Čiči o tori ni
Capturing Dad
Obsahy(1)
Dvě mladá děvčata, sestry se dozví, že jejich odcizený otec umírá. Zahořklá matka je vyšle, aby mu byly po boku. Otec zemře, když jsou dívky na cestě a ony se vydávají na pohřeb člověka, kterého vlastně vůbec neznaly... Koharu je sedmnáctiletá studentka střední školy, která žije v poklidném městečku Numazu v prefektuře Shizoka. Koharu žije se svou matkou Sawou a sestrou Hazuki. Před čtrnácti lety je opustil otec Matsaka kvůli jiné ženě. Jednoho dne u večeře Sawa dcerám prozradí, že je jejich otec v posledním stádiu rakoviny a vyšle své dcery, aby se s ním rozloučily. Když sestry dorazí do vesnice Ashigara, otec je již po smrti a dívky se ocitnou na pohřbu tváří v tvář otcovým příbuzným, kteří se chovají až škodolibě. Děvčata se snaží splnit matčino přání – přivézt domů fotku otce, aby se mu mohla vysmát do tváře. Film je plný situačního humoru a nechybí fantastický dějový zvrat. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (4)
Nejako sa to cele tahalo a tahalo a tahaloooo a 74 minut pre mna nemalo konca.. pribeh klasicky a mne sa rata, ze bol v povodnom zneni a ze ukazal japonsku kazdodennost. Takze tri hviezdicky za exotiku. Inac spomaleny standard. ()
Jelikož je film z Japonska, jsou tu scény, kterým příliš nerozumím. Vlastně mi přijde, že je dost těžké pochopit tu kulturu jako takovou. Je neuvěřitelně specifická. Ta skromnost, pokora a důraz na decentnost je až neuvěřitelná. Jestli v tomto filmu měl být humor, zřejmě jsem ho nepochopil. Každopádně i jako drama jsem měl problém to brát. Scény, které by u nás každý bral vážně Japonci brali s naprostým přehledem. Možná i proto, aby neurazili mrtvé. Každopádně se musím přiznat, že svoje kouzlo tenhle film měl. Ukázal zajímavou japonskou krajinu, ke které se nedostanu každý den a také mi dokázala, že stejné emoce můžou být vnímány člověkem někdy i jinak, než by mi přišlo normální. Ale právě proto je krásné takové filmy vidět. ()
Ten příběh má boulavou duši, ale je vyprávěn z takovým citem a respektem, že mě odrovnal. Vzájemný vztah dvou sester procházející na základě smrti jejich otce hodně emotivním vývojem a to nejen jedné k druhý, ale i ke své mámě a tátovi. Tady stačí jen poslouchat ty dialogy , koukat se hlavním postavám do očí a není co řešit. Kamera udělala z obrazu magnetickou záležitost, která mě nedovolila ani na vteřinu sundat pohled na obrazovku. Za mistrovský považuju i začlenění určité hravosti (závěr), několika absurdních scén (nápadník s rýží ) a vtipných dialogů (večeře sushi ) spolu s obrazovou poetikou a příjemně se poslouchající hudbou dělá z tohoto vnitřně smutného příběhu zvláštně pozitivní a pohodovej film. ()
co k tomu říct? Na můk vkus to bylo až příliš japonské. Je to pro mě tak vzdálená kultura, že pokud se nejedná o horor, tak mám s filmy odsud problém. I tady byl film plný rýže a klanění, a vůbec tzv. slušného chování, které působí místy až absurdně. Děj je vlastně komplet popsán v obsahu, nic víc se tam už neděje, pouze ten avizovaný situační humor nějak zapomněli zrealizovat. On i ten japonský humor ( samo o sobě je to skoro protimluv ) je velmi krotký, maximálně tak na pousmání. Dá se na to koukat, ale je to velmi zapomenutelný snímek, který ničím extra neupoutá. 50% ()
Galerie (19)
Photo © Hiyoshigaoka Pictures
Reklama