdy příjemně snesitelná, ale nikdy k nim nepocítíte až tak upřímné sympatie. Z jejich jednání, kterým se prezentují, to ani dost dobře nejde. Navíc dost často své chování a názorové postoje měnily, a to bez příčiny, anebo jen zkrátka podle nálady režiséra a scénáře známého tvůrce "přidrzlých" záležitostí Petra Kolečka. Něco jiného je scénář psát jako divadelní hru, a něco jiného je podle něj natočit film. Z hlediska filmových postupů se Hřebejkovi nejlépe daří pracovat s prostředím. Sice se obrazově pohybujeme střídavě v baru a na silnici v lese, kde bude mít nehodu s jelenem ženich s příjmením Jelen (Ondřej Sokol) a sexuálně "(de)zorientovaný družičkář" (krátké zastavení na svatbě v úvodu filmu nemá pro další vývoj vliv), ale Hřebejk do těchto prostředí investoval hodně ze svého režijního umu podpořeného expresivní kamerou Martina Žiarana. Obě prostředí disponují výbornou atmosférou, která do pozadí zatlačuje většinu dialogů, které nejsou špatně napsané, ale dost často se stává, že nevyniknou. Hřebejk dokazuje, že si může dovolit prakticky co se mu zachce. Ve filmu si může dovolit experimenty s komorním prostředím i divadelním minimalismem. Velká škoda, že jeho zajímavému a nevšednímu počinu chybí nějaký skutečný vrchol. Měl-li jím být sázka barmanky na hokejový výsledek, tak to bylo poněkud přestřelené. Není to ovšem zdaleka to jediné, co je zde sympaticky přestřelené. Ve výsledku je to zvláštní, někdy až pocitový film, v zásadě orientovaný na divačky. Přesto v něm ženskou logiku není nutné hledat. Nesporným plusem je, že při své skromné stopáži film rychle uteče. Živočišná Vagnerová je příjemný bonus. Mé hodnocení: 70% () (méně) (více)