Město statečných

Zvláštny film... Je plný neuveriteľného patosu, sračiek a množstva klišé, ale dobre sa naň pozerá. Je o mladom týpkovi, ktorý je sľubný DJ a prefetuje sa. Súdom mu výde nariadenie sa ísť rehabilitovať niekde na vidlákov k fotrovi, ktorý ho opustil prakticky, ked sa narodil a ktorého nikdy nepoznal a borec dusí túto minulosť v sebe a hocikoho si k telu len tak nepustí. No a na vidlákove sa tvária všetci tajomne a ubolene, pretože majú niečo spoločné a nikto sa ani zaboha nechce s ním o tom baviť. Samozrejme, hned' zbalí miestnu kočku, takže je tam i trochu romantiky. Osobne si myslím, že je to pekná chujovina o americkom patriotizme, ale ako som už povedal, dobre sa mi na to dívalo... (16.05.2015)

Základ scenára a príbeh diváka neprekvapí, podobné filmy a príbehy už boli niekoľkokrát natočené. Jedna vec však sa nezmení: Vojna je zlá vec, ktorá ničí každého bez ohľadu na to či bojuje, alebo „nie“. Celkom slušné herecké výkony na čele s L. Till a s krásnou Katrina Norman. Ja elektronickú hudbu (alebo „DJ hudbu“) nemám rád, ale musím uznať, že tie choreografie na jednotlivé hudby boli vypracované do posledného detailu a boli veľmi dobré. Záverečná choreografia na film „Platoon“ je veľmi pôsobivá. Osobné hodnotenie: 73% (***) (23.07.2016)

Patriotismus je mi ve filmech úplně uprdele, a u američanů to musíte brát fakt s rezervou, oni jsou prostě takový. Za to electro hudba to je moje. Američani jsou na ty školní týmy a taneční skupiny uplně ujetý. A ten přechod New york--> ''zapádakov ''jsem taky zažil :-) Nejlepší byl ten psycholog fanoušek Barcelony...fotbálek, pizza, no stres. ''Necháš mě dokoukat fotbal? :D'' (09.09.2016)

Na tento film jsem narazil náhodou a zaujal mě začátek, kde se nějaký rádoby DJ Harvest (asi jako kdyby u nás si někdo říkal DJ Zetor) předvádí na nějaké párty a sype do sebe jedno éčko za druhým. Divák se pak nemůže divit, že nakonec skončí na nějaké dětské odvykačce, kde se seznamuje s dalšími dětmi s různými problémy. Postupem času jsem zjistil, že film je i hudební, ale ony hudební čísla mi vůbec nevadila. Jen mě udivovalo, jak si ten kluk přivlastňoval veškerou muziku pod sebe. Přitom jenom spojoval muziku, kterou složil někdo jiný. Také mě tím svým přístupem hodně rozčiloval, stejně tak, jako když si myslel, že od všech může zjistit všechno, ale sám o sobě neřekne nic. Vše ale vynahrazoval Josh Duhamel, kterého osobně mám rád, a který mi tady svým nadšením pro evropský fotbal, dělal vysloveně radost. Nejlepší je, když americkýmu spratkovi a DJovi v jedné osobě vysvětluje, že fotbal je u nás v Evropě docela oblíbený a malý spratek z toho šoku asi dalších pár dnů ani nespal. Amíci každopádně nemarnili čas, a aby nebyly zase tak moc pro evropští, tak do příběhu zahrnuli hlavní příběhovou linii a tou jsou stigmata rodin amerických vojáků. Jak říkám, čekal jsem to horší, ale nakonec to nebyl zase tak špatný film. (25.05.2016)

Taková ta klasika o rošťákovi, co se jde napravovat, pozná terapeuta, se kterým si rozumí, pozná holku se kterou si rozumí, oni ho přijmou ve škole, jako nováčka a pak stoupá vejš, až dosáhne vrcholu. Že to je klišé? Obrovský, ale tady je to propojený s celkem pochopitelně fajn problémem, ohledně veteránů. Propletení postav je očekávaný, celej film je předvídatelnej, ale neni úplně tuctovej. Za Joshe Duhamela, elctronic music a téma veteránů, dávám 2* + 1* za celkovou pohodu filmu. Takže ode mě 3* a DOPORUČUJU (24.06.2016)