Ženy ve spitfirech

Přišla jsem z práce, natáhla jsem se a hodila nožky na stůl. Popaměti nahmatala ovladač a volba padla na mou oblíbenou čété dvojku. Klobáska se mi vařila a vařila a jen obava z vyhoření mě donutila vstát od dokumentu, který v telce zrovna běžel. Byl o ženách, které vytvořily mezinárodní skupinu a za války dennodenně nasedaly do letadel. Dojímalo mě vyprávění vetchých stařenek o tom, že za dobu nasazení svých kolegů do bojových akcí vystřídaly až 50 druhů letadel a mnohdy až v kokpitu se seznamovaly s tím jak vůbec ptáčka pilotovat. Manuálu říkaly láskyplně modlitební knížka. Člověk nikdy neví koho v životě potká a úcta ke stáří by měla být za všech okolností na místě. Nikdy nevíme čím si ti lidé prošli a při pohledu na cizí babičku někde na zastávce by mě nenapadlo, že například tato křehká žena mohla za války pilotovat spitfajra a podílet se na dobytí míru ... (26.08.2014)

Rovnakou témou sa zaoberá aj ďalší britský dokument Dámy na Spitfiroch (Spitfire Sisters, 2010). Z Veľkej Británie bolo do 2. svetovej vojny zapojených 7 miliónov žien. Z toho 450 tisíc bolo v uniforme a ďalších 500 tisíc zapojených do aktivít civilnej obrany. V Británii v zmysle zákona sa ženy nesmeli zapájať do bojových činnosti v rámci všetkých troch odvetví armády (pechota, letectvo a námorné sily). A tak ich úlohy prebiehali v rámci Air Transport Auxiliary (ATA) tzn. leteckej prepravnej služby. Tieto dámy nazývané Attagirls prevážali nové, poškodené alebo opravené lietadla všetkých typov medzi letiskami, továrňami, montážnymi závodmi, jednotkami údržby, šrotoviskami až k jednotkám RAF (nie však námorné lode). Išlo o typy lietadiel Spitfire, Hawker Hurricanes, Mosquitoes, Mustangs, Lancasters, Halifaxes, Fairey Swordfish, Fairey Barracudas a Fortresses. ATA činnosť zahájila 14. novembra 1939, keď prvou veliteľkou sa stala Pauline Gower, celkovo sa v činnosti vystriedalo 166 ženských pilotiek z ktorých 15 prišlo pri tejto činnosti o život. Nakoniec 30.11.1945 bola táto zložka zrušená. Prínosom dokumentu je, že si rozprávajú svoje príbehy priame účastníčky týchto prepravných úloh, ktorých je rok čo rok menej. (13.11.2019)

Teraz neviem, či je prirodzenejšia doba, kde síce zúri svetová vojna, ale ženám mužská náklonnosť vyhovuje, alebo doba, kde máme "iba" lokálne konflikty, avšak bojíme sa ženám povedať niečo milé, aby sme neboli vysmiati. (28.08.2014)

Vzhledem k tomu, že drtivá většina dokumentů o 2. světové se točí okolo dění na frontě nebo naopak vypracovávání plánů přimo v týlu, tak vidět válku z pohledu lidí, kteří byli v ATA a podobných službách a navíc ještě z ženského pohledu bylo něco nadmíru zajímavýho. Kor když si to pustíte čistě z důvodu abyste zabili čas při vaření a nakonec místo vaření koukáte jen na televizi :) (01.09.2014)

Ženy to mali v práci a kariére aj pri rovnakých schopnostiach vždy ťažšie bez ohľadu na charakter doby, v ktorej práve žili. Okrem prác vyložene „ženských“, do ktorých sa muži len s veľkou neochotou púšťajú. Pilot vojenského lietadla do tej skupiny určite nepatrí a snaha o rovnoprávnosť bola dosiahnutá, ale len na krátku dobu a dnes je všetko napriek veľkým rečiam zabudnuté. Dokument to pripomína, prihovárajú sa nám starenky, ktoré v 2. svetovej vojne patrili k vyvoleným, a ktorým bolo dovolené pilotovať vojenské lietadlá všetkých typov. Nie v boji, ale v prepravných činnostiach, no ovládanie museli zvládnuť, hoci občas až priamo v lietadle podľa manuálu. Dokument je spočiatku zaujímavý, potom sa veci opakujú, ale zaujalo ma, že rozoberá aj sexuálne správanie dotyčných žien, čo by sa pri mužoch asi nestalo, aspoň som nevidel dokument o vojnových pilotoch a ich vzťahu k sexu. (01.09.2014)