Kráska a zvíře

Přijde mi logické, že nejstarší filmová adaptace stejnojmenné slavné francouzské pohádky od Jeanne-Marie Leprince de Beaumont je rovněž francouzského původu - slyšet všechny postavy mluvit francouzsky dodává filmu v mých očích jisté zajímavosti, byť to na mě nepůsobilo vždy tak, jak by asi mělo (kupříkladu v scéně, v níž se poprvé objevuje Zvíře a kdy spustí francouzsky, jsem vyprskl smíchy, protože mi ten kontrast zvířecí masky a noblesní francouzské dikce přišel prostě směšný; ostatně celá ta maska mi přijde sama o sobě neobyčejně komická). Psát o tomto filmu, že je beznadějně poznamenaný dobou svého vzniku, by bylo samozřejmě nošením dříví do lesa (mám na mysli mj. herecký projev, použitou hudbu, úroveň triků, vzhled kostýmů i samotné masky hlavní postavy, apod.) - samotné stáří snímku by samo o sobě ani vadit nemuselo, naopak - blbé ovšem je, že ten film není ani trochu napínavý nebo nedejbože strašidelný, a hlavně celý působí neobyčejně atéliérovým a neživotným dojmem, což by pořád ještě tak nevadilo - kdyby celý ten film nebyl tak příšerně... ó ano, proč to nenapsat, nudný. Obzvláště od chvíle, kdy Kráska přichází do sídla Zvířete, by se člověk nudou ukousal, a celková stopáž zde obecně působí strašně natahovaně - na dnešní měřítka je ten film neakční až hrůza, a skutečně jsem se musel hodně nutit do toho, abych ho dokoukal. Dosud nepřekonanou filmovou adaptací této předlohy tak pro mě nadále zůstává Herzův snímek Panna a netvor, který podle mě s touto zaprášenou úsměvnou verzí nesnese srovnání. (27.03.2017)

Každá pohádka je současně i podobenstvím. A jak jsou povětšinou krvelačné! Jean Cocteau byl bezesporu jedinečným uměleckým zjevem, jehož tvorba protínala všechny možné umělecké druhy, žánry a styly. Kráska a zvíře je úchvatným divadlem po stránce vizuální i herecké. Poselství je jasné, nekompromisní a samozřejmě nespravedlivé. Neboť jeden dostane za své špatné skutky trest s možností vykoupení, pro druhého je trest nezvratný a neodvolatelný. Cocteauova Kráska a zvíře je především skvělý Jean Marais v mnohoznačné dvojroli Zvířete a mládence, zvaného Spanilý - Avenant. Zatímco Zvíře je zrůda s nadpřirozenými schopnostmi s tendenční snahou k vyhrožování a zastrašování, a přesto si stále zachovává zbytek lidskosti a dobroty v srdci. Tak Spanilý je mladý a pohledný muž v rozpuku mužných sil, jehož srdce ovládl temný aspekt lidského chování. Kráska - Belle (dobrá a půvabná Josette Day) oplývá krásou vnější i vnitřní. Zdobí jí obětavost, láska, porozumění a starostlivost o všechny své blízké, byť je některými z nich až sadisticky zneužívána. Z dalších rolí: nešťastný, vystrašený a zkrachovalý obchodník a otec Krásky (zajímavý Marcel André), sobecké, líné a rozmazlené sestry Krásky Félicie (půvabná Mila Parély) a Adélaïde (elegantní Nane Germon), lehkomyslný hazardér a bratr Krásky Ludovic (příjemný Michel Auclair), či nelítostný lichvář (Raoul Marco). Film zdobí přiléhavě tísnívá atmosféra strachu, beznaděje a zoufalství. Dalo by se s úspěchem tvrdit, že šaty nedělají člověka, ale jeho činy a představy už ano. A že vše, co se blýská není zlato. Jsou to laciná klišé, ale vystihují tu pravou podstatu tohoto příběhu nejvýstižnějším způsobem. Chamtivost může vést k tragédiím. K tragédiím antických rozměrů. Naděje bude existovat do té doby, dokud v lidských srdcích zůstane malá stopa dobroty a čisté nezkažené lásky. (10.08.2016)

Černobílé francouzské zpracování této klasické pohádky na mě zapůsobilo v neotřelých romantických scénách přímo magicky. Ze stále většího sbližování krásky a zvířete dýchal na mě velký kus něhy a samotný závěr pak dojal přesně tak, jak bych si to u pohádky přál. Pozdější Herzovo zpracování považuji sice za kapánek zajímavější a nápaditější, i pokud jde o pojetí postavy zvířete, ale i Jean Cocteau uměl vyvolat pár působivých hororových záblesků. Prostředí zámku zde taky skrývá mnoho pěkných prvků, ať už jsou to oživlé ruky se svícnem na zdi nebo střílející soška Amora v zakázané komnatě. [80%] (03.07.2021)

Zde zmiňovaná Herzova verze Panna a netvor mi coby dítěti způsobila menší trauma, Cocteau mi způsobil trauma v dospívání - v pozitivním slova smyslu. Kráska a zvíře není film, je to báseň na stříbrném plátně a surrealistická malba vedená mistrovskou rukou, kde není nedůležitého detailu. Když si navíc uvědomíme podmínky, ve kterých film vznikal (filmový časopis Cinévie: "Jednoho z nejhezčích francouzských herců skryli pod strašlivou srst, která navíc stála sto padesát tisíc" - měli by vidět ceny za dnešní filmové triky), kdy se musel vyrovnávat s nedostatkem financí a materiálu, zraněním jedné z představitelek Krásčiných sester a vážným onemocněním scénáristy a režiséra v jedné osobě, tak nám nezbývá než smeknout, usednout do křesla a nechat se unášet nesmrtelným příběhem o nástrahách na lidskou duši, oděným do hávu romantické pohádky. (22.07.2007)

La belle et la bête aneb surreálný výlet do světa fantasie rámovaný nezvyklými konturami. Překrásná práce, impresionistické obrazy, skvělé triky, masky a kostýmy. Zvíře nádherně trpí, nicméně od maxima dělí tento kousek fakt, že Kráska může být lepší jako Panna. Protože Josette Day Zdeně Studenkové nesahá ani po kotníky. (15.12.2009)