Městečko Pines

Ze samotného plakátu jsem měl nastříkano v trenýrkách ještě před prvním mrknutím. Tenhle první zběžný pohled mi totiž vnukl myšlenku, že se bude jednat o něco lynchovsky-coenovského. Přesněji o mého oblíbeného Dillona v absurdních spárech pensylvánského maloměsta s nějakou geniálně divnou přidanou hodnotou. Vylouplo se to ale úplně jinak. V první řadě je tu naprosto typická a vyblitě obyčejná technická stránka, která jako by se vyškrábala z prdele libovolné CW mrdky, což mě zamrzelo, byť to není v současnosti nic neobvyklého i u dobrých seriálů. Prvních pár epizod je slušně nadprůměrných. Je tomu tak kvůli libovému schizofrennímu prostředí, kterým se potácí charismatický kus hovězího Matt Dillon. Celé to samozřejmě kazí kreténské pasáže s jeho přechytralým třináctiletým synátorem a debilní manželkou. Té ksicht propůjčila Shannyn Sossamon, která se mi děsně líbila v Pravidlech vášně, kde ji paralyzovanou démonem alkoholem odpaňuje vožralý fotbalista, zvrací jí za krk a celé to natáčí nějaký geek na domácí kameru. Výborná scéna. Cítil jsem se lehce provinile za svou mírnou erekci. Zpět k Wayward Pines. Někdy ve čtvrté nebo páté epizodě se vykecá pointa a seriál ztrácí svou lahůdkovou schizofrenní atmosféru. Pointa je nadmíru přestřelená a debilní, ale to mě příliš nesralo, neboť jsem ji vnímal spíše jako nedůležitou berličku k vykreslení situace, která postavám zadává důležitá dilemata. Po dalších několika řídkých epizodách si pánové od výroby tímto nastaveným modelem utírají prdel. Model to byl bezvýchodný a oni mávnutým kouzelné hůlky rozevřeli svěrač jednoho východu, aniž by tento krok jakkoli logicky obhájili. Na to navázali ještě jedním idiotským krokem, čímž se to celé definitivně posralo, poslalo do prdele a vyústilo v bezmezně kokotský zbytek závěrečné epizody. Ta si nezadala s nějakou lacinou padesátiminutovou verzí Já, legenda. Ve výsledku jsem tedy rád, že druhá série zůstala v náplni scénáristických propisek, jelikož by bylo po tak čůráckém vyvrcholení neutratit výsledný produkt jaksi nehumánní. Nehumánní pro diváky. (27.07.2015)

Svižné, temné, plné rôznych dejových zvratov a zaujímavých momentov. Twin Peaks si išlo po vlne tradičnej mysterióznosti a divákovi nechávalo len pocity a žiadne odpovede. Wayward pines toto robí v prvej polovici. Potom sa z neho stane plnohodnotné sci-fi. Veľmi som potešení jednak z hereckých predstaviteľov, ale aj určitej originálnosti s ktorou seriál pracuje. Keby som sa chcel vážne zamyslieť určite by som v ňom našiel veľa logických dier, ale v zásade sa jedná o príjemné prekvapenie. Pritom nie som až tak na seriály. Krásky Gugino a Sossamon sú neuveriteľným spestrením a mladá Sarah Jeffery bude za chvíľu riadna kosť. Výborná hororová atmosféra a super finále. Síce je tu priestor pre ďalšiu sériu, ale nie som si istý či po nej vyslovene túžim. Mladí hrdinovia ma zvyknú skôr iritovať. Ale keďže Crouch napísal Wayward Pines ako trilógiu som celkom zvedavý. Toto som zhltol prakticky za jeden deň. 1. séria 100% (27.09.2015)

Škoda, že druhá série nebude - protože by mě asi bavilo sledovat verzi WP 3.0... tyhle psychadelické uzavřené komunity s vlastní mentalitou a samosprávou jsou prostě zábavnější, nežli uvědomělá banda lidí, kteří vezmou rozum do vlastních hrstí a postaví se "diktátorovi", protože člověk má právo na svobodu atd.... ne? Ale i tak je fajn, že se příběh aspoň stihl hezky rozvinout a poměrně i uzavřít - a otevřený konec může být ponechán k vlastní interpretaci. (09.08.2015)

Svojim spôsobom bolo šalamúnskym rozhodnutím obe série relatívne ukončiť ako dva samostatné príbehy s niekoľkými styčnými dejovými líniami, prvkami a postavami. Akoby tvorcovia rátali s tým, že na ďalšie série dôjsť nemusí, konkurencie, aj v žánri, je totiž obrovské množstvo. Obe série ma takmer maximálne naplnili, čo určite súvisí aj s mojou obľubou sci-fi žánru, ktorému často viacero nedostatkov odpustím. Obe, aspoň pre mňa, priniesli dostatočné množstvo materiálu na premýšľanie a pritom dokázali aj patrične zabaviť akciou a vydarenou výpravou. Ak sa niekedy stane zázrak a dočkáme sa trojky, určite sa opäť na túto archu nalodím. (13.03.2020)

Zatím jsem napnutá jak kšandy i po čtvrtém dílu, atmosféra taky bezvadná, tak uvidíme dál, co se z toho vyvrbí..........tak to mně vydrželo asi do šestého dílu, kde se to najednou začalo pohybovat směrem ke zdi, za kterou se odhalilo konečně to, na co jsem s takovým napětím čekala a to byla už na mě asi moc silná káva. Neotřelé, příšerkové, což mnohé asi potěší, ale já tentokrát nad trojku nejdu. Matt Dillon byl výborný a Toby Jones, který si střihnul dr. Jenkinse mně sedne spíš do těch komediálních rolí jako byl Marvellous a nebo v seriálu Detectorists. A dámy hrály výborně. (18.06.2015)